Článek
Psal se srpen 1940, když byl založen tábor v Letech. Původně kárný pracovní tábor se proměnil v tábor „cikánský“, jak se mu pak začalo říkat - a to i v úředních dokumentech, kde byl označen jako CT I Lety u Písku. A to proto, že velká část Romů žijící na území Čech jím prošla. Ty neromští vězňové odtud byli propuštěni nebo přemístěni jinam.
Romové a Sintové
O koncentračním táboře Lety se už dlouho vedou veřejné diskuze. Zatímco máme vcelku jasně popsané hrůzy, které se odehrávaly v Osvětimi nebo Terezíně, historické zmínky o cikánském táboře jsou často z nepodložených zdrojů.
Víme, že Lety sloužili k nucené koncentraci lidí a byli to četníci a policisté, kteří rozhodovali o tom, kdo zde bude uvězněn. A tak se vězni často stávali i ti, kteří se jako Romové či Sintové sami vůbec neidentifikovali. Byli tam i lidé, které nacisté sice považovali podle svých rasových ideologií za cikány, ale oni sami se Romy být necítili - bylo to jedno, i tak se rázem stali obětmi nacistického pronásledování. V Letech pak zemřely stovky lidí, zejména kvůli špatné hygieně, nemocem i nevhodnému zacházení. Šlo o více než 300 obětí, a to hlavně dětí.
Kdo přežil, byl obvykle transportován do Osvětimi, kde neměl žádnou šanci.
Antisemitismus má větší pozornost
Během komunistického režimu vznikl v Letech u Písku vepřín, který Česká republika v roce 2018 odkoupila za 450 milionů korun. Muzeum romské kultury připravilo demolici vepřína, a výstavby památníku obětem romského holocaustu. Ten byl otevřen letos v dubnu, čímž společnost konečně začala splácet svůj dluh vůči romské komunitě. Svou rozlohou je památník největší v Evropě a Romové na něj dlouho marně čekali.
Ani tak se ale do Letů nejezdí tolik, jako do Osvětimi, Terezína a dalších významných míst druhé světové války. A pravděpodobně bude dlouho trvat, než se tak stane. Památník by měl ukázat, jak důležité je minulost a perspektivu Romů do vyprávění o válečné historii inkorporovat.
Nucená sterilizace
Ačkoliv projevy anticikanismu ve společnosti podle slov Čeňka Růžičky z Výboru pro odškodnění romského holocaustu sílí, není u nás tak striktně potíraní jako antisemitismus. Český rozhlas v této věci také citoval také bývalou zástupkyni ombudsmana Moniku Šimůnkovou, podle které se Česká republika stále nevyrovnala s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu. To bylo téma posledních několika let a jen ukazuje, že historie má svá neprobádaná místa. Řekla to v roce 2020, a jen o rok později byl přijat zákon, který umožňuje odškodnění až do výše 300 tisíc korun pro osoby, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966-2012.
Jen před pár týdny přišel přitom velký průlom s rozhodnutím Městského soudu v Praze. Ten vyhověl správní žalobě proti Ministerstvu zdravotnictví ČR, které zamítlo žádost o odškodnění sterilizované ženy. Současné také určil ve svém odůvodnění podmínky, které musí žádost splňovat, aby mohla být sterilizace považována za zákonnou. Různé zdroje se liší, ale podle všeho si mohlo nedobrovolnou sterilizací tehdy projít na tisíce žen.
Zdroj: holocaust.cz, romea.cz, Český rozhlas, avcr.cz
