Článek
Předchozí vláda se v roce 2025 rozhodla zvýšit televizní poplatky. Původně činily 135 korun měsíčně za televizor a 45 korun za rádio. Nově se ale platilo 150 a 55 korun měsíčně za obě služby. Navíc platit museli nejen majitelé televizí, ale všech zařízení, které jsou schopné vysílání přijímat, jako například počítačů nebo chytrých telefonů.
Na tento nepopulární krok se nyní rozhodla reagovat vláda současná, a tak se od ledna 2027 televizní poplatky zruší a provoz veřejnoprávních médií má být nadále financován ze státního rozpočtu.
Novinka budí velké vášně a diskutují o ní její zastánci i odpůrci. Ať už si o tom ale člověk myslí cokoliv, v Česku je zcela běžné, že lidé neradi platí cokoliv navíc. Je tomu tak dnes a bylo tomu tak i za socialismu. Proti televizním poplatkům se ostatně protestovalo už v Československu během padesátých let.
Poplatky se platily už za první rozhlasové vysílání.
Koncesionářské poplatky existují přes 100 let
Kdy se ale vlastně televizní poplatky poprvé objevily? Mnoho lidí má dojem, že jde o moderní výmysl, ve skutečnosti však mají velmi dlouhou historii, která sahá prakticky na samotný začátek rozhlasového a televizního vysílání.
Rozhlasové koncese vznikly už ve dvacátých letech minulého století, kdy bylo rozhlasové vysílání žhavou technologickou novinkou. Po měnové reformě v roce 1953 byl zaveden rozhlasový poplatek ve výši 5 československých korun měsíčně.
Jakmile vznikla Československá televize, netrvalo to příliš dlouho, než se za její sledování začalo platit. Pravidelně začala vysílat už v roce 1954. Už od ledna 1955 se všichni diváci museli smířit s tím, že bude nutné platit televizní poplatek. Majitelé televizorů tehdy měsíčně platili 15 československých korun.
V průběhu let došlo ke změně, a to v roce 1969, kdy televizní poplatek stoupl na 25 československých korun a rozhlasový na 10 československých korun. Dlouhou dobu poté zůstaly zmíněné částky prakticky beze změny.
Lidem se nechtělo platit ani tehdy
Jak ukazují některé historické prameny, už v padesátých letech se objevila vlna nevole platit televizní a rozhlasové poplatky. Televizor sám o sobě byl v tu dobu luxusní zboží, které si nemohl dovolit každý. Představa, že poté, co si za těžce vydělané peníze zařízení pořídí, budou muset ještě pravidelně investovat další peníze, připadala části společnosti nespravedlivá a zcela nepřijatelná.
Nejspíš však není těžké si představit, že za socialismu nebyly jakékoliv protesty jen tak a člověk se snadno mohl dostat do maléru. Proto se jakýkoliv nesouhlas dával najevo pouze opatrně. Nakonec tak Čechoslovákům nezbývá nic jiného, než se s poplatky zkrátka smířit.
Někteří lidé namítají, že dříve byly tyto poplatky nižší, než v dnešní době. Na první pohled tomu tak opravdu je, ovšem pouze číselně. Musíme totiž vzít v úvahu, že mzdy v padesátých letech byly podstatně nižší, než v současnosti.
Za socialismu se platilo víc
V roce 1953, kdy vznikl rozhlasový poplatek, činila průměrná mzda 1192 československých korun. Jestliže výše platby byla 5 korun, vzhledem k dnešní průměrné mzdě, která se pohybuje kolem 50 tisíc korun, by byl poplatek 210 korun.
Televizní poplatek vznikl v roce 1955, kdy průměrná mzda činila stále 1192 korun. Tehdejší poplatek ve výši 15 československých korun by tak dnes odpovídal přibližně částce 632 korun. Pro srovnání ještě uvedeme, že za 15 československých korun jste si tenkrát mohli koupit například jedenáct piv.
Za peníze, které v padesátých letech stačily na užívání rozhlasu a televize, byste si tak v současnosti kromě koncesionářských poplatků mohli pořídit minimálně jednu další streamovací službu jako například Netflix.
Zdroje:
