Článek
Vím, že tím, že o něm píšu, svým způsobem podporuji veřejnou debatu o někom, kdo by si tak úplně debatu nezasloužil. Tím spíš, že hnutí je zatím v průzkumech pod hranicí volitelnosti, během května průzkumy ukázaly, že nyní by jej volila pouze 2,8 procent lidí. I tak si ale říkám, že je důležité popsat tento prapodivný fenomén, kdy se člověk vědomě či nevědomě vyznávající toxickou maskulinutu, dostal do Evropského parlamentu, a přitom nestihl být ani jednou tzv. chlap.
Buď chlap!
Pokud bychom se řídili konzervativním a předsudečným pojetím toho, co to znamená být chlap, asi bychom se shodli na tom, že to budou vlastnosti jako rozum, odvaha, schopnost přiznat chybu a ideálně snaha jít ostatním mužům příkladem. V Turkově pojetí se jedná ale skutečně pouze o určitou rozmazlenost, nedospělost a pocit vlastní jedinečnosti. A o přijetí zodpovědnosti za činy snad ani nemůže být řeč.
Fotka na dálnici s tachometrem v rychlosti přes 200 Km/h
První z jeho přešlapů byla dnes již mnoha lidem známá fotografie tachometru, na které je vidět, že Filip Turek jede přes 200km/h. Foto navíc sám sdílel na svoje sociální sítě. Poté, co jej komentující upozornili na to, že na tachometru je vidět, kolik jel, napsal, že se jednalo o dálnici v Německu. Lidé jej ale usvědčili a popsali, že foto dle všech detailů kolem, pochází z české dálnice D5. To nakonec potvrdil i sám „závodník“. Prý ale věří, že to je marginálie a že jej úředníci nechají na pokoji.
Turek tehdy mohl zareagovat několika způsoby. Ten nejlepší by samozřejmě byl to, že by se k překročené rychlosti přiznal a ideálně dodal, že tohle nebylo rozumné jednání a že ho mrzí, že se to stalo (chtělo by se říci, že ho mrzí, že se nechal chytit), protože rychlá jízda je nebezpečná a rozhodně k ní v žádném případě nechce nikoho, byť ani kouskem, inspirovat. Argumenty typu, že jel po prázdné dálnici a že ten, kdo přizpůsobí jízdu vlastnostem vozidla, silnice i kontextu okolí, je v podstatě v bezpečí, bych zde nerad úplně rozebíral, protože ač to může být v určitou chvíli pravda, zde se samozřejmě jednalo o alibismus. Pokud se člověk jednoho krásného dne rozhodne, že z něj bude politik, a tedy bude na očích lidem dennodenně, musí upravit svoje chování a hlavně - musí dodržovat pravidla, která jsou v danou chvíli platná. Ukazuje tím respekt k zemi, ve které žije.
A naopak.
Zde si tedy rovnou myslím můžeme říct, že Filip Turek se jako „chlap“ nezachoval. Připustil sice po dlouhých dnech tlaku, že jel rychle, nijak vehementněji ale svůj přestupek nekomentoval.
Automobilový závodník a vítěz proti patnáctiletému
Další možná představa silovosti a mužnosti jsou rychlá a drahá auta. Filip Turek se často ohání svou „kariérou závodníka“ najednou ale vychází na povrch zjištění, kdy prý se často jednalo o úsměvné závody, protože jeho soupeři byli například patnáctiletý hoch nebo okresní lékař. V žádném případě nechci shazovat jednoho nebo druhého, asi ale uznáte, že chlubit se takovými vítězstvími není úplně frajerské.
Někteří muži hledají slušné vzory
Pokud se zamyslíme nad „Fenoménem Turek“, je to celé vlastně docela prozaické. Muži v dnešní době potřebují vzory. A tak nějak se jim jich nedostává. Když se objeví rádoby silný, vysportovaný, sebevědomý chlap, který má rád auta a dokáže skládat věty ve vhodném pořadí, může to některým učarovat.
A není je za to rozhodně třeba vinit.
Chtělo by si to ale uvědomit to, že ne pro každého už je dnes tohle podivínství výsadou. Mimoto, Turka skutečně volili takřka výhradně muži, na ženy už toto rádoby chlapáctví ve 21. století tak úplně nepůsobí. Pochopitelně.
Co tedy vlastně konzervativci chápou jako kvalitní mužské hodnoty? Protože v tomto člověku se nějaké „zachovat se jako chlap“ tak úplně neukázalo. Motoristé působí bohužel jakl obskurní hnutí, které nemá co nabídnout a které drží pohromadě jenom osoba Filipa Turka. Náhlý rozpad ideálů a vzorů tedy nepřekvapivě povede ještě k dalšímu poklesu zájmu o celou tuhle prapodivnou skupinu. Já musím říci - „díkybohu“.
Protože všichni muži sice hledají vzory.
Ale rozhodně není třeba smířit se s takovými „vzory“, jaké nám nabízí Filip Turek.
Zdroje:
