Článek
„Já jsem od začátku věděla, že chci s Pepou dítě, vždyť to víš,“ řekla mi Aneta a měla pravdu.Když se před pár lety poznali, žádný jiný muž pro ni neexistoval a byla bytostně přesvědčená, že spolu zůstanou. Nemýlila se.
Musela jsem si to přiznat
„Já jsem si fakt musela sednout a říct si - teď budu mít děti s nejlepším chlapem široko daleko, který je inteligentní, pečující a bude je milovat. Jenže se musím smířit s tím, že třeba nebude na jejich maturitním plese. A říkám ti, to není jednoduchá myšlenka,“ vyprávěla Anet.
„Ono se to totiž snadno řekne, že jako hele, nikdo nevíme, kdo kdy odejdeme, však nás může srazit auto na přechodu. A to je všechno pochopitelně pravda, vzpomeň si, kolik mladých žen přišlo o své muže ve chvíli, kdy by je ani nenapadlo, že se něco takového stane. Ale já jsem tomu šla naproti, já jsem vlastně říkala sama sobě - ty víš, že máš o dost větší šanci, že budeš vdovou. Ty vezmeš dětem tátu ve chvíli, kdy si to nezaslouží.“
Nebyla to jejich volba
Láska byla u Anety silnější. „Věděla, že je ochotna prožít bolest ze ztráty jen pro to, aby s Pepou zažila krásné roky bok po boku. Jenže děti si takový život nevybraly, a ačkoliv tátu milují a věnuje se jim na sto procent, občas mě přemohou výčitky. Řeknu si, že jsem prostě volila sobecky. Kdybych měla vedle sebe třicátníka, byla by jistě menší pravděpodobnost, že brzy odejde.“
„Já se teda s tímhle před Pepou nijak netajím, a o vždy začne vtipkovat - podívej na Bohdalku, 93 let a ženská k pohledání! Což je pravda, ale kolik lidí má to štěstí, prožít takovýá naplňující život, bez zdravotních obtíží a být i po devadesátce plný vitality? Ale možná se obávám zbytečně. Možná, si tohle opravdu přečtu, až Pepovi bude 90 let a řeknu si - ty jo, to jsme měli krásnej život. Díky bohu za to.“
Zdroj: autorka čerpala z rozhovoru s Anetou Š., Liberec
