Článek
Zdravím,
podpisem a odsouhlasením smlouvy se obě strany zavazují, že budou plnit (jako projev dobré vůle) ujednání, které ze smlouvy pro obě strany vyplývá. Z mé strany si nejsem vědoma, že bychom cokoliv ze smlouvy pro nás vyplývající porušili a naopak, jsem se vám ozvala s naší žádostí o navrácení přeplatků hned, jak jsem zjistila, že vy ujednání, ke kterým jste se písemně zavázali – neplníte.
Tolik k úvodu a odstavci o trvání a platnosti smlouvy a ujednání z ní vyplývající.
K věci samotné, ještě jednou, naposledy a pomalu, pro ty méně chápavé, se pokusím vysvětlit elementární postup s pomocí kupeckých počtů – nevím, zda jste tak nechápaví skutečně anebo se jen tak účelově a záměrně chováte.
Stanovení výše měsíční zálohové platby je pouze organizační a administrativní úkon, který se na celkovém vyúčtování nijak neprojeví, nikoliv úkon účetní, který cenu fakturace skutečně ovlivňuje.
(stejný efekt má jakákoliv jiná domluva dodavatele s odběratelem, která by vedla ke změně, ať by se jednalo o zvýšení anebo snížení těchto záloh, byť by byla motivována jakýmkoliv jiným důvodem, včetně přeplatku i nedoplatku)
Důležitá a rozhodující je výsledná částka těchto záloh. To, v jaké výši jsou stanoveny jednotlivé zálohy, zda jsou rozpočítány pravidelně do jednotlivých plateb anebo nárazově pouze do několika z nich, anebo pouze jediné, není pro výpočet výsledné ceny fakturace vůbec významné.
Významná a rozhodující je úhrnná výše těchto záloh, konečná suma na konci období, kterou odečítáte od vámi kalkulované ceny faktury – toto již je úkon účetní! A k této částce, byste měli dopočítat částku přeplatku, což vy ale evidentně a prokazatelně nečiníte a proto vás opět žádám o navrácení všech takto vzniklých dlužných přeplatků.
Vámi zaslaný podrobný rozpis metodiky a výpočtu záloh je sice asi aritmeticky správný (celkové schéma mi není známé), ovšem nikoliv metodicky. Pracujete pouze se sumou zálohových plateb bez toho, abyste do této částky zahrnuli i celý přeplatek a tím tak vyrovnali i svůj závazek, tedy dluh, vůči zákazníkovi, v našem případě tedy mě a mého manžela..
Vy sice tvrdíte, že přeplatek započítáváte do záloh na příští období – činíte tak ovšem pouze v rámci použití výše tohoto přeplatku, coby administrativní pomůcky při výpočtu dostatečné výše měsíční zálohy, včetně případného navýšení o zmiňovanou „rezervu pro jistotu“. Nikoliv fakticky, tak aby se částka přeplatku a vašeho dluhu kladně, tedy připočtením k sumě zálohových plateb, projevila ve výsledném odečtu od celkové ceny fakturace. A tím i splacení vašeho dluhu.
Tam naopak nic takového neproběhne a proto i váš závazek, závazky i nadále trvá, trvají po celou dobu, až do jeho, jejich vámi řádného uhrazení na účet zákazníka, tedy opět v našem případě, mě a mého manžela.
Na závěr ještě stručná sumarizace:
V případě nedoplatku, vy upravujete výši budoucí zálohy směrem nahoru a zákazník vám rozdíl uhradí. V opačném případě byste měli provést to samé, snížíte zálohy a uhradíte rozdíl. Vy však pouze snížíte výši plánované zálohy, aniž byste přeplatek zákazníkovi uhradili, tedy vrátili.
Pokud bychom se přidrželi vašeho (chybného) schématu, nesměli byste na konci období počítat se skutečně přijatými platbami, ale museli byste tuto částku zvýšit o rozdíl těchto záloh snížených o konkrétní výši přeplatku, případ od případu. Čili neúčtovat pouze platby z „budoucího období“, ale i přeplatek, vzniklý v „období minulém“.
Čili, analogicky, v případě vzniku nedoplatku, by podle metodiky „údajného uhrazení“ vašeho dluhu – mělo plně postačovat zvýšení zálohových plateb?!! Bez jeho uhrazení zákazníkem?!!
Je, anebo alespoň začíná vám to už být jasné?!! No, tak sláva!!!
