Článek
Stalo se to při sexu. Zrovna jsem si nasazoval kondom, když mi ho prostě strhla z ruky. Než jsem se stačil vzpamatovat, bez jediného slova nebo otázky si na mě sedla. V tu chvíli jsem ztuhnul. O pár týdnů později mi lékař potvrdil, že mám pohlavně přenosnou chorobu.
Když jsem ji s tím konfrontoval, spustila hysterickou scénu. Křičela, plakala a tvrdila, že to já jsem ten kondom sundal. Že jestli si myslím něco jiného, tak jsem „úplný blázen“ a měl bych si nechat „pořádně vyšetřit paměť“. Její oči byly chladné jako led, i když jí po tvářích tekly krokodýlí slzy.
A pak přišla ta nejhorší část. Když viděla, že jí na tu její hru neskáču, procedila skrz zuby, že bych se měl zabít. Protože ona je prý jediná na světě, kdo by byl ochotný snášet moji „divnost“ a nikdo jiný by se mnou nikdy nebyl.
Tohle nebyl ojedinělý incident. Byl to jen vrchol ledovce v moři jejího teroru. Když jsem se s ní chtěl rozejít, vyhrožovala, že mi rozbije všechny věci v bytě. Jednou, když jsme jeli autem, začala mi za jízdy strhávat volant a snažila se auto několikrát poslat do svodidel.
Chci, aby tohle zaznělo nahlas a jasně. I muži můžou být v heterosexuálním vztahu obětí. Obětí sexuálního napadení, psychického týrání a manipulace. I muži můžou být drženi ve vztahu strachem a bát se o svůj život. Společnost od nás čeká, že budeme silní a že se ubráníme, ale ne vždycky to jde. Někdy je ten psychický nátlak tak silný, že vás úplně paralyzuje.
To je všechno, co jsem chtěl říct.
A tobě, Aneto, vzkazuju jediné: Doufám, že si tohle čteš někde na ubytovně, kam jsi vždycky patřila.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
