Článek
obcanskaprosperita@seznam.cz
Komu:
info@iinfo.cz, dtest@dtest.cz, redakce@penize.cz, info@ceskatelevize.cz, zpravy@nova.cz, informace@iprima.cz, net@genusplus.cz
8. 11. 2024, 14:53
Re: přeplatky u dodavatelů
Zdravím a posílám aktuální korespondenci ohledně přeplatků u dodavatelů:
---------- Původní e-mail ----------
Od: Bulantová Kamila Ing.
Datum: 8. 11. 2024 11:50:13
Předmět: xxx xxx, č.j. 13412/2024
Vážená paní xxx xxx,
Energetický regulační úřad obdržel Vaši žádost o pomoc, ohledně smluvního problému s dodavatelem XXX XXX, k.s.. která byla postoupena od ČOI. Energetický regulační úřad (ERÚ) je ústřední orgán státní správy a jeho kompetence jsou vymezeny zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (zejména § 17). ERÚ neeviduje žádné smluvní ani jiné údaje o odběrných místech zákazníků a také není oprávněn zasahovat do smluvních vztahů z moci úřední.
Pouze bych chtěla sdělit, že naše oddělení ochrany spotřebitele nerozhoduje, snažíme se však spotřebiteli problém vzniklý v souvislosti se smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny nebo plynu vysvětlit či doporučit řešení s odkazem na relevantní právní úpravu, případně nastavit komunikaci mezi spotřebitelem a dodavatelem tak, aby sami dospěli ke smírnému řešení věci a předešlo se spornému řízení u soudu nebo orgánu mimosoudního řešení sporu, které je jediným řešením v případě, že dojde ke sporu z uzavřené smlouvy a smluvní strany se nemohou ve sporné věci dohodnout.
Na základě Vašeho požadavku jsem oslovila smírnou cestou dodavatele XXX XXX, k.s. a bylo mi sděleno následující vyjádření, cituji:
,,Za zákazníka pana xxx xxx jedná paní xxx xxx. S paní xxx xxx komunikujeme již delší dobu v rámci vysvětlení použití přeplatku z nejnovější řádné faktury.
Smlouvu s XXX XXX pan xxx xxx podepsal 15.5.2014, do přílohy Vám přikládáme platné obchodní podmínky k datu podpisu smlouvy. Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy a využití přeplatku do záloh je uvedeno v prvním odstavci, viz poslední věta: „Rozdíl mezi zálohou a skutečnou cenou dodávky se vyrovná na základě vystavené faktury s tím, že doplatek zákazník uhradí v předepsaném termínu splatnosti a případné přeplatky použije dodavatel k úhradě záloh na další období.“
O využití přeplatku do záloh je pak informace uvedena i na řádné roční fakturaci. Panu xxx xxx jsme přeplatky na řádných ročních fakturách uvedli již v letech 2018, 2022 a 2023, avšak nebyly příliš vysoké. Ve všech těchto třech případech došlo k využití přeplatku do záloh. V roce 2024 došlo k vyúčtování přeplatku v částce 9372 Kč, a i tento přeplatek byl použitý na snížení záloh na další fakturační období. Zákazník měl v předchozím zálohovém plánu zálohy nastaveny na 3080 Kč měsíčně, v novém zálohovém plánu jsme předepsali výši zálohy na 1620 Kč měsíčně právě díky využití přeplatku z faktury.
Paní xxx xxx jsme princip využití přeplatku vysvětlili v emailové komunikaci z data 29.10.2024. I v předchozích komunikacích jsme paní xxx xxx nabízeli vrácení přeplatku na bankovní účet či složenkou, avšak k potvrzení, jakým způsobem můžeme částku vrátit, ze strany paní xxx xxx zatím nedošlo.
Jakmile nám paní xxx xxx potvrdí způsob vracení přeplatku, částku vrátíme nejpozději do tří týdnů zvoleným způsobem a do systému nastavíme automatické vracení všech budoucích přeplatků.“
S přáním pěkného dne
Ing. Kamila Bulantová
odborný rada
Oddělení ochrany spotřebitele
+420 564 578 676
Masarykovo nám. 91/5, 586 01 Jihlava
Zdravím,
komunikuji v rámci věci formou hromadného mailu s více organizacemi. Před chvílí jsem posílala odpověď do dTestu:
……............................................................................................................................................................................................................................................................
začátek ukázky:
Zdravím,
zaujala mě jedna vaše věta: „Vy vůči nim máte pohledávku ve formě přeplatku, oni vůči Vám naopak pohledávku ve formě měsíčních záloh.“
Z mého pohledu nemáte pravdu, předpis nebo kalendář měsíčních záloh přece už jen z logiky věci nelze považovat za dluh zákazníka?!! Pokud se opravdu jedná o pohledávku dodavatele a nikoliv majetek zákazníka - až do doby jeho zúčtování proti vystavené faktuře za spotřebu - na jakém základě tento dluh vzniká, pokud na počátku období nebylo nic odebráno, nic spotřebováno, tedy není ani co fakturovat?!
Na druhou stranu to zcela vysvětluje jednání dodavatele, kdy si svůj konkrétní a faktický dluh umořuje na základě fiktivně vytvořeného dluhu spotřebitele, ještě před započetím jakéhokoliv inkasa těchto plateb.
Zkusme si pro kontrolu spočítat jednoduchý příklad. Dodavatel vytvoří kalendář plateb, jak tvrdíte, pohledávku, a proto si svou (proti)pohledávku uhradí z dosud nepřijatých plateb snížením těchto záloh.
Uvažujme případ, kdy jsou jednotlivé zálohy hrazeny, ke spotřebě ale nedochází a proto je cena fakturace nulová.
Smlouva je navíc zrušena a tudíž nenastane tzv. budoucí období pro stanovení záloh a následné placení. Dodavatel tedy na základě nulové fakturace má povinnost vrátit přijaté platby v plné výši. Pokud je takto opravdu vrátí a na začátku (protože v rekapitulaci přijatých plateb vykazuje pouze finance přijaté od zákazníka, viz jakákoliv fa s přeplatkem) si strhává z pohledávky zákazníka pohledávku svou - přičemž primárně je potřeba řádně splatit dluh dodavatele (přeplatek) zákazníkovi - jakým způsobem tedy onu faktickou pohledávku odběratele nakonec uhradí, pokud z účetní bilance vypadla hned na začátku, uvedením snížených zálohových plateb v jejich předpisu?!
Zálohy jsou vráceny zpět, ale díky tomu, že dodavatel neuhradil z přeplatku jejich sníženou výši, zákazník obdrží pouze své zálohy, nikoliv ovšem rovněž svůj přeplatek!
chybně, dle dodavatele, FA = kalkulovaná cena - (zálohy - přeplatek),
z toho výsledně, reálná praxe, FA = kalkulovaná cena - (zálohy),
namísto správného, FA = kalkulovaná cena - (zálohy + přeplatek)
Zkuste si vzít jakoukoliv fa, případně jejich sled pro dohledání souvislostí a spočítat si, kde a jak vám dodavatel vrací přeplatek.
Uvedu opačný kontrolní postup. Dodavatel XXX XXX v mailu tvrdí: Při fakturaci jsou pak všechny přijaté platby za dané období zúčtovány, tedy i přeplatek z předchozího vyúčtování. Z toho důvodu Vám nemůžeme vrátit přeplatky z předchozích faktur. Již došlo k jejich zaúčtování oproti ceně spotřeby v předchozích fakturách, viz naše vyjádření v předchozí emailové komunikaci.
A další, XXX XXX, hned na první straně svých fa: „Přeplatek vyúčtování ve výši ........ je použit k úhradě záloh na další období.“
Pokud by tomu tak skutečně bylo, výše přeplatku by jakýmkoliv způsobem musela být počítána jako plusová položka v úhrnu přijatých plateb. Ta se ovšem objeví jen jednou, jako položka mínusová - při snížení zálohové platby - ale následně už s ní počítáno není. Podle mého názoru, pokud bychom brali tvrzení obou dodavatelů jako pravdivé, pak by dodavatel hradil snížené platby o onen přeplatek, ale pokud by dodavatel používal přeplatek skutečně k úhradě záloh, tak jak píše, tyto by pro konečný výpočet měly zůstat v původní výši anebo by přeplatek musel být připočítán ke konečnému úhrnu zálohových plateb. Neděje se tak ale ani v jednom případě. Kalkulován je pouze prostý úhrn plateb zákazníka, bez pomoci, tedy připočtení onoho přeplatku.
Na tomto základě se domnívám, že dodavatel používá lživá a klamavá tvrzení a navíc ještě chybným (otázka, zda zamýšleným?!!!) účetním postupem okrádá spotřebitele opakovaně a plošně. Znovu opakuji jakousi statistiku, že zákazníků s přeplatkem je z celkových, ca 80% a z toho lze alespoň hodně zhruba odhadnout objem financí, o které se jedná.
konec ukázky...
..................................................................................................................................................................................................................................................................
Můžete mi, prosím, z titulu moci svého úřadu, potvrdit či vyvrátit mé domněnky?!? Předpokládám, s ohledem na popis vašich kompetencí, spíše na nějakou vyhýbavou diplomatickou reakci, než odborné posouzení a závěrečný verdikt, který by vašemu úřadu slušel rozhodně více.
K uvedenému dále uvádím, i když asi zcela bezpředmětně či bezvýsledně, že jsem o přeplatky žádala XXX XXX hned v prvním mailu, před více než měsícem, jediná a sice opakovaná reakce dodavatele byla pouze v tom, že mi v každém dalším mailu navrhoval, ať si požádám. Až v posledním mě žádají o rozhodnutí, zda složenkou, atd., ovšem já žádám o navrácení všech přeplatků - s vědomím promlčecích lhůt, přičemž dodavatel XXX XXX sděluje ve své komunikaci, že nevrátí ani přeplatky za období minulá, ani přeplatek aktuální, protože již byl použit pro hrazení záloh současných.
Je ale více než zřejmé, že v jejich vyhotoveném vyúčtování není vyúčtována ani splátka dluhu, daného přeplatku, ani není tento použit pro úhradu záloh, tak, jak klamavě ve svých podmínkách deklarují. K tomu má námitka a vysvětlení v mailu pro dTest, viz výše.
Jak jsem již uvedla v odpovědi Dtestu, domnívám se, a chtěla bych své domněnky od někoho kompetentního potvrdit, že dodavatel uvádí lživá a klamavá tvrzení o své činnosti, především o zacházení a účtování svých dluhů, přeplatků u odběratele a tím se dopouští bezdůvodného obohacování na úkor svých zákazníků, odběratelů a tím i jejich poškozování.
