Článek
Již v říjnu loňského roku na amerických univerzitách vypukly protesty. Situace se však na jaře 2024 znatelně vyostřila. K eskalaci došlo poté, kdy vedení Columbia University zavolalo policii na studenty, kteří se utábořili přímo uprostřed kampusu na Manhattanu.
To strhlo vlnu dalších podobných akcí po celé zemi. Zvláště dramaticky se pak studentský aktivismus vyvíjí na západním pobřeží USA. Policisté a demonstranti se tam střetli na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Protesty jsou spojené se současnou válečnou situací v oblasti Pásma Gazy. Zde začal ráno 7. října 2023 ozbrojený konflikt kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů z hnutí Hamás proti vojenským a civilním cílům v Izraeli.
Aktuálně si válka vyžádala už 30 000 obětí. Své domovy musela kvůli bojům opustit většina z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy. Civilisté také podle zpravodajských serverů umírají i z nedostatku potravin. Do lokality totiž není možno dostat účinně humanitární pomoc, Pásmo Gazy je zcela odříznuté. Šíří se zde také ve velkém infekční choroby.
Právě toto vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Palestinci se stalo pověstnou rozbuškou pro konflikt i na akademické půdě. Policie už v kampusech Yale a Newyorské univerzity pozatýkala desítky lidí. V reakci na aktuální vývoj také Columbia University zrušila prezenční výuku.
Protesty navíc podle politických komentátorů odrážejí znechucení části americké společnosti. Ta neschvaluje izraelské tažení proti teroristickému hnutí Hamás, které ale doprovází zabíjení tisíců civilistů.
Prezident Biden apeluje na ukončení násilí
V této souvislosti s aktuálním děním prezident Joe Biden jednak apeloval na zachování svobody slova a zároveň upozornil na nutnost dodržovat zákony. Odsoudil zároveň především jakékoli násilnosti a zdůraznil, že právo na pokojný protest je chráněno. Stejně tak jako nepřijatelné vyhodnotil jakékoli nenávistné projevy, včetně antisemitismu, islamofobie a rasismu.
Bývalý americký prezident Donald Trump protesty ostře odsoudil. Připomněl ale nechvalně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017, které se podle něj se současnými násilnostmi na amerických univerzitách nedá srovnat.
Protesty podle zahraničních komentátorů přitahují aktivisty zvenčí, kteří napjatou atmosféru dále rozdmýchávají. A někdejší prezident svým bagatelizováním rasistických projevů v Charlottesville v rámci vypjaté situace přilévá pomyslný olej do ohně. Mluvčí Bílého domu Andrew Bates to označil za „odporné“.
Na ukončení bombardování palestinských civilistů apelují i světové vlády. Ztráty na životech jsou v těchto případech enormní. Stále si přitom musíme připomínat, že se nejedná o anonymní statistické údaje, nýbrž o konkrétní lidské osudy. Podobným odlidšťováním trpí i oběti ruské agrese na Ukrajině, varují média.
Mají oba zdánlivě podobné konflikty něco společného? Ve skutečnosti jsou velmi rozdílné. Před očima celého světa se odehrává klasická válka a v kontrastu s ní vojensko-policejní operace. V rámci války na Ukrajině je nutné zastavit agresora, který se jednoznačně nebude spokojit s dobytým územím sousedícího státu. Rusko se jednoznačně netají svými záměry obnovit impérium v hranicích někdejšího SSSR.
Válka v Pásmu Gazy musí skončit
Boje v Pásmu Gazy představují součást izraelsko-palestinského konfliktu, který přetrvává dlouhodobě. Jeho počátky prakticky můžeme datovat již do počátku 20. století. The Wall Street Journal zařadil válku v Pásmo Gazy k nejničivějším v moderní historii. Obnova této lokality bude trvat podle expertů až desítky let.
Jedno však oba aktuálně probíhající konflikty přece jen společného mají. V konečném důsledku se jedná o násilí, které přináší četné civilní oběti. Rozpoutání masového teroru proti izraelským civilistům lze považovat za vědomou provokaci Hamásu, na kterou Izrael zareagoval eskalací. Násilí však pouze vytváří podhoubí pro další násilí.
Zjednodušený pohled na teroristy a obránce je depolitizující. Především je tak v tomto případě nutné nestavět se ani na jednu ze znepřátelených stran a jednoduše apelovat na ukončení krveprolití, neboť vystupňovaná brutalita má vždy drastické následky.
Významnou měrou přitom o průběhu bojů rozhodují dva faktory. Je to jednak čas a také americký vliv. Čelní američtí představitelé momentálně do Izraele míří velmi často. Nedávno cestu absolvoval také Lloyd Austin, který pravděpodobně koordinuje americkou zbrojní pomoc Izraeli, jak informovala česká média.
Spojené státy momentálně také intenzivně tlačí na co nejrychlejší uzavření příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. To by mělo zajistit návrat rukojmích zadržovaných od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října.
Exprezident Trump podle zahraničních agentur naproti tomu vyzval Izrael k dokončení ofenzivy. Již dříve ho přitom média označovala jako nebezpečného populistu. Politici Trumpova ražení, jak dokazuje mimo jiné i situace na sousedním Slovensku, podněcují jednak útoky a nevraživost, ale v konečném důsledku i neúctu k pravdě a konspirační teorie, které je možno využít ke zločinům proti demokracii.
Zdroje:
1) Americkými univerzitami zmítají protesty
2) Násliný prostest odousdil Biden demnostrace studentů
3) Izrael chce příměrí s Hamásem - co nejrychleji
4) Trump prostesty, gaza, Biden atisemitismus
