Článek
Samotný moderní kapitalismus byl postaven na myšlence vlastnit dům, auto a snažit se v průběhu života shromáždit určitý majetek. Po celé generace bylo právě vlastnictví klíčovým ukazatelem úspěchu, stability a společenského postavení.
Společnosti však nyní radikálním způsobem redefinují, co to znamená něco vlastnit. Moderní software umožňuje výrobcům připoutat si k sobě uživatele prakticky navždy. To znamená, že můžete téměř donekonečna platit za věci, které jste si už koupili.
Digitální nákupy jsou velmi pohodlné. Zvykli jsme si tak na to, že doslova v kapse máme díky čtečkám nebo mobilním telefonům desítky knih, na poličkách už nám nezabírají místa nosiče s filmy, protože všechny máme ve streamovacích službách, a databáze s hudbou „zná“ bez vinylů nebo CD vhodnou hudební kulisu pro jakoukoli náladu.
Technologie, omezené možnosti pro spotřebitele a ekonomická stagnace vytvořily éru, v níž již zřetelně převládá přístup nad vlastnictvím. Očekává se, že celosvětový trh s nejrůznější formou předplatného vzroste z asi 73 miliard dolarů v roce 2021 na přibližně 904 miliard dolarů v roce 2026. To ale nemusí být zrovna ku prospěchu spotřebitelů. Ve většině případů si totiž kupujete licenci pro přístup k obsahu, nikoli obsah samotný. Produkt si tedy prakticky pronajímáte, ale ve skutečnosti ho nevlastníte. To s sebou nese celou řadu nevýhod.
O zaplacený obsah můžete snadno přijít
Ta stěžejní je, že váš obsah může jednoduše zmizet. A to ať už proto, že nějakým způsobem porušíte podmínky a ztratíte přístup, anebo jednoduše z toho důvodu, že společnost zanikne a spolu s ní i cloudové úložiště, kde se data nacházejí. Navíc se touto cestou vytváří závislost na konkrétní platformě. Digitální produkty jsou často vázány pouze na tu, na které je kupujete.
Pro společnost je přitažlivost předplatného poměrně zřetelná: Ačkoli vývoj a údržba softwaru s sebou nese určité náklady, režie je ve výsledku mnohem nižší než u výroby hardwaru a dává společnostem více příležitostí k dodatečnému prodeji. Což znamená, že opakované příjmy s sebou nesou obrovské ziskové marže.
Mnoho zákazníků si to není schopno uvědomit. Ostatně v minulosti společnosti často neuplatnily své právo na odstranění obsahu kvůli licencování nebo porušení smlouvy. Na jednu stranu tak máme pocit, že knihu nebo CD můžeme svobodně komukoli půjčit, prodat nebo tyto předměty třeba i znehodnotit. Jsou přece naše. Jsme si ale vědomi toho, že například k pronajatému bydlení se musíme chovat adekvátně. Dostáváme se tak k poměrně složité otázce, jak vlastně vnímat digitální vlastnictví.
Vždy je důležité být si vědom zásad DRM neboli Digital Rights Management, což lze přeložit jako „Správa digitálních práv“. To je zastřešující pojmem pro technické metody, jejichž účelem je právě ovládat či omezovat používání obsahu digitálních médií. Nejčastěji je technikami DRM zatížena hudba, e-knihy, obrazové umění, počítačové hry, videohry a filmy.
Pokud si něco na internetu kupujete, přečtěte si obchodní podmínky. Měli byste si být jisti ohledně toho, co se za koupí skrývá, co si pořizujete a jaká omezení vám prodejce nastavuje. Uvažujte také, jaké dopady to pro vás bude potenciálně mít, pokud byste měli o obsah z důvodů zmíněných výše přijít definitivně.
Nezatracujte fyzické nosiče
Ve skutečnosti je prakticky jediným řešením, jak se nevystavit na milost a nemilost distributorům v rámci digitálního vlastnictví, pořízení fyzické kopie. DVD a Blu-ray jsou za tímto účelem stále poměrně dobře dostupné. Zvažte tedy, že například svůj oblíbený film si raději zajistíte na tomto nosiči, jednoho dne byste například z důvodu pozbytí práv u poskytovatele nemuseli mít ani peníze, ani daný titul.
Smrt vlastnictví, v jejímž rámci opětovně platíme za služby, které jsme si již jednou koupili, však může mít i jinou podobu. Typickým příkladem je značka Apple, která vás kvůli opravě vašeho iPhonu, například s prasklým displejem, což je relativně běžný problém, bude nutit zajít pouze do autorizovaného servisu.
Majitelé traktorů John Deere zase zjistili, že si nemohou legálně opravit své vlastní zařízení, protože podle společnosti kupující získává pouze „implicitní licenci na provoz vozidla po dobu jeho životnosti“. Tyto podmínky brání mechanikům třetích stran používat diagnostický software ke zjištění příčiny poruchy traktoru, což fakticky znemožňuje jeho opravu. Traktor tak končí v rukách schopných, ale také patřičně drahých mechaniků s příslušným certifikátem.
Podstatná část globální ekonomiky je nyní založena na licencování nehmotných věcí, byť to zatím většina lidí nepocítila. Následky ale mohou být značné. Řešením by mohlo být obnovení vlastnických práv k digitálnímu zboží. Jakákoli právní úprava by však představovala významné technické, ekonomické a politické problémy. Než k něčemu takovému dojde, budou muset miliony uživatelů přinejmenším uznat, že obrovské části jejich životů jsou právně kontrolovány smlouvami, které jednoduše nikdy nečetli.
Zdroje
