Článek
„Byli jsme spolu na dovolené a já jsem si říkala, že teď by na to mohlo konečně dojít. Byli jsme spolu 10 let, bavili jsme se o dětech i domu, po kterém jsme toužili. Kdo mohl vědět, že to má Jarda jinak?“ začíná své vyprávění Zuzany z Jihlavy, která na letošní léto určitě nebude vzpomínat s úsměvem.
Telefon řekl pravdu
„Bylo mi divné, že je Jarda pořád na telefonu, usmíval se, schovával ho. Když večer usnul, šla jsem se podívat. Kód tam nikdy neměl. Byly tam nahé fotky, zprávy o tom, že mě opustí, že se mnou už nechce být ani minutu. Asi vás nepřekvapí, že jsem zůstala v šoku,“ pokračuje.
„Šla jsem na balkón, abych to rozdýchala a Jarda se vzbudil. Neviděl, že jsem se mu podívala do telefonu, ale šel do hotelového trezoru, a tam vytáhnul zásnubní prstýnek. Prý se ho snažil skrýt, jak jen to bylo možné,“ vypráví se slzami v očích.
Chvíli jsem váhala
„Sice jsem chvíli nevěděla, co mám říct, ale pak byla moje odpověď jasná. Zeptala jsem se ho na to, co jsem viděla a on mi řekl, že chce za vším udělat tlustou čáru. Nic víc, nic míň. Prý to nic neznamenalo. Začala jsem se smát a ještě tu noc napsala delegátce, ať mi zařídí dřívější letenku domů. Vyhověla mi, musela jsem si akorát připlatit. V letadle bylo místo.“
Jarda se později ještě snažil Zuzanu uhánět a vysvětloval, že na něj byla doma zkrátka nepříjemná, a tak si chtěl někde dokázat, že pořád za něco stojí. Nepomohlo to. Okamžik, na který mladá dáma čekala tolik let, se nakonec stal jen černou vzpomínkou. Dnes doufá, že si brzy najde někoho, kdo k ní bude přeci jen o něco upřímnější.
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru se Zuzanou (32), Jihlava
