Článek
Bude to moje sociální bublina, která je do velké míry ovlivněna přáteli z hlavního města a přilehlých oblastí… Ale kolem sebe mám stále častěji ženy, které už dávno netouží být jen matkou a starat se o domácnost. Mnohdy také proto, že životní náklady jim takovou roli neumožňují. Některé by snad i chtěly. Být s dítětem doma, užívat si ho každou minutu. Další touží i po seberealizaci, kariéře a penězích. Je to špatně?
Neumíme spořit ani myslet na budoucnost
Zkrácení rodičovské dovolené je krok správným směrem - ať si každý říká, co chce. Pokud chce žena být doma o něco déle, nic ji nebrání. Stejně jako v zahraničí, se rodina na takové období bude muset připravit zejména finančně. I jinde se ženy před příchodem miminka snaží, aby měly finanční rezervu - případně, aby ji měla celá rodina.
U nás ženy mnohdy spoléhají na to, že zkrátka dostanou rodičovský příspěvek. A pak si samozřejmě mohou další tři roky stěžovat, jaká je to almužna. Není však právě zajištění základních potřeb dítěte tím, na co by měl budoucí rodič myslet ještě předtím, než se na těhotenském testu objeví dvě čárky?
Naučíte se to, jednou to přijde
Jenže s pracujícími maminkami, které si ve společnosti ještě stále užívají pokrčené obočí a otázky, proč si ty děti tedy pořizovaly, se pojí i jiné rozdělení péče o domácnost. Ženy už netouží zvládnout vše samy, vyprat, uvařit, nakoupit, vysát, utřít prach. Proč by měly, když kolikrát umí vydělat i více než muži? Když se na nákladech domácnosti podílí také? Proč by měl být muž bůh, který přijde domů a jako jediný je unavený?
Takové povinnosti mají i muži a musí zvládnout připravit dětem večeři, vyzvednout děti ze školky nebo jim koupit nové tepláky. Co je na tom vlastně divného, když muži, kteří například vlivem tragických okolností o své ženy přišly a o děti se nadále starají?
Muži nejsou chudáčci
Pak tu jsou ale tchyně, které byly vychovávané v tom, že muž má vydělávat peníze a žena se starat o domácnost. Nad snachou, která trápí jejich miláčka vynášením odpadků kroutí hlavou a barvitě vypráví kamarádkám, jakou flundru si ten jejich zase nabrnknul. Ani o domácnost se nepostará. A to dává do hlavy svým synům. Výsledek toho jsou akorát hádky, kdy žena má pocit, že je na vše sama a muž si myslí, že pomáhá až příliš. Co na tom, že obvykle neumí obvolat dětské doktory, myslet na termíny školních besídek, nepozná, že doma dochází aviváž a nedojde mu, že v mrazáku není z čeho uvařit. Muž je zkrátka unavený, pracuje, tak to stačí. Nedej bože, aby se po něm chtělo zabavit děti, když přijde z práce! To je rád, že ho nikdo neotravuje.
Bude trvat ještě minimálně jednu generaci, než se něco změní. Až dnešní generace Y a Z přestane dělat z mužů chudáčky, kteří se o sebe neumí ani postarat. Do té doby bychom si měli uvědomit, že ženy nepatří ke sporáku a muž nemusí uživit celou rodinu. Protože pro děti je stejně potřebný jako matka. Vždyť u toho osudného momentu přeci jen byl dva, že…
Zdroj: úvaha autorky
