Článek
V první minutě na mě vyběhla ženská a začala křičet, co tam se synem dělám? „Tak snad pánské jsou vedle, mladá dámo,“ štěkala po mně. „Ale syn přece ještě nechodí sám, jsou mu čtyři roky. Musím mu pomáhat,“ ohradila jsem se.
„Hele, v takovém věku by to měl už umět sám, to jste selhala jako matka. Tady nemá co dělat, vypadněte,“ řekla rázně. A já vůbec nevěděla, jak se mám zachovat. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme šli na záchod, který je určený invalidním lidem, kde bývá přebalovací pult. Občas je tam i záchod, tak mi to přišlo jako nejlepší řešení. Ale kam mám tedy se synem chodit?
Manžel má jinou zkušenost
Máme ještě o rok mladší dceru, a když jde se svým tatínkem kdekoliv na záchod, také ji bere na pánské, aby ženám na toalety nevstupoval. Nikdy se mu nestalo nic podobného, naopak obvykle připadají muži s dětmi jiným roztomilí a báječní. Tak proč ten dvojí metr?
Opravdu je to tak, že syna na dámské záchody vzít nemůžu, protože je to vlastně kluk? Ale já se ho tam sama poslat bojím, ani doma obvykle nejde sám. Někdy jo, ale přeci jen občas na toaletě vznikne i nepořádek, který bych ve veřejném prostoru nechávala. A navíc - co kdyby se cokoliv stalo?
Těch příběhů o ztracených dětech je tolik, že už se prostě bojím. Sama nevím, jak bych uhlídala, že se někam neztrací, i kdybych čekala přede dveřmi toho záchodu.
Jak to děláte vy?
Nemám s tímhle zatím zkušenost, ale zajímalo by mě, jestli jsem natrefila na jednu zlou ženskou, která si potřebovala na někom vybít vztek, nebo jsou opravdu nějaká pravidla, jak dítě vodit v obchodním centru a veřejných prostorech na záchod.
Protože teď už se bojím někam opravdu vstoupit, abych někoho zase nepohoršila. Přitom v tom nevidím rozdíl, jde ve většině případů o toalety, které jsou zavřené, takže projdeme na dámských záchodech, se synem se zavřeme a nikoho neobtěžujeme.
Snad to byla jen jedna zkušenost…
Zdroj: Barbora G., Praha
