Článek
Náš vztah byl jako z učebnice. Devět let. Od maturity jsme byli spolu, prošli si vysokou, první prací a teď jsme si konečně zařizovali malou řadovku za Hradcem. Nikdy jsme neměli žádnou velkou krizi, žádné drama. Až doteď.
Minulý měsíc to začalo. Filip přišel s tím, že by chtěl dítě. Že už je na čase, že všichni jeho kamarádi z fotbalu už vozí kočárek a on se nechce na srazech ze základky cítit jako poslední, kdo ještě nezaložil rodinu.
Klidně jsem mu řekla, že ještě nejsem připravená. Mám dobrou práci, chci si ještě chvíli užívat svobody a cestování. Možná za pár let. Jeho reakce mě šokovala. Naštval se, křičel na mě asi deset minut, že jsem sobecká a že mu kazím životní plány. Pak prásknul dveřmi. Nakonec jsme to nějak zamluvili, ale ten chlad mezi námi zůstal.
Asi týden nato jsem nemohla najít svoje antikoncepční pilulky. Značka Jeanine, stejné platíčko už roky. Vždycky ho mám v koupelně ve skříňce, ale teď tam nebylo. Prohledala jsem celý byt, ale jako by se po nich slehla zem.
Ten večer se chtěl Filip milovat. Řekla jsem mu, že nemůžu najít prášky, a on jen mávl rukou. „To nevadí, vezmu si kondom,“ řekl a s úsměvem odběhl do koupelny. Přišlo mi to jako dobré řešení, tak jsem souhlasila.
Dalších pár týdnů jsme fungovali jen s kondomy. Vím, měla jsem si hned dojít pro nový recept, ale byla jsem líná a upřímně, nechtělo se mi to řešit. Byla to moje chyba, že jsem to nechala plavat.
Jenže pak se začaly dít divné věci. Během posledních dvou týdnů se nám asi třikrát stalo, že kondom praskl. Pokaždé jsem si toho všimla já a okamžitě ho zastavila. On? Jen mlčel a tvářil se, jako by se nic nestalo.
Včera jsem šla vynést tříděný odpad. Otevřela jsem žlutý kontejner na plasty, a jak jsem tam sypala prázdné pet lahve od Kofoly, uviděla jsem to. Na dně, mezi zmuchlanými obaly od jogurtů, leželo moje platíčko s pilulkami.
V tu chvíli mi to všechno docvaklo.
Okamžitě jsem věděla, že je tam musel vyhodit on. A taky jsem věděla, že moc dobře ví, že tříděný odpad vynáším vždycky já. Proč by byl tak hloupý? Nebo si snad myslel, že jsem tak hloupá já a nevšimnu si toho?
Všechno do sebe zapadlo jako skládačka. Ty zmizelé prášky. Jeho náhlá ochota používat kondomy. Ty neustále praskající kondomy.
Vrazila jsem do obýváku, kde seděl u televize a koukal na nějaký fotbal. V ruce jsem svírala to prázdné platíčko. „Co to má znamenat, Filipe?“ zeptala jsem se a hlas se mi třásl vzteky.
Podíval se na mě, pak na moji ruku, a neodpověděl. Jen vstal a začal odcházet.
„Mluv se mnou! Proč jsi to udělal? Proč jsi mi propíchal kondomy?“ křičela jsem na jeho záda.
Neotočil se. Prostě odešel do ložnice a zavřel za sebou dveře.
Zůstala jsem stát uprostřed obýváku a cítila jsem, jak mě zaplavuje vlna vzteku a znechucení. Tohle není správné. Nemůže někoho nutit k otěhotnění jen proto, že on chce dítě. To on ho bude nosit devět měsíců? To on bude rodit?
Od včerejška s ním nemluvím. Spím na gauči. Dívám se na zásnubní prsten na své ruce a přemýšlím, jestli ten muž, kterého jsem si chtěla vzít, není ve skutečnosti úplně cizí člověk.
Stalo se vám ve vztahu něco, co otřáslo vaší důvěrou až do základů? Podělte se se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a třeba právě ten váš zveřejním příště.
