Hlavní obsah
Psychologie

Život s hraniční poruchu osobnosti? Peklo, které si nedokážete představit

Foto: Alexander Krivitskiy (Unsplash)

Na první pohled spokojenost, na druhou stranu vnitřní pocit totální nedostatečnosti, který může vést až k sebevraždě.

Hraniční porucha osobnosti představuje pro postiženého i jeho nejbližší okolí naprosto zásadní ovlivnění života. A to nikoli v pozitivním slova smyslu. Co všechno hrozí a jak se s touto diagnózou žije?

Článek

Hraniční porucha osobnosti patří mezi velmi komplikované diagnózy. Nesouvisí s intelektem, postižení v tomto směru nejsou nikterak negativně ovlivněni. Naopak statistiky uvádějí, že častěji bývají obětí této poruchy mladší ženy s vyšší inteligencí.

Tímto závažným psychiatrickým onemocněním je zasaženo dle stávajících informací až 5,9 % populace. Řada postižených nicméně odbornou pomoc nikdy nevyhledá. Což pro ně může být fatální. Diagnóza totiž významným způsobem zasahuje do života samotného postiženého, ale i jeho nejbližšího okolí.

Zpravidla toto onemocnění propukne v pubertě. Podle psychologů jsou klíčovými znaky osob trpících hraniční poruchou osobnosti především neukotvenost v sobě samých a nejistota v emocích, myšlenkách, chování a identitě, ať už genderové, nebo sexuální. Hraniční porucha osobnosti zkrátka nedovoluje mít postiženým správně nastaveny hranice společenských vazeb, ale i emocí nebo sebepojetí.

Lidé trpící hraniční poruchou jsou emocionálně mimořádně zranitelní a emoce prožívají silně a neumí je žádným způsobem regulovat. Trpí i sníženou schopnost přizpůsobit se změnám, často prožívají výrazné napětí a úzkost. Nedokáží se proto často vůbec uplatnit v běžném životě, mají například problémy vystudovat.

Prožívání těchto jedinců se odehrává v absolutních extrémech. Lze říci, že vůči svému okolí tak mohou být absolutně neteční nebo mu projevují bezmeznou lásku. To činí vztahy s nimi mimořádně komplikované. Někteří psychologové tvrdí, že hraniční porucha osobnosti není nemocí, ale označuje komplikovanou povahu, složitou osobnost.

Jaké jsou vztahy s hraniční poruchou osobnosti

Vztahy zejména s těmi nejbližšími osobami ničí lidem s hraniční poruchou osobnosti především prudké změny nálad, výbuchy vzteku, chronické obavy z opuštění a impulzivní a iracionální chování. Blízcí se mohou cítit ve vztahu až týraní a velmi často popisují vztah s takovou osobou doslova jako emoční horskou dráhu.

Tito lidé jsou schopni přehnaně reagovat kvůli maličkostem. Je s nimi proto mimořádně obtížná komunikace, která bývá někdy přirovnávána doslova k hádce s malým dítětem. Chování pacientů s hraniční poruchou osobnosti může být značně destruktivní a zraňující. Zpravidla tak však nečiní záměrně, jedná se o reakci na vlastní hlubokou vnitřní bolest.

Tyto symptomy se mohou zhoršovat i v kontextu toho, že hraniční porucha osobnosti se často nevyskytuje izolovaně, ale v doprovodu poruch dalších. Nejčastěji je to panická porucha, posttraumatický stresový syndrom, ale i deprese nebo zneužívání návykových látek. Objevit se v této spojitosti též může bipolární porucha, úzkost či porucha příjmu potravy.

Coby příčinu tohoto onemocnění uvádějí odborníci genetické faktory v kombinaci s vlivy prostředí. K rozvoji nemoci též napomáhá vrozená porušená regulace emocí a v některých případech je zvažována i role organického poškození.

Jak navázat zdravý vztah s osobou s hraniční poruchou osobnosti

Lze s člověkem s hraniční poruchou osobnosti žít? I lidé trpící touto poruchou samozřejmě navazují romantické vztahy. Důležité je především stanovit si zdravé hranice a uvědomit si, že za chování člověka s touto diagnózou není zodpovědný jeho partner. Jedinci trpící těmito potížemi navíc mívají problém s porozuměním neverbálnímu obsahu konverzace.

Doporučuje se tak především zachovat klid a trpělivě naslouchat a uznat pocity svého protějšku navzdory tomu, s čím se potýká. Vhodné je spíše se zaměřit na vyjádření emocí než na to, co postižený sděluje slovně

Správným chováním jednoznačně nejsou hrozby a ultimáta. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že partner si nemusí nechat líbit vše. Ve vztahu s osobou s hraniční poruchou osobnosti bývá přítomna manipulace, love bombing a nezřídka situace eskaluje do verbální agrese nebo fyzického násilí.

Funkční vztah je tak nejen otázkou pochopení na straně zdravého partnera, ale i adekvátní spolupráce samotného člověka s hraniční poruchou. Podmínkou pro navázání úspěšného vztahu je jednak správná diagnostika. Je tedy důležité vědět, že se jedná o hraniční poruchu osobnosti.

Navíc musí dotyčný vykazovat emoční vyzrálost a schopnost sebereflexe. Důležité je nenechat nemoc plně ovládnout vztah a být ochoten za své chování přijmout zodpovědnost. Navíc i samotný postižený tak samozřejmě musí mít vůli k tomu svůj stav adekvátně řešit s odborníky. To se děje nejčastěji prostřednictvím dlouhodobé psychoterapie a podáváním léků.

Hraniční porucha osobnosti může vést k sebevraždě

Psychoterapie se jeví jako účinnější postup, léky mnohým pacientům nezabírají a hraniční porucha osobnosti tak bývala z pohledu psychiatrie považována za diagnózu prakticky nijak neřešitelnou. Dnes se jako hlavní léčebná metoda u této diagnózy především uplatňuje dialektická behaviorální terapie.

Partner se jednoznačně musí obrnit dostatkem trpělivosti a zvýšenou empatií. Klíčovým je laskavý přístup. Je důležité ale upozornit, že i adekvátně řešený stav nakonec může být pro nejbližší okolí prakticky nezvládnutelný. Řada lidí z takto náročného vztahu tak nakonec prostě odchází.

Navzdory veškerému pochopení nemusí být vzájemný vztah jednoduché udržet. Hraničáři, jak se tito nemocní v českém prostředí obvykle nazývají, se vyznačují intenzivním a hlubokým prožíváním emocí. Především mladé dívky tak nelze označit jednoduše za hysterky. V takovém případě se jedná o teatrální chování a do určité míry prázdné emoce, upozorňují psychologové. Což lidé s hraniční poruchou jednoznačně nemají, jejich prožívání je opravdové.

Vnitřní bolest bývá proto pro tyto osoby až nesnesitelná, hovoří se doslova o rakovině duše. Jedinci s hraniční poruchou osobnosti vykazují zvýšené riziko k sebepoškozování, které může navíc vyústit až do sebevražedného chování. Dokonce každý desátý člověk s touto diagnózou dle dostupných údajů svůj život sebevraždou ukončí.

Problém spočívá i v tom, že pacienti s hraniční poruchou osobnosti často páchají sebevražedné pokusy opakovaně, než se jim podaří čin dokonat. Okolí tak může mít tendence nebrat tento akt vážně a vnímat jej jako demonstrativní pokus. Hraniční porucha osobnosti však představuje závažný problém s vysokým rizikem.

Zdroje

1) Má smysl být s někým s hraniční poruchou osobnosti?

2) Fáze vztahu s hraničáři

3) Hraniční porucha osobnosti

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz