Článek
Na podzim roku 1994 si jistý muž nad ránem potřeboval odskočit na toaletu. V Kinského sadech na pražském Smíchově se proto vypravil na veřejné záchodky. Ty byly děsivé už samy o sobě, protože byly velmi znečištěné a zapáchaly. Tentokrát tam ale čekalo velmi nemilé překvapení - bezvládné lidské tělo na podlaze. Muž na nic nečekal a z nedaleké telefonní budky zavolal na policii.
Krátce poté dorazili nejen muži zákona, ale také záchranka. Lékař po zběžném ohledání zaznamenal dvě střelné rány na hlavě ležícího člověka. Na první pohled bylo zřejmé, že je jeho mozek vážně poraněný, překvapivě byl ale onen nešťastník stále naživu. Byl proto převezen do motolské nemocnice, kde byl operován a dalších devět dní bojoval o život. Svým zraněním nakonec podlehl.
Ke zločinu došlo nedaleko parku Kinského sady na pražském Smíchově.
Právník mohl vyhledávat služby prostitutů
Zraněný muž byl policisty identifikován jako Vlastimil Čermák, třiačtyřicetiletý advokát z Prahy. Na první pohled se zdálo podivné, co evidentně dobře situovaný člověk dělal nad ránem na páchnoucím veřejném WC. Vyšetřovatelé pro to měli několik teorií.
„Na tom místě v Kinského sadech v té době své služby nabízeli prostituti,“ popsal své vzpomínky někdejší šéf pražských vyšetřovatelů plukovník Zdeněk Janíček. Mohlo by se tak jednat například o vyřizování účtů v rámci napjatých intimních vztahů.
V úvahu připadala také možnost, že se Čermák zapletl s pochybným klientem a v důsledku toho se dostal do hledáčku mafie. A nebo se zkrátka jen vracel z baru a ocitl se v nevhodnou chvíli na špatném místě.
Pro nedostatek důkazů šel případ k ledu
Policie prověřovala Čermákovu rodinu, přátele i právní praxi. Vyslechnuty byly desítky svědků, včetně narkomanů, kteří se v inkriminované okamžiky mohli pohybovat v Kinského sadech. Nepodařilo se ale zjistit nic, co by mohlo napovědět, co se zastřelenému muži doopravdy stalo. Případ proto na několik dlouhých let skončil v archivu.
Znovu se k němu detektivové vrátili v roce 1998, a to v souvislosti s úplně jiným případem, kdy se střílelo během policejní razie v Táboritské ulici na Žižkově. Na místě byl zadržen teprve dvacetiletý Petr Chromek, který zastřelil detektiva a jeho kolegu vážně zranil. Za tento čin byl následně poslán na dvaadvacet let do vězení.
Velmi krátce po jeho odsouzení byl ale obviněn také ze čtyři roky staré vraždy Čermáka. Jedním z důkazů, na kterém se obvinění zakládalo, byla nová analýza otisků prstů. Ty v roce 1994 sejmuli policejní technici z fotografie, která patřila mrtvému právníkovi a ukázalo se, že patřily právě Chromkovi.
Chromkovi vraždu Čermáka nemohli prokázat
Celé to ovšem mělo hned několik háčků. Zmíněná fotografie totiž nebyla nalezena u těla Čermáka, ale o několik kilometrů dál. V roce 1998 už navíc fyzicky neexistovala, a tak nemohla být použita pro další dokazování. Chromkovi by navíc v době činu muselo být jen šestnáct let.
Protože se navíc zjistilo, že pistole, ze které Chromek střílel na Žižkově, nebyla stejnou zbraní, ze které se střílelo na Čermáka, soud jej nakonec zprostil obžaloby. Hypoteticky se činu stále mohl dopustit, nikdy se k němu ale nepřiznal a nebylo, jak mu jej dokázat.
Vrah pražského advokáta Vlastimila Čermáka tak dodnes uniká spravedlnosti. Co se osudné noci v Kinského sadech skutečně stalo, se už nejspíš nikdo nedozví, pokud se tedy někdo nerozhodne promluvit. Od zločinu ale uplynulo více než třicet let, a tak se pravděpodobnost, že je pachatel dosud naživu, každým rokem podstatně snižuje.
Zdroje:
