Článek
Před pár dny vyšel na jednom velkém webu článek o tom, že v severní Evropě je nejvíce sexuálních útoků na ženy.
Nadpis článku zní: „Nejvíc útoků na ženy v EU má Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko“. Co nám sděluje tento nadpis? Že v severní Evropě je nejvíce útoků na ženy. Každý, kdo ale v severní Evropě někdy byl, musí pojmout podezření ohledně toho, jak autor četl statistiky. Autor se totiž dopustil základní sociologické chyby.
Pojďme se na to podívat podrobně.
Nejvíce útoků v severní Evropě? Akorát že vůbec
Tématika sexuálního násilí je velice citlivá, I my v Česku se ji snažíme čím dál pečlivě uchopit a přijímáme zákony, které přeživší sexuálních útoků mají chránit a ideálně pachatele těchto činů do budoucna i odradit. Lidé, kteří poté informují o takto závažných tématech, mají vysokou míru zodpovědnosti. Je třeba informovat tak, aby nedošlo k nechtěné manipulaci s informacemi, nebo nechtěné misinformaci. Tedy nezáměrnému šíření nepravdivého obsahu. Protože pokud se pak nesprávně čtená statistika spojí s větším mediálním zásahem, máme zaděláno na problém.
Znovu se pojďme podívat na nadpis článku a jeho obsah:
„Nejvíce útoků na ženy má Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemí.“
Pokud bychom si tento nadpis rozebrali jednoduše, má nám na první dobrou říci, že v severní Evropě je víc sexuálních útoků a tedy je tam pro ženy nebezpečněji. Takto ale data číst ve vyspělé zemi opravdu nemůžeme. Tím spíš ještě tehdy, pokud neporovnáme, kolik lidí sexuální útoky nahlašuje? Protože pokud nevíme, kolik konkrétně lidí sexuální útoky nahlašuje a kdo se k takovému činu neodváží, což skutečně nikdy nevíme, nemůžeme s takovou statistikou operovat. Ještě navíc v Česku, kde je to tak, že znásilnění nahlásí dle odhadů pouze přibližně 800 lidí z 12 tisíc.
V Česku nahlásí znásilnění pouze přibližně 800 lidí z 12 tisíc.
Když se na to tedy podíváme očima statistiky, zjistíme, že to není o tom, že by severní Evropa měla problém, naopak je v mnohém dlouhodobě napřed. A to i v odvaze tamních žen.
Více odvahy ve Skandinávii činy hlásit
Díky transparentní politice a veřejné debatě je tato hypotéza podpořena i daty. Výzkumy totiž ukazují, že v nejvíce rozvinutých zemích, mezi které ty skandinávské bezesporu patří, je také největší důvěra v instituce a přeživší sexuálních útoků tak nemají tak velký strach ze sekundární viktimizace.
Nejvyšší reporty násilí z celé EU jsou ve Finsku
A zde máme moc hezkou korelaci. Autor článku magazínu FinMag píše o tom, jak je nejvíce násilí ve Finsku. To je ale naprosto základní sociologická chyba. Korelace totiž není kauzalita, jak je naše oblíbení rčení tedy - to, že nějaké věci spolu souvisejí ještě neznamená, že jedna je příčinou té druhé.
Lepší povědomí o definici násilí
Další, zcela zásadní fakt je, že každá země má jinou definici pro sexuální útoky a v každé zemi je jiné povědomí o tom, co je sexuální násilí. Díky tomu tak například ve Skandinávii lidé nahlašují třeba méně extrémní, ale stále škodlivé situace. To, že my ve střední Evropě, máme tato čísla nižší, bohužel neukazuje na to, že by se tu dělo méně sexuálního násilí, ale třeba na to, že definice nemáme jako společnost tolik zažité, a přeživší se i z toho důvodu bojí nahlašet pachatele institucím. Budou mi věřit? Co když jsem tomu pomohla? (Samozřejmě nepomohla, za znásilnění a jiné sexuální útoky může vždy agresor, nikdy oběť. Ne je ne v jakoukoli chvíli.)
Pokud bychom tedy do budoucna hledali nějaký vztah, který dává smysl, pak je zajímavé podívat se právě na již zmíněný faktor ne/nahlášení a motivovat společnost k tomu, aby se učila spolu s policií. Protože to, že v Česku sexuální útoky nehlásíme, přesto, že se dějí, protože se bojíme předsudků a odsudků společnosti nebo i policie, není dobře. Mimochodem, je to právě policie, která má dokonce napsané na stránkách, z čehož nedokážu vyjít z úžasu, že má člověk těmto situacím předcházet. Tedy ukázkový victim-blaming. Ale o tom zase jindy
Alespoň článek na iDnes.cz toto téma rámuje lépe a jasně - sexuálních trestných činů se i v Česku hlásí (nikoli děje) čím dál více, Češky se méně bojí jít na policii. Alespoň někde je vnímání a chápání statistik v pořádku.
Zkusme tedy příště číst statisticky méně fantaskně, ale více do hloubky.
Zdroje
CzechCrunch.cz – Falešná obvinění ze znásilnění? Mnohem větší problém jsou nenahlášené případy, míní Johanna Nejedlová
Wikipedia.org - Rape statistics
