Článek
Editační poznámka: Poprvé vyšlo 9. února 2022 v Konzervativních novinách. Toto „odhalování nacismu“ v Polsku vykazuje smutnou podobnost s ruským „odhalováním nacismu“ na Ukrajině, které se rozjelo o pouhé dva týdny později. Přirozeně by bylo chybou z toho vyvozovat, že časopis Respekt sympatizuje s putinovským Ruskem a jeho metodami, nicméně jejich společné používání postupu: „Když se nám něco nelíbí, tak to přirovnáme k nacismu.“, je poněkud znepokojující.
Koncem roku 2021 jsem při úklidu starších vydání Respektu v jednom z podzimních čísel narazil na bizarní „otření se“ o Polsko zjevně inspirované propagandistickou kampaní na Novinkách, jež byla více než dostatečně popsána v Konzervativních novinách zde a zde. To mě inspirovalo ke korespondenci s příslušným autorem. S ohledem na časový odstup jsem váhal se sepsáním tohoto textu, avšak poté, co došlo ze strany Novinek a Idnes k dalšímu pokračování protipolské agitace (viz článek KN Proč zemřela Agnieszka a proč novinky zase lžou?), jsem usoudil, že by neměl být ignorován podíl časopisu Respekt na daném tématu.
Na poslední stránce časopisu Respekt se pravidelně vyskytuje rubrika Minulý týden, jež obsahuje článek složený z novinových titulků a útržkovitých informací. Touto záměrně zhuštěnou formou občas vytváří mírně humornou koláž, avšak zároveň dává najevo, že se nejedná o názorový text, nýbrž o shrnutí uplynulého týdne, do něhož autor zasahuje pouze výběrem jednotlivých útržků a nikoli jejich interpretací. V Respektu č. 37/2021 se však autor rubriky, Ivan Lamper, rozhodl změnit postup a do tohoto, zdánlivě stejným způsobem složeného, shrnutí událostí vložil jejich velmi specifickou a radikální interpretaci. Ovšem k tomuto svému názorovému vstupu se „zapomněl“ přihlásit a vydával jej za popis jedné z proběhlých událostí.
Očištěno od homosexuálů?
Konkrétně se jednalo o tento text: „Evropská unie upozornila polskou vládu, že ta polská vojvodství, která se začala veřejně označovat jako „očištěná od homosexuálů“, porušují svým štvaním proti menšinám Smlouvu o EU a přijdou o evropské dotace.“ Upozornil jsem autora, že původcem označení „LGBT – Free zone“ nebyly polské úřady, nýbrž pro-LGBT aktivista Bart Staszewski, a pro bližší informaci jsem mu poskytl odkazy na výše uvedené články na Konzervativních novinách k tomuto tématu a požádal jsem jej o vysvětlení tohoto rozporu. Dále jsem se autora zeptal, zda jím v článku zvolená formulace „očištěná od homosexuálů“ je podle jeho názoru přesným překladem anglického „LGBT – free zone“ nebo zda tuto specifickou formulaci, která evokuje nacistickou terminologii ("Judenrein"), zvolil záměrně. V případě platnosti druhé možnosti jsem jej požádal o vysvětlení, co ho k tomu vedlo, a zároveň o vyjádření, jak v této souvislosti vnímá tehdejší pokusy české antivaxerské scény propagovat své názory pomocí nášivek se žlutou šesticípou hvězdou s nápisem „neočkovaný“.
Na rozdíl od některých svých kolegů byl Ivan Lamper ochoten na zpětnou vazbu reagovat a v odpovědi poslal dva odkazy na články na Novinkách (zde a zde). Došlo tak k podivuhodné situaci, kdy bývalý chartista Ivan Lamper, který v 80. létech pašoval z Polska přes Krkonoše ilegální literaturu, argumentuje odkazem na články Pavla Minárika, dopisovatele Rudého práva v Polsku v témže období. Jenže zatímco Lamper spolupracoval s ilegální Solidaritou, Minárik ji vykresloval jako chorobný nález, od něhož se všichni slušní Poláci distancují, popisoval ji jako teroristickou organizaci, o komunisty zavražděném knězi Popěluškovi psal jako o provokatérovi. Jenže když jde o boj proti současnému Polsku, tak je asi každý spojenec dobrý…
Ivan Lamper zejména zdůraznil, že odkaz na nacistickou rétoriku při popisu situace v Polsku, kdy v článcích použité slovní spojení „takzvané zóny bez LGBT“ reprodukoval ve svém textu jako „očištěná od homosexuálů“, provedl záměrně. Potvrdil, že podle jeho názoru jsou příslušníci LGBT komunity v Polsku vystaveni zacházení analogickému se zacházením s židy ve Třetí říši a výše zmíněné zóny tedy připomínají „zony Judenfrei“ (citát I.L.). Kupodivu však výše zmíněný příklad se žlutými hvězdami pro neočkované považuje za zcela odlišný a odsuzuje jej coby „antivaxerské popletení“ (citát I.L.)
Ve své reakci jsem připomenul, že ve Třetí říši židé čelili ze strany státní moci systematické a stupňující se diskriminaci prostřednictvím zákonů a nařízení (vedoucích až k pozdějšímu vraždění) a požádal jsem jej o upřesnění, v čem konkrétně identifikoval toto jednání na straně polských institucí a v čem spatřuje rozdíl mezi svým postojem a postoji stoupenců Lubomíra Volného se žlutými hvězdami s ohledem na zlehčování holokaustu. Odpovědí Ivana Lampera bylo ukončení komunikace.
Z výše uvedeného vyplývá, že zástupce Respektu se cítí jako bojovník za „správnou věc“, což mu patrně má dávat právo používat radikální a nechutné prostředky, včetně nacistických narážek, ale má problém pochopit, že zástupci jím opovrhovaného „antivaxerského popletení“ to cítí stejně. Důsledkem pak je faktická legitimizace těchto prostředků a skrze vyšší polarizaci společnosti následně i jejich větší úspěšnost. V tom je vidět nápadná podobnost s více známou kauzou tehdejšího pirátského poslance Profanta na téma „bílí páprdové ve Sněmovně inklinující k fašismu“, jenž se také cítil jako bojovník za „správnou věc“ manželství homosexuálů. Nabízí se však následující otázka: Je cílem těchto vyjádření pocit morální nadřazenosti a sebeuspokojení z „virtue signalling“ dávaného najevo v rámci své pohodlné názorové bubliny, anebo pánové Lamper a Profant opravdu věří, že jejich vyjádření přispívají k větší toleranci české společnosti vůči LGBT?
Nepomohl ani článek od LGBT aktivistky…
Pokud jde o to, jak podobné aktivity působí na situaci v Polsku, tak odpověď nabízí třeba tento článek: Písmenková polévka LGBTQQIAAP a za co vylučuje z „komunity…“), který jsem během korespondence s redakcí Respektu též sdílel. A jelikož v progresivních kruzích patří k dobrému tónu hodnotit kvalitu a oprávněnost názorů na základě rasy, pohlaví či sexuální orientace jejich autora/autorky, tak jsem pro jistotu členy redakce upozornil, že autorkou tohoto odkazovaného článku je polská liberální, lesbická pro-LGBT aktivistka, tedy osoba patřící k těm, o které má redakce Respektu údajně takovou starost.
Nicméně nabourávání pocitu morální převahy zjevně není příjemné a žádná reakce nepřišla ani na tento článek…
