Článek
Hnědofialové květy, které poté přecházejí v obávané černé bobule, můžeme zpravidla nalézt v českých listnatých nebo smíšených lesích, na pasekách, ale také třeba v křovinatých stráních a na krajích lesů. Pokud jej ovšem potkáte, vyhněte se mu obloukem.
Jedovatý rulík zlomocný
Rulík zlomocný je totiž jedna z nejnebezpečnějších rostlin v Evropě. Svůj jed ukrývá v listech, kořeni, semenech a hlavně bobulích, které jsou z celé rostliny samořejmě nejlákavější a tedy by si na ně měl dát člověk obzvlášť pozor. Jsou totiž extrémně jedovaté. Pro dospělého člověka může představovat vážnou až smrtelnou hrozbu už 10 bobulí, u dítěte jsou to pouhé tři bobule. Proto je potřeba před ním varovat i děti, které se budou pohybovat samy v lese, na táboře nebo kdekoli jinde v přírodě. Jsme totiž právě v období, kdy černé bobule dozrávají.
Před lákavými lesklými bobulemi je třeba varovat všechny, hlavně malé děti, které by se měly pohybovat v přírodě chvíli bez dozoru.
Pokud byste měli podezření, že někdo z vašich blízkých rulík pozřel, je třeba okamžitě jednat. Zaprvé samozřejmě zavolat rychlou záchrannou službu a popsat, co člověk jedl. Symptomy otravy pak mohou zahrnovat červenání, rozšířené zorničky, ale také halucinace, nebo paralýzu a zástavu dýchání.
Rulík zlomocný se svými typickými jedovatými plody.
Rulík při inkvizicích jako „rostlina pravdy“
O to děsivější je fakt, že rulík zlomocný byl využíván při čarodějnických a inkvizičních procesech jako tzv. rostlina pravdy, právě proto, že vyvolával halucinace a také stav podobný spánku, kdy se člověk velice zklidnil a jeho vůle se proměnila. V takovou chvíli mohlo dojít k situaci, kdy ten, který rulík zlomocný pozřel, najednou nesvobodně odpovídal na takové otázky, na které by při normálním běžném zdravém stavu nikdy neodpověděl.
Můžeme se tedy jen domnívat, jak radostně takovou děsivou drogu využívaly inkviziční komise. Skopolamin a atropin, látky obsažené v rulíku zlomocném, se za stejným účelem používaly dokonce ve věznicích. Jaké štěstí, že žijeme v moderní době 21. století, kdy už tohle není realita.
Odsouzení po požití mnohdy odpovídaly na otázky, na které by za normálního zdravého stavu nikdy neodpověděli.
Větší oči za pomoci „bella-donny“
Pro jednu jeho funkci jej ale ve středověk užívaly ženy. Zjistily totiž, že když si nakapaly do očí šťávu z rulíku, rozšířily se jim zorničky. Sice to s sebou neslo hrozbu dočasného i trvalého zhoršení až poškození zraku, co by ale ženy pro krásu neudělaly, že? Od toho také pochází vědecké pojmenování rulíku zlomocného jako Atropa bella donna - tedy složenina slov bella (krásná) a donna (paní). Nutno ovšem říci, že slovo atropa pochází ze slova atropos, což znamená smrt. Hrozba nebezpečí je tedy u rulíku raději přítomná už v názvu, aby každý chápal, s jak nebezpečnou rostlinou má co dočinění.
Listy, plody, kořeny. Všechny části rulíku zlomocného jsou jedovaté.
Lékařství a využití v kontrolovaném prostředí
V dnešní době už si nikdo šťávou z rulíku oči nezvětšuje. Jeho látky jsou však v jasně daném množství využívány pro oční kapky do očí, který vám podá oční lékař, když vám potřebuje oči lidově řečeno „rozkapat“ a jak už to známe - trochu pro přehlednost zvětši zorničky. Takového užití v kontrolovaném prostředí se ale samozřejmě bát nemusíte.
Čeho se ale zcela vyvarujte je jakékoli využití této rostliny v domácnosti.
Pro lidové léčitelství a zklidnění ducha i mysli použijte raději mátový a meduňkový čaj.
Zdroje:
