Jak bojovat s alkoholismem? Substitucí

Když jsem poprvé slyšel, že cvičení může lidem pomoci překonat závislost, byl jsem k této myšlence zcela odmítavý.

Ještě předtím jsem se setkal s tím, že cvičení bylo předepisováno jako lék na spoustu psychických problémů, od deprese po poruchu pozornosti, a nikdy mi to nedávalo smysl. Jak může mít běhání významný vliv na tak závažný problém?

Celý život jsem občas cvičil, ale nikdy ne příliš vážně. Rozhodně jsem nebyl žádný sportovec a na střední ani vysoké škole jsem nikdy nesportoval. Podle mých zkušeností bylo cvičení většinou jen utrpením. Nikdy se nezdálo, že by mi pomáhalo s depresemi, a nechápal jsem, jak by mohlo pomoci i s mou závislostí. Když jsem četl příběhy alkoholiků, kterým cvičení pomohlo k uzdravení, vykulil jsem oči. Říkal jsem si, že jsou to bludy a že asi nikdy nebyli „skutečnými“ alkoholiky. Myslel jsem si, že pokud byl jejich problém s pitím tak vážný jako můj, cvičení jim nemohlo příliš pomoci.

Mezi prvním pokusem přestat pít a konečným vystřízlivěním uplynulo asi sedm let. Během té doby jsem četl a poslouchal spoustu příběhů vyléčených alkoholiků. Vždycky mi znělo směšně, když jsem slyšel, že cvičení je důležitou součástí zotavení, ale nemohl jsem si nevšimnout, jak neuvěřitelně často se to objevuje. Když dáte do jedné místnosti tucet vyléčených alkoholiků, je jisté, že alespoň jeden z nich běžel maraton.

Takže jsem sám se sebou debatoval sem a tam pokaždé, když jsem slyšel o cvičení jako o nástroji zotavení. Myšlenka, že by mi cvičení mohlo pomoci přestat pít, zněla neuvěřitelně, ale ohromující neoficiální důkazy převážily nad mým skepticismem.

Teprve po několika týdnech od vystřízlivění jsem odložil své pochybnosti a začal běhat. Co mě nakonec přimělo přejít hranu lenosti? Čirá nuda.

Pravdou je, že jsem se zbláznil, když jsem neměl co dělat. Už jsem si tak zvykl trávit veškerý volný čas pitím, že jsem si nebyl jistý, co s těmi novými, střízlivými hodinami každý večer dělat. Vyzkoušel jsem všechny koníčky pod sluncem, včetně běhání.

Běhal jsem už dřív, ale tentokrát mi něco okamžitě docvaklo. Možná to byla jen moje zoufalá touha dostat se z domu. Během prvních týdnů střízlivosti jsem na pití myslel v podstatě každou chvíli. Moje touhy byly neuvěřitelně intenzivní a bylo těžké jim odolat. Běhání mi poskytlo první skutečnou úlevu. Obával jsem se, že to bude příliš nudné a že nakonec budu celou dobu myslet jen na alkohol. Místo toho mi běh poprvé po několika týdnech umožnil na alkohol zapomenout. Moje mysl se při běhu prostě oddělila od reality bytí.

Ještě lepší je, že mi tyto běhy zvedly náladu na celý zbytek dne. Samozřejmě, chutě se vždycky vrátily, ale byly slabší a já byl šťastnější. Běhání mi střízlivost zázračně neulehčilo, ale pomohlo mi uvěřit, že střízlivost je možná. Během prvních pár let střízlivosti jsem běhání rychle zintenzivnil a nakonec jsem se dostal do bodu, kdy jsem běhal pět nebo šest dní v týdnu. Nejenže mi to pomohlo zůstat střízlivý, ale také mi to pomohlo vypořádat se s úzkostí a depresí, které se zpočátku zhoršily, když jsem přestal pít.

Proč mi běhání tak pomohlo:

To všechno jsou skvělé věci pro člověka, který se zotavuje ze závislosti. Přímo bojují proti ničivé izolaci a osamělosti, s nimiž mnozí z nás (včetně mě) bojují nebo bojovali.

Pro mě byl obzvlášť důležitý poslední bod, tedy, že můj život dostal řád. Na začátku střízlivosti jsem měl často pocit, že v životě jen přešlapuju na místě. Přestal jsem pít, ale v mnoha jiných ohledech se můj život vůbec nezlepšil. V mnoha ohledech se dokonce zhoršil, protože pití zakrývalo jiné problémy. Tento pocit stagnace vedl k myšlenkám na pití, což mě stavělo do nebezpečné situace. Kdybych se tím zabýval příliš dlouho, pravděpodobně by to vedlo k recidivě.

Běhání mi však poskytlo jasný, měřitelný způsob, jak ve svém životě vidět nějaký pokrok. I když všechno ostatní zůstávalo stejné, alespoň jsem se dostával do formy a měl jsem čísla, která to dokazovala. Sledoval jsem, jak se můj čas na uběhnutí 5 km týden po týdnu snižuje, a pokaždé jsem na sebe byl hrdý, že se stále zlepšuju.

Běhání se pro mě stalo symbolem. Bylo to odmítnutí mého starého života, kdy jsem každý večer vysedával, opíjel se a díval se na televizi. Teď jsem byl střízlivý a v pohybu, každým dnem jsem byl zdravější a zdravější. Ze všeho nejvíc mě ale běhání dělalo šťastným. Smutnou pravdou je, že můj první rok střízlivosti byl většinou nešťastný. Neměl jsem tehdy moc důvodů k radosti, ale běhání mi vrátilo do života trochu radosti.

Nesmírně důležitou součástí mého zotavení bylo naučit se být znovu šťastný. Vytvoření běžeckého návyku bylo krokem tímto směrem.

V životě jsou chvíle, kdy je skepse zdravá, ale když se nekontroluje, může se také stát velkou překážkou. Skepse, cynismus, zahořklost, nihilismus. Člověk si velmi snadno kolem sebe vybuduje osobní peklo.

Pokud jde o cvičení, byl jsem největším skeptikem. Ani za milion let by mě nenapadlo, že by běhání mohlo mít nějaký pozitivní vliv na to, aby mi pomohlo přestat pít. Nyní jsem pevně věřící. Běh nebyl jedinou věcí, která mi pomohla zůstat střízlivý, ale byl opravdu jednou z nejdůležitějších. V dnešní době považuji cvičení za nepostradatelný nástroj v procesu zotavení.

Vím, že se najdou tací, kteří si tento článek přečtou a budou stejně skeptičtí, jako jsem býval já. Nemyslím si, že bych vám mohl říct něco, co by vás zbavilo vašich vlastních pochybností. Věřím však, že je můžete překonat tím, že cvičení jednoduše poctivě vyzkoušíte. Zůstaňte u běhání (nebo jakéhokoli jiného cvičení) několik měsíců a sami uvidíte, zda vám to pomůže.

Z této zkušenosti jsem si odnesl širší ponaučení, které spočívá v tom, že mám být otevřený novým nástrojům pro zotavení, i když je mou vnitřní reakcí skepse. Myslím, že hodně z mého raného odmítání pocházelo z místa arogance. Pravdou je, že právě to, že jsem dělal věci po svém, vedlo k tomu, že jsem léta pil. Abych překonal svou závislost, musel jsem být ochotný zkoušet nové věci, i když jsem si nebyl jistý, že mi pomohou.

Cvičení se ukázalo být jednou z nejdůležitějších součástí mé střízlivosti. Je to pro každého? Nejsem si jistý. Ale stojí za to to zjistit.