Článek
Je to jen něco přes rok, co jsme pohřbili tetu Jarmilu. Vzala nám ji hnusná chřipka, která přerostla v zápal plic. Můj strýc Pepa, její manžel, se zdál být zlomený. A teď, o rok později, se chystá udělat něco, z čeho je mi fyzicky zle.
Dozvěděla jsem se to náhodou. Strýc volal mé mámě, své sestře, aby se poradil. Chystá se totiž znovu oženit. A ne jen tak s někým. Jede si pro nevěstu na Ukrajinu. Té dívce je devatenáct let. Devatenáct! Můj strýc má padesát sedm, proboha.
Nejhorší na tom je, že jeho vlastní děti, moji bratranci, kterým je přes třicet, o tom nemají ani tušení. Strýc má vnoučata! Malé děti, které budou mít novou „babičku“, co je sotva starší než jejich chůva. Pokaždé, když teď strýce vidím, zvedá se mi žaludek. Představuju si, jak vedle něj stojí holka, která by mohla být jeho vnučkou, a říká mu „manželi“.
Moji rodiče v tom nevidí takový problém. Máma s tátou jen krčí rameny: „Hele, je sám, potřebuje partnerku. Je to jeho život, jeho věc.“ Ale je to vážně jen jeho věc, když to ovlivní celou rodinu?
Tu dívku na jednu stranu chápu a vlastně ji ani neodsuzuju. Chce se dostat do Evropské unie, pryč ze země, kde je nejistota, a mít se prostě líp. Kdo by se jí mohl divit, že využije nabídky staršího, zajištěného muže?
Můj problém je se strýcem. S tou neúctou k tetě, jejíž fotku má pořád na poličce. S tou sobeckostí. Pořád si v hlavě přehrávám tu otázku: Kdyby zemřel on, vzala by si teta Jarmila devatenáctiletého kluka? V životě ne. Protože by to bylo společensky nepřijatelné, trapné a všichni by ji odsoudili. Ale u chlapa se to nějak přejde. Je to přece „kanec“, co na to ještě má. Tenhle dvojí metr mě ničí.
A teď tu sedím a nevím, co mám dělat. Mám zavolat bratrancům a říct jim, jakou šílenost jejich otec chystá? Mám být ta, co jim zkazí iluze a rozpoutá v rodině peklo? Nebo mám mlčet, dívat se jinam a jen čekat, až strýc přijede s novou, mladičkou paní a všichni budeme muset předstírat, že je to normální?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
