Článek
Výchova dětí se za posledních několik desetiletí výrazně proměnila. Zatímco dnešní rodiče mají k dispozici odborné studie, doporučení pediatrů nebo internetová fóra, maminky za socialismu se často spoléhaly na rady starších příbuzných, sousedek nebo zkušenějších matek. Některé z těchto zaručených rad se předávaly z generace na generaci, přestože ve skutečnosti vůbec nefungují.
Jedním z nejrozšířenějších nesmyslů byl názor, že pokud se miminku ostříhají vlasy, bude mu jich růst mnohem víc a v lepší kvalitě. Věřila tomu řada maminek, a proto svým několik měsíců starým dětem klidně oholily celou hlavu.
Ve skutečnosti je ale počet vlasových cibulek přesně daný, stříhání tedy na hustotu vlasů opravdu nemá vliv. Kvalita a typ vlasů jsou zase faktory, které jsou podmíněné geneticky. Po ostříhání se ale opravdu může zdát, že jsou nové vlasy silnější, protože dorůstají s tupým koncem.
Ať řve, posiluje plíce
Mnohé babičky dodnes věří tomu, že pokud miminko pláče, ze všeho nejlepší bude nechat ho křičet klidně celé hodiny. Myslí si totiž, že tak dochází k posilování plic, což později předchází například tomu, že z dítěte vyroste astmatik.
Pláč sice plíce podle odborníků nijak nepoškozuje, ale ani je neposiluje. Dlouhodobé ignorování plačícího kojence u něj navíc může zvyšovat hladinu stresových hormonů. Malé dítě pláčem komunikuje své potřeby a pokud na něj nebudete nijak reagovat, pouze mu zakládáte na budoucí trauma.
Ze stejné kategorie je také doporučení, že dítě by se nemělo příliš často chovat, protože si na to zvykne a bude rozmazlené.
Současné výzkumy nicméně ukazují pravý opak. Blízký fyzický kontakt podporuje pocit bezpečí, citovou vazbu mezi rodičem a dítětem a může dokonce snižovat míru stresu. Kojenci navíc ještě nejsou schopni manipulovat rodiči způsobem, jak si dospělí často představují.
Naše babičky často věřily, že dítě musí dojíst jakékoliv jídlo bez ohledu na množství.
Bez čepice dostaneš rýmu
Další omyl se týká oblékání dětí. Generace babiček často razily heslo, že dítěti musí být vždy teplo. Výsledkem bývalo několik vrstev oblečení, a to i v situacích, kdy to nebylo potřeba.
Přehřívání je přitom pro malé děti rizikovější než mírný chlad. Odborníci proto dnes doporučují oblékat dítě přibližně do stejného množství vrstev jako dospělého, v případě zimy je možné přidat jednu navíc.
Pamatujete si ještě, jak vaše babička trvala na tom, že nesmíte chodit ven bez čepice, protože z toho nastydnete a dostanete rýmu? Dodnes by na to mnohé seniorky daly ruku do ohně.
Nachlazení ale nezpůsobuje chladné počasí, nýbrž viry. Chlad sice může nepřímo přispět k vyššímu šíření infekcí, například tím, že lidé tráví více času v uzavřených prostorách, ale samotný mráz nemoc vyvolat nedokáže.
Dokud to nesníš, nepůjdeš od stolu
V mnoha domácnostech platilo pravidlo, že od stolu se nevstává, dokud není talíř zcela prázdný. Očekávalo se, že dítě bez řečí spořádá všechno, co před něj postavíme a opak se vnímal jako rozmazlenost.
Moderní psychologie a nutriční věda to ale vidí jinak. Nucení do jídla může narušovat schopnost dítěte vnímat vlastní pocit hladu a sytosti. Kvůli tomu později nemusí zvládat poznat, kdy má dost, což nevyhnutelně vede k přejídání.
Jednou z nejhrůznějších věcí, ze kterých jde dětským lékařům hlava kolem, jsou chodítka. V osmdesátých letech bylo chodítko běžnou součástí výbavy mnoha domácností. Věřilo se, že dítě posiluje nohy, a tak se rychleji naučí chodit samo.
Používání chodítek ale samostatnou chůzi nijak neurychluje. Naopak může narušovat přirozený vývoj pohybových dovedností a zvyšuje riziko úrazů. V některých zemích byla proto jejich propagace výrazně omezena.
Dej tomu miminku čajík
Dalším typickým nešvarem socialistických maminek bylo také podávání vody nebo čaje kojencům. Totéž nyní ženy radí svým dcerám, které porodily jejich vnoučata. Zapomínají ale na to, že za socialismu nebývalo úplně zvykem dlouho kojit. Pokud je dítě krmené umělým mlékem, skutečně je vhodné tekutiny doplňovat.
Plně kojené dítě v prvních měsících života ale žádné další tekutiny nepotřebuje. Mateřské mléko totiž obsahuje dostatek vody i živin, a tak si s ním vystačí až do doby, kdy dojde na první příkrmy.
V době, kdy jsou relevantní informace dostupné na několik kliknutí, je zarážející, že podobné nesmysly mezi lidmi stále kolují. Pokud jim věří osmdesátiletá prababička, lze se nad tím možná shovívavě pousmát, v opačném případě se ale hodí pouze doporučit danému mudrlantovi, aby více času věnoval čtení a méně rozdávání nevyžádaných rad.
Zdroje:
