Článek
Mezi ostnatými dráty v jednom z nejhrůznějších vyhlazovacích táborů se v roce 1944 odehrála neobvyklá událost. Příběh tohoto sňatku se stal symbolem lásky a lidskosti uprostřed jedné z nejtemnějších kapitol lidských dějin.
Svatba přímo v táboře
Rudolf Friemel byl rakouský komunista, který se zapojil do boje proti fašismu během španělské občanské války. Právě v této době měl poznat svou lásku. Po válce byl však zatčen nacisty a poslán do koncentračního tábora v Osvětimi. Ještě předtím se narodil 26. dubna 1941 jejich syn Edouard. Pak byla rodina rozdělena.
V koncentračním táboře se pak stal Rudolf jediným vězněm, kterému bylo umožněno oženit se v táboře. Jeho snoubenkou byla Španělka Margarita Ferrer.
V březnu 1944 bylo Rudolfu umožněno, aby se s Margaritou oženil přímo v Osvětimi, což bylo v té době zcela neobvyklé. Tento sňatek byl zřejmě povolen díky Friemelově spolupráci s táborovým vedením při opravě vozidel SS. Tehdy měl v táboře zcela jiné postavení než ostatní vězni. Navzdory této svatbě byl Rudolf Friemel později popraven nacisty.
Proč se chtěli brát?
Příběh se dodnes vypráví jako unikátní chvíle, kdy na okamžik láska zvítězila. V roce 1942 byl Rudolf poslán do Osvětimi jako politický vězeň. Už tehdy se pokusil o legitimizaci svého civilního sňatku s Margaritou podle německého práva, aby ona i syn mohli zůstat v Německé říši. Ta žádost byla schválena v podstatě zázrakem a zřejmě nikoho tehdy nenapadlo, že by se to mohlo vůbec povést.
Dokonce mohl do Osvětimi přijet Rudolfův otec. Ikonickou fotografii pořídil vězeň Wilhelm Brasse, který obvykle pracoval na identifikační službě. Dokonce dostala Margarita a Rudolf pokoj v táborovém nevěstinci, a po svatbě tak mohli strávit pár chvil o samotě. Ani to nebylo obvyklé. Jenže poté se musely jejich cesty rozejít a už se nikdy nesetkali.
Láska skončila smrtí
Friemel se koncem října 1944 pokusil utéct, a za to byl popraven. Jeden z esesáků zasvěcených do plánu, SS-Rottenführer Johann Roth z Rumunska, jejich plány prozradil. Zrazení vězni tehdy okamžitě požili jed, ale jejich žaludky byly vypumpovány. Byli zatčeni a mučeni, mezi nimi i Rudolf Friemel. V listopadu napsal své ženě z vězení: „Splnil jsem svůj úkol. Zemřu čestně a za své ideály. Je jen bolestné dojít tak brzy na konec trýznivé cesty. Aniž bych mohl stále pomáhat, aniž bych byl schopen pracovat na budování nového světa, aniž bych se s vámi mohl těšit.“
Jeho vnuk na jaře 2022 svěřil pozůstalost po dědečkovi vídeňské knihovně.
Zdroj: nationalfonds.org, auschwitz.at, elpais.com
