Článek
Není pro mě překvapením, že mají rodiče problémy. Vlastně jsem si dlouho přála, aby šli od sebe, ale nenapadlo mě, že se to doopravdy stane. Měla jsem pocit, že by tak byli šťastnější. I když jsem jejich spory vlastně nikdy nepochopila. Jen vzpomínám na dny, kdy jsme byli všichni šťastní. Když jsme fungovali jako rodina.
Velké tajemství
Nedávno jsem pořádala velkou oslavu narozenin, měla jsem kulatiny. Byla tam cela rodina, pochopitelně rodiče. Můj táta se hodně opil. Bývá s ním legrace, vždy tancuje uprostřed parketu a nikoho nenechá, aby na nějakou píseň zahálel. Došlo i na karaoke! Bylo to skvělé.
Až o několik týdnů později se moje tchyně, se kterou mám báječné vztahy, zmínila, že se jí táta svěřil. Na konci ledna jde podávat žádost o rozvod. Říkala jsem si, proč by se můj táta, který se nesvěřuje vůbec nikomu, bavil právě s ní. V lásce se nikdy neměli.
Mám něco říct?
Jenže oba kouří. A na oslavách se největší tajemství vždy prozrazují venku „na cigárku“. S mámou jsem v kontaktu takřka denně, a tak vím, že nic takového neví. Nebo o tom nemluví. Obvykle je ale vůči mně až příliš upřímná - například se mi roky svěřovala s tím, jaký je jejich intimní život. Neměla jsem tu sílu jí říct, že o takové informace vůbec nestojím. Myslím, že kdyby to věděla, okamžitě mi to volá.
Pravděpodobně by vytvářela konspirační teorie o tom, koho má. Jestli ji podvádí. Chtěla by diskutovat o tom, že už ji nemiluje. Mám jí to říct? Ta otázka mi vězí v hlavě každý den. Mám ji zachránit před ponížením? Mám nabídnout pomoc? Zdá se mi každý den sen, ve kterém se hádají a máma si balí kufry. Bojím se, jak se cítí táta. Nečekala bych, že se v dospělosti budu cítit jako malé, vystrašené dítě. Ale rozvod rodičů je pro člověka těžký v každém věku. Ještě, když ví zřejmě ví, než by měl…
Zdroj: úvaha autorky
