Článek
Průzkumy zákaznického chování hovoří celkem jasně. Až 67 % Čechů platí prakticky jen bezhotovostně. Pokud už u sebe nějaké peníze mají, mají většinou celkovou hodnotu něco mezi 300 a 800 korunami. Až 20 % lidí u nás ale hotovost nenosí vůbec žádnou.
Důvody není třeba hledat příliš dlouho. Bezhotovostní platby, ať již kartou, mobilním telefonem nebo chytrými hodinkami, jsou maximálně pohodlné. Lidé sebou nemusí nosit hotovost, mít starost s tím, aby jí měli dostatek, nemusí se bát ztráty apod.
Zákazníci tedy celkem jasně chtějí po obchodnících možnost platit bezhotovostně, ideálně vždy a všude. I data karetních provozovatelů jasně ukazují, že tržby obchodníků, kteří karty akceptují, se zvyšují až o 10 % v porovnání s těmi, kteří bezhotovostní platby neakceptují.
Je tedy otázkou, proč někteří obchodníci bezhotovostní platby tak striktně odmítají, když jsou jejich výhody natolik jednoznačné. Ještě než se na důvody podíváme podrobněji, je na místě zmínit, že přístup k bezhotovostním platbám se samozřejmě liší i podle lokality. V centru Prahy plném turistů se asi žádný obchodník neodváží zakázat bezhotovostní platby. I na malých městech již ale podíl transakcí s vyloučením hotovosti obecně roste.
Proč obchodníci nepřijímají karty?
Většina obchodníků, kteří karty neberou, argumentuje tím, že musí platit poplatky karetním společnostem. To je samozřejmě pravda a jedná se o 0,5–2 % z celé transakce, průměrně pak okolo 1 %. Jak již bylo ale uvedeno výše, nárůst tržeb dokáže tyto výdaje kompenzovat. Tento argument tak může dávat smysl skutečně jen velmi malým provozovnám, navíc se špatně nastavenou cenovou politikou.
Nabízí se samozřejmě otázka, do jaké míry se obchodníci snaží odmítáním bezhotovostních transakcí skrýt před státem část svých tržeb. Je těžko představitelné, že právě snaha o krácení daní netvoří nezanedbatelnou část důvodů, kvůli kterým obchodníci nechtějí karty přijímat. Zdá se navíc, že takových cash-only provozoven neustále přibývá. Není bez zajímavosti, že obchodníků nepřijímajících karty přibylo poté, co skončila platnost EET. Tento výkyv byl poté víceméně vyrovnán, naznačuje to ale, že minimálně část obchodníků tímto způsobem přemýšlí.
Některé provozovny zůstávají někde na půl cesty a zákazníky informují o tom, že bezhotovostně lze platit jen při útratě vyšší, než je nějaká konkrétní částka (nejčastěji 100, 150 nebo 200 Kč). S tímto přístupem ale mohou snadno narazit. Smlouva s karetní společností totiž vždy obsahuje bod, dle kterého mají obchodníci povinnost přijímat platby kartou v jakékoliv částce. Tito obchodníci by tak teoreticky mohli čelit sankcím bank či karetních společností nebo dokonce o terminál zcela přijít.
Závěr
I z tohoto důvodu tak u nás opět posiluje tzv. šedá ekonomika, samozřejmě na úkor té oficiální, ze které čerpá své prostředky i stát. Není tak v zájmu nikoho, aby šedá ekonomika i nadále rostla. To samozřejmě neznamená, že všichni ti, kdo nepřijímají karty, chtějí šidit. Čím více bezhotovostních transakcí ale bude, tím méně k tomu bude docházet. A pro nás spotřebitele to bude znamenat větší pohodlí. Právě proto se už asi nikdy nedočkáme toho, že by hotovost opět výrazně nabyla na významu na úkor bezhotovostních plateb.
Zdroje
1) Klesá zájem nakupovat u obchodníků, kteří neakceptují karty. Přibývají Češi, kteří nenosí peníze
2) Část obchodníků umožňuje platby kartou jen při vyšší útratě. Podle kartových asociací ale musí přijmout i korunové částky, jinak hrozí sankce
3) Karty neberou, kvůli poplatkům i konci EET. Přicházejí tím však o tržby
