Článek
Možná vás překvapí, že tento ikonický příklad socialistického nevkusu má dnes ve skutečnosti hodnotu a milovníci retro designu jsou nadšení, pokud se jim podaří v bazarech a aukcích najít zachovalý kousek.
Zmíněné bizarní UFO lustry se začaly vyrábět v šedesátých letech. O jejich návrh se postaral Josef Hůrka, výroby se zhostil podnik NAPAKO. Nejspíš tehdy ani sám netušil, že vytvořil něco, co přetrvá celé generace, něco, co bude mít i o desítky let později své příznivce.

Někomu to připadá jako nevkus, jiní tyhle lustry milují.
Zářily, ale neoslňovaly
Jednou ze specifických vlastností tohoto stropního svítidla je opravdu výrazný lesk, který jen tak někde neuvidíte. Jejich stínidla se totiž vyráběla z hliníkových slitin, které byly možné vytvořit opravdu hodně tenké. Nosná konstrukce se zase vyráběla z mosazi a oceli.
Naprostá většina lustrů UFO byla z vnitřní strany natřena velmi reflexní bílou barvou, která zajišťovala opravdu velkou odrazivost. Zvenku ale byly barevné, ať už třeba oranžové či žluté, nebo dokonce vzorované. Většinou šlo o abstraktní motivy.
Světlo se z lustru šířilo rovnoměrně a dokázalo osvítit celou místnost dostatečně kvalitně. Díky tvaru stínidla to poté opravdu vypadalo, jako by se pod stropem vznášel létající talíř.
Ve výrobě se dbalo na normy
Dílny podniku NAPAKO byly ve své době na vrcholu technologických možností. Hliníkové části se vyráběly na speciálních soustruzích pod vysokým tlakem. Vše se poté muselo odmastit, pískovat a lakovat v několika vrstvách.
Při výrobě se dodržovaly velice přísné technické normy. Lustry měly tehdy běžné závity E27 s maximálním výkonem 60 až 100 wattů. Dnes už ale máme pochopitelně jiné předpisy a normy, proto se doporučuje nechat si lustr osadit novou elektroinstalací, pokud ho chcete dál používat.
Designér Josef Hůrka ale nevytvořil pouze UFO lustr. Pod jeho taktovkou vznikaly celé produktové řady, které obsahovaly jak závěsná svítidla, tak celé světelné kompozice, skládající se z několika různobarevných talířů.
Jedním z důvodů, proč se po právě tomto typu osvětlení za socialismu zaprášilo, byl fakt, že při jeho použití nedocházelo k oslnění jako u jiných lustrů. Světlo zároveň netvořilo ostré stíny, ale naopak příjemnou měkkou atmosféru. Hospodyňky si zase pochvalovaly, že lakované části se dají dobře otírat. V minulosti se totiž stínidla k lampám vyráběla spíše látková nebo skleněná, která byla ovšem velmi tvarovaná, a tak se neomývala příliš pohodlně.
UFO má dnes mnoho levných napodobenin
Kromě původních dobových originálů NAPAKO se dnes na trhu dá sehnat také řada napodobenin. Pokud byste se proto rozhodli, že si právě tento retro kousek pořídíte, je potřeba dát si pozor na nepoctivé obchodníky.
Originály na sobě většinou mají nalepený štítek s logem nebo je logo rovnou vyražené přímo na lustru. Nejčastěji ho najdete na vnitřní straně stínidla, vzácněji pak na závěsném mechanismu.
Zpozorněte také ve chvíli, kdy bude mít UFO jiné rozměry, než obvykle, materiály se vám budou zdát příliš levné. V takovém případě nemusí jít nutně o repliku, mohlo se také stát, že někdo z několika lustrů, které už dosloužily, poskládal jeden nový.
Ti, kdo by naopak UFO chtěli prodat, na něm mohou vydělat hezké peníze. V internetových aukcích se cena běžně pohybuje kolem 15 tisíc korun, v některých případech dokonce ještě více.
Zdroje:







