Článek
Pokud by se snad našel někdo, kdo vidí slovo šumperák napsané v souvislosti s architekturou poprvé v životě, tak tady je vysvětlení. Jedná se o lidové označení rodinného domu typu V architekta Josefa Vaňka.
Nepochybně jste těchto domů i vy viděli celou řadu, byť jste možná nevěděli, že se jim říká šumperáky. Jedná se o jednopatrové rodinné domy, jehož poznávacím znamením jsou šikmé plochy či dlouhý úzký balkon s postranní šikminou opatřenou pěti kruhovými otvory.
Tyto rodinné domy stojí dnes po celé České republice, ale i na Slovensku, a dokonce také v Polsku či v Německu. Kuriozitou je potom jeden šumperák v Lucembursku. Nejčastěji tyto domy najdeme ve vesnicích a na okrajích menších měst.
Příběh šumperáku je velice zajímavý, tak se na něj pojďme podívat podrobněji, stejně jako na příběh architekta Josefa Vaňka.
Kdo byl Josef Vaněk?
Josef Vaněk se narodil v roce 1932 a na přelomu 40. a 50. let vystudoval stavební průmyslovku. Od roku 1956 žil v Šumperku, kde pracoval v Okresním stavebním podniku a posléze v pobočce podniku Kovostav Ostrava. Vaněk architekturu nikdy nevystudoval, přesto se díky šumperáku dostal do jejích učebnic.
Pro další popis je třeba si uvědomit, jak vypadala situace na „trhu“ s rodinnými domy v polovině 60. let. Žádné architektonické kanceláře nebo stavební firmy na zakázku prostě neexistovaly, a proto se lidé toužící po rodinném domě museli spolehnout sami na sebe nebo na melouchařící zedníky a stavebníky.
Josef Vaněk si to uvědomoval a v roce 1966 vytvořil projekt rodinného domu typu V, který byl natolik jednoduchý, že podle něj mohli stavět i lidé, kteří se stavbami neměli žádné zkušenosti. Zrodil se šumperák.
Cesta šumperáku ke slávě
Josef Vaněk vytvořil projekt svého rodinného domu vlastně jako soukromník. Jeho první realizace vypadal tak, že si počkal před stavebním úřadem na první pár, který vyšel se stavebním povolením a požádal jej, jestli by si mohl prohlédnout jejich projekt. Ten posléze zkritizoval a nabídl jim svůj vlastní. Na jeho stavbě se potom sám osobně podílel. Takto bylo v Šumperku postaveno několik domů a poté se začala jejich sláva lavinovitě šířit po celém tehdejším Československu.
Josef Vaněk prodal 5000 plánů na šumperák (zprvu po 842 Kč) a několikrát více jich vzniklo okopírováním plánů. Samozřejmě platí, že každý stavitel mohl provést své vlastní změny, a tak šumperáky se navzájem ve skutečnosti mohou odlišovat, typicky třeba počtem a tvarem otvorů v šikminách zakončujících balkon.
Problémy Josefa Vaňka
Josef Vaněk nicméně narazil na několik problémů. V první řadě jej režimní úřady obvinily z nedovoleného podnikání. Vaněk se musel bránit prostřednictvím dvousetstránkového elaborátu, ve kterém vysvětluje svoji motivaci pro vytvoření rodinného domu tohoto typu. Je přitom úsměvné, že se současně šumperáky hojně vyskytovaly třeba na pohlednicích z různých měst.
Současně se provalilo, že Josef Vaněk vystavěl svůj projekt na okopírovaných plánech architekta Kalivody z roku 1959. Podle nich bylo postaveno asi deset domů. Kalivoda zvažoval možnost podání žaloby na Vaňka, nakonec to neudělal, ale na celém projektu šumperáku to zanechává určitou pachuť, byť Vaněk vysvětloval, v čem všem se jeho projekt od Kalivodova liší.
Vrcholem popularity šumperáků byla 70. léta. Poté se začal přece jen více akcentovat fakt, že šumperáky absolutně nezapadají do koloritu české vesnice. Doba šumperáků tedy pominula, zůstaly ale nedílnou součástí historie architektury.
Zdroje
1) Kde se vzal šumperák a proč byl tak oblíbený
2) Fascinující příběh šumperáku dokonale ilustruje život v socialismu
3) Jemnost, ozvuky funkcionalismu a pro odvážné kosočtverec. Šumperáky si lidé stavěli svépomocí
4) Josef Vaněk – životopis architekta
