Článek
Chtěla jsem, aby měla Miluška dost peněz, tak jsem jí dala přístup k našemu účtu, zřídila další kartu. Kdyby děti něco potřebovali, tak aby jim to koupila. Třeba vstup do ZOO, zmrzlinu. Měli jsme se hezky, přišlo mi hloupé, aby nás musela sponzorovat ze svého nuzného důchodu.
Na kartu jsme nekoukali
A přiznám se, že zhruba tři roky mě vlastně vůbec nenapadlo kontrolovat, kolik tam Miluška utrácí. Byli jsme rádi, že nám občas pomůže, vždyť jsme oba pracovali. Ale pak najednou přišel manžel s tím, kam vlastně jeho maminku s dětmi posílám, že nás to stojí každý měsíc dvacet tisíc.
Martin na to přišel až potom, co mu jeho účetní dělala daně. Když na svoji maminklu uhodil, řekla mu, že máme zkrátka peněz dost, tak si měsíčně chtěla přilepšit. Prý kolik dáme dětem, to nekontrolujeme, ale jí bychom nikdy nepomohli.
Proč nás okradla?
To pochopitelně není pravda, dali bychom jí všechno, co by potřebovala. Ale proč nás tak sprostě podvedla? Vždyť okrást vlastní dítě, to se prostě nedělá. Jsem z toho v šoku a nevím, jak se k tomu mám postavit. Přijde mi, že už jí nevěřím a děti jí nechci půjčovat.
Přemýšlím, jak se člověk, který se umí takhle chovat, chová potom k nim. Celou dobu jsem si myslela, jakou máme výhodu, že jí máme a teď tohle…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Jitkou
