Hlavní obsah
Příběhy

Válka o tkaničky: Manželka mi z posedlosti úklidem sabotuje práci záchranáře

Foto: Freepic

Jsem dobrovolný záchranář. Moje žena je posedlá úklidem. Neustále mi na doraz utahuje a dvojitým uzlem zavazuje mé zásahové boty, i když jsem ji opakovaně a s vážností prosil, ať to nedělá.

Článek

Teď náš spor přerostl v otevřenou válku.

Moje žena byla vždycky puntičkářka. Vyhazuje mi poznámky ze stolu v domnění, že jsou to odpadky, a přerovnává mi věci tak, že je nemůžu najít. S tím jsem se naučil žít. Ale jedna věc je nepřijatelná. Jsem dobrovolný záchranář a své zásahové boty mám u postele vždy rozvázané, abych do nich v noci mohl jen skočit a okamžitě vyjet na výzvu. Moje žena mi je ale začala zavazovat. Nejen to, utahuje je na maximum a dělá dvojité uzly.

Opakovaně jsem jí vysvětloval: „Zlato, prosím, nesahej mi na boty. Když jedu k případu, rozhodují vteřiny. Nejde o nepohodlí, jde o lidské životy.“ Reakce? Protočila oči a řekla, že jsem dramatický. A nikdy nepřestala.

Před pár dny přišla výzva k probíhající resuscitaci. A boty byly zase utažené na krev. V panice a stresu jsem se snažil ty uzly rozvázat. Manželka se probudila a ospale se zeptala: „Neměl bys už jet?“ Vybuchl jsem. Zařval jsem na ni, že bych byl už dávno pryč, kdyby mi nějaká pipinka zase nesahala na boty. Vyděsila se a zamkla v koupelně. Naštěstí resuscitace nebyla třeba, ale třásl jsem se pomyšlením, že moje zpoždění mohlo stát život.

Omluvil jsem se za křik. Vysvětlil jsem, že to bylo ze stresu. Znovu jsem ji prosil, ať na boty nesahá. Řekla, že když se budu chovat takhle, tak už na ně nesáhne, protože se mě bojí.

Druhý den večer jsem zkontroloval boty. Zase byly utažené. Tak jsem se rozhodl jí ukázat, jaké to je. Vzal jsem její běžecké boty, kompletně z nich vytáhl tkaničky, smotal je do klubíčka a strčil dovnitř bot. Ráno v 6:15 mě probudil její křik a pláč. Než si boty znovu navlékla, začalo pršet a z jejího běhu nebylo nic.

Teď se mnou střídavě nemluví a pláče, že jsem jí úmyslně ublížil. Tvrdí, že když jsem se omluvil za křik, uznal jsem, že ona byla v právu. A já nevím, jak z toho ven. Jak jí mám vysvětlit, že její chování je nebezpečné, a zároveň napravit to, co jsem udělal já? Jsme v pasti.

Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz