Článek
Ale když na vás každý den u bazénu mrká opálený, usměvavý plavčík jménem Hassan, je těžké si toho nevšímat.
Byl to klasický dovolenkový flirt. Lichotky, úsměvy, pár nevinných rozhovorů u bazénového baru. Bylo to milé, neškodné a zvedlo mi to sebevědomí. Na konci dovolené jsme si vyměnili Instagramy. Taková ta klasika, kterou člověk udělá a za týden si na to ani nevzpomene.
Vrátila jsem se domů ke svému příteli Radkovi. Všechno bylo v normálu. Tedy, skoro. Zdálo se mi, že je Radek poslední dobou nějaký divný. Tichý, náladový. A neustále mi koukal přes rameno, když jsem byla na mobilu. Přisuzovala jsem to stresu v práci.
Asi týden po návratu mi na Instagramu přistála zpráva. Byl to Hassan. „Ahoj, jak se máš? Doufám, že jsi dobře doletěla,“ stálo ve zprávě, doplněné o emotikony sluníčka a palmy.
Usmála jsem se. Bylo to milé. Odepsala jsem mu, že děkuji a že se mám dobře. Během dalších dnů jsme si vyměnili pár dalších zpráv. Vždycky to bylo jen takové povrchní tlachání. Nic víc. Pro mě to byl jen takový dozvuk dovolené, nic víc.
Jednoho večera jsme seděli s Radkem u televize. Zrovna mi přišla další zpráva od Hassana. Než jsem stačila odepsat, Radek se ke mně otočil a ledovým hlasem řekl: „Zase ti píše ten tvůj plavčík z Tunisu?“
Ztuhla jsem. Srdce mi spadlo až do kalhot. „Jak… jak to víš?“ vykoktala jsem ze sebe.
A pak to přišlo. Radek mi s klidnou tváří oznámil, že zná moje heslo na Instagram. Že se mi tam pravidelně přihlašuje a čte si všechny moje zprávy. Že to dělá už několik měsíců.
V tu chvíli jsem nevěděla, co je horší. Jestli jeho žárlivost, nebo to, že mi takhle nechutným způsobem narušil soukromí.
Strhla se obrovská hádka. On na mě křičel, že jsem lhářka a že ho podvádím. Ukazoval na ty hloupé zprávy jako na důkaz mé nevěry. Já jsem na něj křičela, že je slídič a že se chová jako psychopat. Že neměl žádné právo lézt mi do mých soukromých konverzací.
Ten večer se mezi námi něco definitivně zlomilo. Ten flirt s Hassanem byl opravdu nevinný. Nikdy bych Radka nepodvedla. Ale on mi nevěřil. Jeho žárlivost a nedůvěra byly tak silné, že ho dohnaly k tomu, aby mě špehoval. A já jsem zjistila, že žiju s mužem, který mi absolutně nedůvěřuje.
Ten románek, který se nikdy nestal, odhalil skutečný problém našeho vztahu. A tím nebyl nějaký plavčík v Tunisku. Tím problémem byla obrovská propast nedůvěry, která mezi námi byla. A já si nejsem jistá, jestli ji ještě někdy dokážeme překonat.
Teď, když se podívám na svůj mobil, necítím už vzrušení z flirtu. Cítím jen pachuť zrady. Ale ne z té, ze které mě obviňuje Radek. Z té jeho. Protože nejhorší nevěra není ta tělesná. Je to zrada důvěry. A ta se odpouští nejtěžší.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
