Článek
Duševní poruchy nejsou jen otázkou psychiky. To, co prožíváme ve své hlavě, se nevyhnutelně odráží na každém aspektu našeho těla. Deprese a mánie nejsou výjimkou – ovlivňují nejen mysl, ale i tělesné funkce. Jejich vliv sahá hluboko do fyziologických procesů, od srdeční frekvence přes hormonální rovnováhu až po změny v mozku. Fyzické dopady jsou stejně reálné jako ty psychické, přesto se o nich často mluví jen okrajově.
Deprese s sebou přináší těžkou tíhu, která zasahuje celý organismus. Variabilita srdečního tepu, která je indikátorem zdraví autonomního nervového systému, se snižuje. Tělo ztrácí schopnost reagovat na stres a obnovovat rovnováhu, což zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Hormony hrají svou roli – zvýšené hladiny kortizolu, stresového hormonu, jsou typické pro deprese. Dlouhodobě vysoký kortizol oslabuje imunitní systém, narušuje spánek a podporuje zánětlivé procesy. Výsledkem je fyzické vyčerpání a náchylnost k nemocem.
Vliv deprese na mozek je devastující. Dochází ke zmenšení hipokampu, což negativně ovlivňuje paměť a schopnost učení. Aktivita prefrontálního kortexu, zodpovědná za rozhodování a regulaci emocí, se snižuje. Deprese také způsobuje fyzickou bolest – mnozí pacienti trpí nevysvětlitelnou únavou, bolestmi svalů a kloubů. Imunitní systém je narušen, protože tělo produkuje více prozánětlivých látek, jako je interleukin-6, které oslabují organismus.
Na druhém pólu je mánie, která působí jako tornádo devastující tělo jiným způsobem. Sympatický nervový systém je přetížený, což zvyšuje srdeční frekvenci a zvyšuje riziko srdečních komplikací. Hladiny adrenalinu a kortizolu se zvyšují, což vede k vyčerpání tělesných zdrojů. Mozek v mánii funguje na plné obrátky, což zvyšuje produkci dopaminu. To přináší euforii, ale také riziko psychotických příznaků, jako jsou bludy a halucinace. Nedostatek spánku, typický pro mánii, zhoršuje regenerační procesy, což vede k dalšímu vyčerpání organismu.
Změny teploty a metabolismu během mánie nejsou výjimečné. Zrychlený metabolismus může vést k výraznému úbytku hmotnosti a dehydrataci. Hyperaktivita těla vyžaduje více energie, což dále zatěžuje tělo. Mánie a deprese přitom mají společné znaky. Spánek bývá narušený v obou fázích – zatímco deprese způsobuje nadměrnou spavost nebo nespavost, mánie zkracuje potřebu spánku na minimum. Obě fáze oslabují imunitní systém, což zvyšuje náchylnost k infekcím.
Deprese může vést k přejídání a přibírání na váze, zatímco mánie způsobuje opak. Tyto výkyvy ještě zhoršuje hormonální nerovnováha. Obě fáze mohou přispět k chronickým onemocněním, pokud nejsou včas a správně léčeny. Fyzické dopady jsou však jen částí příběhu. Klíčovou roli hraje schopnost těla regenerovat a přizpůsobit se, což je často oslabeno vlivem stresu a dlouhodobého přetížení.
Pochopení fyzických dopadů deprese a mánie je důležité nejen pro pacienty, ale i pro jejich okolí. Je třeba si uvědomit, že tyto poruchy nejsou otázkou slabosti nebo nedostatku vůle, ale komplexního vztahu mezi myslí a tělem. Režimová opatření, jako je pravidelný spánkový režim, zdravá strava a fyzická aktivita, mohou pomoci zvládat fyzické dopady onemocnění. Psychoterapie a farmakoterapie jsou pak nástroje, které pomáhají regulovat extrémní výkyvy.
Každý den s depresí nebo mánií je zkouškou vytrvalosti. Tělo i mysl se snaží najít rovnováhu, která často připomíná tanec na laně. Ztráta rovnováhy však není selháním – je to signál, že je třeba hledat podporu a pomoc. Deprese a mánie mění život, ale pochopení jejich vlivu na tělo může být prvním krokem k tomu, jak je zvládnout a najít cestu k lepšímu zdraví.
Více na: Život na hraně
