Článek
Většina uvědomělých rodičů si dnes dává dobrý pozor na to, co svým potomkům servírují za pokrmy. Dbají na to, aby bylo vše pokud možno čerstvé, bez přílišného množství cukru a umělých dochucovadel.
V minulosti ale bylo povědomí o zdravé stravě často mizivé a pulty socialistických prodejen s potravinami nenabízely nic převratného. Proto si maminky a babičky musely vystačit s tím, co bylo k dispozici.
O jídle a dětech navíc kolovala celá řada pověr, nad kterými dnes lékaři jen nevěřícně kroutí hlavou. Tu a tam se ale stále najde postarší dáma, která pevně věří, že musí své vnouče krmit dostatkem bílého cukru, jinak se mu nevyvine mozek.
Chleba s máslem a cukrem nás děsí dodnes
Právě z tohoto přesvědčení nejspíš pramenila snaha veškeré potraviny pro děti doslazovat. Možná si ještě vzpomenete na to, jak vám babička nakrájené ovoce cukrovala, a to včetně jahod nebo pomerančů. Čaj bez cukru byl naprosté tabu nejen v domácnostech, ale dokonce i školních jídelnách.
Za vůbec největší extrém ale určitě můžeme prohlásit svého času velice populární svačinu, neboli krajíc chleba s máslem a cukrem. Dnes by většinu rodičů něco podobného ani nenapadlo. Za socialismu se ale věřilo, že děti bez cukru nemůžou být. Řada tehdejších prarodičů navíc měla v blahé paměti těžké válečné časy, kdy i něco tak obyčejného, jako je právě cukr, mohlo být nedostatkovou surovinou.
Další oblíbenou pochoutkou pro děti byly také syrové žloutky s cukrem. Rodiče si tehdy libovali, kolik vitamínů a živin potomci z vajec vstřebají, je tu ale jeden zásadní problém. Pojídat tepelně neupravená vejce je docela nebezpečné a člověk si tak zadělává na zažívací problémy, pokud ne rovnou na salmonelu.
Syrové těsto a svačiny hrůzy
Stejné riziko skýtalo také pojídání syrového těsta. Nejspíš každý u babičky v dětství vylizoval mísu poté, co byla buchta již bezpečně v troubě a každý si na syrovém těstě skvěle pochutnal. Jenže kromě vajec obsahovalo také neupravenou mouku, která před upečením též nepatří mezi zrovna sterilní suroviny.
Vraťme se ale ještě na malou chvíli ke svačinám. Na chlebu se totiž často ocitly ještě mnohem horší věci, než cukr. Mnoho pamětníků si ještě vybavuje krajíc namazaný tlustou vrstvou sádla a navrch hojně posypaný cibulí. Dospělý si na tom možná pochutná i dnes, pro dítě ale nejde o nic vhodného.
Další oblíbenou přísadou babiček ze socialistického Československa bylo také slavné koření Maggi. Nejen, že ho svého času přidávaly snad do každé polévky, ale některé jím dokonce pokapaly suché pečivo. Stejně tak se našli lidé, kteří si neváhali chléb posypat vegetou. O nevýhodách konzumace přílišného množství glutamátu dnes jistě není nutné příliš spekulovat. O takzvaném syndromu čínské restaurace, jak se předávkování tímto kořením začalo později říkat, ale nejspíš v životě slyšel úplně každý.
Dětské pivo na trávení
Svérázný přístup měly naše babičky často také k alkoholu. Dnes už se nejspíš nenajde nikdo, kdo by si myslel, že existuje akceptovatelné množství pro dítě. V minulosti se na to ale tolik nehledělo, a tak se stávalo, že vnoučata dostala po vydatném obědě malou skleničku piva kvůli trávení nebo čaj s rumem za chladných zimních měsíců.
S nápoji to bylo vůbec složité. Novopečené babičky v řadě případů velmi ochotně připravovaly jablečné nebo mrkvové šťávičky pro miminka, pochopitelně obohacené o další množství cukru nebo alespoň medu.
Zdroje:
