Článek
Ruská invaze na Ukrajinu vypukla v únoru 2022. Dramatická situace řadu lidí připravila o jejich domovy a mnozí se z obav o svou bezpečnost rozhodli nečekat, až taková situace opravdu nastane, svou vlast opustili a našli azyl v okolních státech. Do Česka v souvislosti se situací na Ukrajině konkrétně již přišlo přibližně 400 tisíc uprchlíků. Největší část z nich pobývá dle statistik ve třech největších městech České republiky, tj. v Praze, Brně a Ostravě.
Podobně jako pro české obyvatelstvo reprezentuje i pro ukrajinské migranty nedůležitější podmínku pro začlenění do společnosti bydlení. Podpora státu byla v roce 2024 zavedena konkrétně na pouze 90 dnů od udělení dočasné ochrany. Po tu dobu mohou získat ubytování bezplatné. Následně si i tzv. zranitelné skupiny, což jsou konkrétně ženy pečující o malé potomky, senioři nebo děti musejí hledat hledat jiné přístřeší, vlastní. Což je pro ně komplikované.
Míří totiž ve velké míře do pronájmů. A pronajímatelé často cizince ubytovat nechtějí. Majitelé jednak preferují dlouhodobý pronájem na dva nebo tři roky, který pro ně představuje určitou jistotu. U ukrajinských uprchlíků však nelze jejich situaci předvídat, neboť nevíme, jak dlouho ještě válka na Ukrajině potrvá. Přibližně 35 % ze všech těchto lidí, kteří se po ruském rozpoutání války usadili v Evropě, se plánuje vrátit domů, až to bude bezpečné, konstatuje průzkum německého výzkumného institutu Ifo, který sídlí v Mnichově.
Češi chovají vůči ukrajinským uprchlíkům nedůvěru
Ač občanský zákoník vidí diktování takových podmínek minimálně jako sporné, o pronájmy je zájem a pronajímatelé si tak mohou určovat i velmi podrobné požadavky. Nejčastěji tak od nich zaznívá představa o budoucím nájemníkovi v tom duchu, že se má jednat o nekuřáka, bez dětí a bez domácích mazlíčků. Sortu ukrajinských uprchlíků přitom ve velké míře tvoří právě mladé matky s dětmi. Podle dat, která přinesl Deník N, tvoří tuto skupinu konkrétně přibližně 44 % žen a 35 % dětí.
Obyvatelé Ukrajiny jsou pak nuceni hledat vyhovující bydlení poměrně dlouho, což je nutně vede k tomu určitým způsobem zatajovat některé skutečnosti, aby zvýšili své šance na to, že se jim podaří střechu nad hlavou sehnat. Což pochopitelně posiluje nedůvěru českých majitelů nemovitostí. Další problém spočívá v tom, že navzdory tomu, že mezi Ukrajinci je cca třetina vysokoškoláků, nahlíží na ně pronajímatelé jako na vykonavatele veskrze podřadných profesí. Mají jednoduše obavu z toho, že z nájmu jim příchozí vytvoří dělnickou ubytovnu.
Roste také averze vůči Ukrajincům samotným bez ohledu na to, že se často jedná o zcela bezproblémové jedince se stabilním finančním zázemím. Ti tak při hledání bydlení čelí nejen diskriminaci, ale často rovnou otevřeným projevům nenávisti. Poprask například vzbudil zdánlivě nevinně vyhlížející inzerát na jisté pražské facebookové skupině. Bydlení v něm hledala pracující mladá žena právě původem z Ukrajiny. Komentující se na dotčenou žadatelku doslova sesypali a ti, kteří ji „jen“ poslali domů byli ve svém vyjadřování ještě mírní.
Ukrajinci čelí diskriminaci při hledání bydlení i v práci
K tomu, aby si dokázali udržet bydlení, potřebují i uprchlíci práci. Ukrajince přitom některé pracovní agentury doslova zneužívají jako novodobé otroky. Že se nejedná jen o marginální problém, to dokládá také skutečnost, že tato skutečnost intenzivně rezonuje i celostátními médii. Naposledy o ní informoval server iDnes, který upozornil na problematickou situaci v Plzeňském kraji. Zde jsou ohroženy chudobou, vykořisťováním či propadnutím dokladů až desítky tisíc lidí.
Nedostatek bytů je totiž vůči ukrajinským uprchlíkům využíván těmito subjekty jako určitá „páka“. Pracovní agentury jim v podstatě učiní velmi jednostrannou nabídku: Kdo chce sehnat bydlení, agentura mu s tím pomůže. Ovšem tuto jistotu podmíní prací za zcela nedůstojných podmínek. Často jsou tak pracovníci z Ukrajiny nuceni přistoupit například na pracovní místo bez oficiální smlouvy. A ono bydlení pak navíc ještě tvoří špinavé ubytovny nízké úrovně, kde jeden pokoj sdílí i 8 lidí.
Kritiku si za svůj přístup vůči ukrajinským uprchlíkům Česká republika vysloužila i od nevládní organizace Amnesty International ve výroční zprávě za rok 2023. Ta stručně shrnuje, že Ukrajinci se v Česku musejí potýkat s projevy nenávisti, diskriminací, obtěžováním a zločiny z nenávisti uprostřed rostoucího ekonomického a politického napětí, které je způsobeno hospodářskou recesí a rostoucí mírou inflace.
Zdroje
https://denikn.cz/1507307/na-ulici-neskonci-budou-ale-zivorit-nejohrozenejsim-ukrajinskym-uprchlikum-hrozi-od-zari-propad-do-jeste-vetsi-chudoby/
