Článek
Ne, že by mnozí vědci nebyli svým způsobem podivíni. Větší nadání nebo přímo talent nepředurčuje člověka k tomu, aby byl stoprocentní i v jiných oblastech svého života. Často spíš naopak skutečně tam, kde se někde přidá, se musí někde také takzvaně ubrat. Zajímavé ale je, jak moc měli někteří takoví vliv na dění ve společnosti a zároveň jak mnoho měli „ubráno“ v obyčejném životě.
Přínos Sigmunda Freuda je zakalený jeho zpátečnickými a puritánskými názory na život.
Konkrétně tedy Sigmund Freud se podepsal na psychologii a hlavně samozřejmě vzniku psychoanalýzy, jejíž je otcem. K zamyšlení ale je, jak moc přitom mnoha svým pacientům a pacientkám mohl dokonce uškodit svými zpátečnickými předsudky. Více o tom pojednává kniha Pacienti Sigmunda Freuda od Mikkela Borch-Jacobsena.
Mládí v „tradiční rodině“
Sigmund Freud vyrůstal jako milované dítě, které mělo několik sourozenců. Díky tomu byl velký nápor na jeho matku Amálii Malku Nathasonovou a zároveň také na moravskou chůvu Terezii Vítkovou, kterou Freud miloval. Předobraz jeho dětství byl tedy dokonalou paralelou na upracovanou a přetíženou matku. Své mládí však ale i přesto (někteří konzervativnější by samozřejmě řekli právě proto) nazval „rodinnou romancí“, pravděpodobně díky tomu, že byl vyzdvihovaný jako génius nad všechny ostatní.
A to, nutno říct, může jednomu více či méně „stoupnout do hlavy“.
Žádné romantické vztahy a Freudova nadřazenost
To, že matka Amálie svého syna viděla jako génia už v mladých letech a nazývala ho dokonce „zlatým Sigim“ mohlo upevňovat a upevňovalo jeho pocit velikosti a nadřazenosti. Jak popisuje Betty Friedan k jeho pozdějšímu mládí a dospělosti ve fenomenální věhlasné knize Feminine Mystique:
With his wife, as with his mother and sisters, his needs, his desires, his wishes, were the sun around which the household revolved.
Neboli: „U jeho ženy, stejně jako u jeho matky a sester, byly jeho potřeby, jeho touhy a přání sluncem, kolem kterého se točila celá domácnost.“ Není potom divu, že jak popisuje Betty Friedan ve Feminine Mystique, Freud viděl ženy jako mírné panenky, které jsou muži podřízené, závidějí mu dokonce jeho přirození a zároveň jsou zcela odkázané na mužovu lásku a dobrodiní. Zajímavé také je, jak popisuje Friedan, že Sigmund Freud toto neviděl jako problém, ale jako základní stav, s kterým je nutno počítat. Dle Freuda je prý v ženské přirozenosti mužům závidět a být jimi doslova ovládána.
Snoubenka Marthe byla pro Freuda „sladké děťátko“.
Dopisy snoubence Marthe jsou k zamyšlení zejména v tom, že k ní přistupoval jako k dítěti spolu s hospodyní dohromady. Popisoval ji jako „sladké děťátko“, které je v chráněné péči své matky a on zatím čeká několik na to, až si ji bude moci vyzvednout.1
Mnoho vědců, kteří Freudovy dopisy zkoumali, dokonce v jejich spojitosti hovoří právě až o určité infantilní sexualitě a o absenci dospělého vyjádření se.1 Dle nich je z nich dokonce čitelné kromě takřka samozřejmě konzervativnosti co se vztahu muže a ženy týče také vysoká míra puritánství a moralistických prvků.1 900 dopisů, které si měli vyměnit, zintenzivňovalo jejich fyzické nenapojení, které se po manželství postupně takřka vytratilo a zároveň Freudovi jeho puritánské založení nedovolovalo hledat potěšení mimo manželský svazek a zároveň ho nutilo vidět „nebezpečný sex“ a jím zabarvený motiv jednání takřka všude a ve všem. Jeden z jeho, řeklo by se, uctivých životopisců popsal Freuda dokonce jako člověka, který v sobě drží určitou „mentální bisexualitu“, jež mohla navíc i ovlivňovat jeho vědecká zjištění.1
Těžko z tohoto všeho usuzovat, že by snad byl otevřený novým znalostem a zjištěním.
Vrátil psychologii o sto let nazpět?
Někteří hovořili opakovaně o tom, že Sigmund Freud vrátil psychologii o sto let nazpět. A nutno říct, že ve světle zjištěných okolností bychom s tím skutečně mohli souhlasit. Není totiž samozřejmě pochyb o tom, že přínos pro psychologii má Freudova často geniální práce samozřejmě neoddiskutovatelný, avšak jeho urputné lpění na starých pořádcích a nepochopitelných předsudcích v souvislosti s muži a ženami zbrzdilo vývoj více, než by bylo kdy nutné. Naštěstí v dnešní době již víme, že ženy mužům většinově jejich přirození nezávidí a že tradiční rodina je něco, k čemu už směřovat naplněni stresem dnes opravdu nemusíme. A hlavně, je to i dle sociologů něco, co možná existuje na papíře, ale ve společnosti už dlouho ne.
Pamatujme tedy vždy na to, že pokud si někdo příliš zjednodušuje život a zaklívá se pojmy jako vrozená feminita, maskulinita a tradiční hodnoty, zkoumejme jeho názory ještě dvakrát tolik.
Protože o tom, jaké „výhody“ tradiční hodnoty nesou, už víme například z Ruska.
Zdroje:
1Feminine Mystique, Betty Friedan, ISBN: 0-440-32497-1, str. 108, 109
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud
