Článek
„LF 2 DPS 4 BoD HC 10/12 link achiev.“ Schválně kolik z vás rozumí této větě? Jsem asi ten poslední, který by si měl stěžovat na jazyk mladých. Vždyť naše generace byla tou, která toto všechno začala. Opojeni angličtinou jsme začali přinášet do českého jazyka výrazy jako cool, chill nebo gamer.
Nutno dodat, že výše napsaná věta pochází z prostředí online slangu, který se točí kolem jedné konkrétní videohry. Kdokoliv tuto hru nehrál, byť hráč počítačových her, tak nebude vědět, že hledám dva lidi s útočnou postavou, abychom společně šli zabíjet nepřátelé do konkrétní oblasti, která je na těžké úrovni, a že požaduji, aby jich měli zabito alespoň 10 z celkových 12 a toto doložili splněným odznakem za úspěšné dřívější pokoření.
I přesto kroutím hlavou, co dnešní náctiletá generace vypustí z úst. Čeština jako jazyk dobrovolně upadá a je nenásilně nahrazována cizími tvary. A to nejen v případě neologismů, které jednoduše nemají český ekvivalent, ale jsou nahrazována i naprosto normální, ustálená česká slova.
Národní obrození
Když se český národ postavil proti germanizaci, bylo vytvořeno mnoho krásných slov. Jestli si z mých let na gymnáziu něco pamatuju, tak jsou to pánové Josef Dobrovský a Josef Jungmann.
Josef Dobrovský sice nestál v čele útoku proti germanizaci, za to hájil češtinu z týlu. Psal převážně německy a latinsky, zároveň však ve své mluvnici českého jazyka popsal naši řeč, její gramatiku a systém. Zároveň bojoval proti tzv. brusičům, lidem, kteří až fanaticky chtěli odstranit veškeré vlivy germánského jazyka. Vytvářeli tak nesmyslné neologismy, jen za cílem vypudit němčinu. I díky zásluze Dobrovského tak nemáme ve svém slovníku slova jako „ředlnosta“ (generál), nebo „kněhotělna“ (knihovna).
Kde Dobrovský považoval češtinu za jazyk lidu, který se nehodí pro psaní, tam Jungmann přecházel do útoku ve formě neologismů. Jungmann byl polyglot. Ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu, četl italsky a španělsky. Celý život studoval slovanské jazyky a ve své době platil za velmi nadaného překladatele. Známý je jeho překlad Miltonova Ztraceného ráje, v němž Jungmann dokázal, že čeština je jazyk, který je schopný odpovídajícím způsobem tlumočit vrcholná díla světové literatury. Jeho cit pro jazyk a častý původ nových slov ve slovanské ruštině způsobil, že nám nová slova tzv. „šly do huby“ a lahodily uchu. Plod, vzduch, zeměpis, hvězdárna, látka. To je jen malý výčet z tisíce nových slov, které Jungmann vytvořil. Věděl, že pokud se má čeština zachovat a stát se jazykem intelektuálů a ne jen prostého lidu, musí jít s dobou a být schopna popsat věci a děje, které zvládaly jen jazyky vyšší společnosti.
Rozvid
S rozmachem vědeckotechnického pokroku přišly nové výzvy pro český jazyk. Zrovna takové slovo robot, vycházející z otrocké, každodenní práce - roboty, je naprosto nádherný, češtinářský úkaz, který se uchytil po celém světe. Spíše však než k vytváření, přešla čeština k přijímání.
Dodnes si pamatuju historku našeho češtináře o snaze pojmenovat televizi. Tento nový, moderní výkvět technologické doby začal být používán ve 30. letech 20. století. Snaha o vytvoření českého slova pocházela z logiky rozhlasu. Totiž, rozhlas je zařízení, které přenáší hlas a šíří jej do okolí, tedy roz- jako něco co se rozpíná všemi směry a hlas, tedy konkrétní produkt, který z rozhlasu slyšíme. Podle stejné logiky je také rozvid. Zařízení, které všemi směry roznáší obraz, který vidíme pomocí očí. Po vzoru brusičů mě zaujaly slova jako dálkovidič, obrazan a skřínkobraz. Historie však ukázala, že byť zprvu cize znějící, televizor u československého lidu vyhrál.
Snad můžu označit tento moment jako počátek další vlny útoku na český jazyk. S pádem Železné opony a globalizací tento útok sílí každým dnem.
Rychlá doba, pomalý jazyk
Kdybychom řekli Josefu Jungmannovi, že za dvě stě let bude čeština znovu upadat ve prospěch západogermánského jazyka, který si budeme dobrovolně podsouvat, asi by si klepal na čelo. Nutno však dodat, že nejsme sami a většina jazyků přijímá cizí výrazy z angličtiny, které zase mají často původ v řečtině a latině. Některé se už i pomalu dostávají do českých slovníků pod logikou lingvistů: „Sice se nám to nelíbí, ale lidi to stejně hojně používají.“
Nikdo snad neřekne jinak technologické výrazy jako cédéčko, internet, fleška a wifina. Starší ročníky ještě používají slova jako přepínač nebo směrovač. Novější generace už staví na switchi a routeru.
Nové prefixy a sufixy nám dávají vznik slovům jako nemáslo, kafetérie, donutérie, latéčko nebo kapůčo. Brusiči v době Národního obrození bojovali proti složeným slovům, protože slova až příliš připomínala němčinu. Neměli rádi slovo bleskurychlý, raději používali rychlý jako blesk. Marnotratná snaha, protože dnešní době vládnou slova jako vegemaso, mikročip, biolimča, nebo kávoholik.
Mladí a sociální sítě
Vše výše popsané má však jednoho společného jmenovatele. Bavíme se o přejímání cizích slov do českého jazyka, protože nemáme vhodný ekvivalent. Jistě, místo cédéčko, můžu říct kompaktní disk, ale to jsem pořád v řečtině a latině. Když si ale s manželkou zajdeme na sushi a ona si dá poké, nemáme moc alternativ jak to říct.
Co jsem ale vypozoroval u dnešních mladých, to je naprosto nelogické vkládání anglických slov, jejichž český ekvivalent máme. Není tak žádný důvod říct například: „Hele mám fakt nervy, but whatever, když to nenapíšu tak no worries, nějak to dopadne.“
Moje 15 letá neteř pak na rodinné oslavě jede diskuzi po telefonu: „… no vypadala hrozně, jakože big slut you know, ale přitom vypadala jako by ji došly prachy na pěkný hadry, imagine just cheap bitch.“
Když jsem poprvé slyšel podobnou složeninu, skoro jsem až zamrzl. O věneček jsem přišel ve vlaku. Rozhovor party mladých jsem neposlouchal do té doby, než mě tato zkomolenina okamžitě zasáhla do uší. Jejich konverzaci si pamatuju, jelikož jsem se o to ihned podělil do SMS s manželkou.
„Kámo já když ho vidím, tak mám prostě unwelcomed feelings.“
„Jakože reálně ho nesleduju, ale víš co, I just like his art.“
Nejdřív jsem si naivně myslel, že jim třeba angličtinář dal nějakou bojovku, snažit se zakomponovat anglická slova, která znají, do běžné mluvy. S přibývajícím nárůstem podobných složenin jsem však přesvědčen, že je to dobrovolné a populární. Jako člověku, který plynule mluví anglicky a dobrých 80% internetového obsahu konzumuje v angličtině, by mi to mělo být jedno. Není. Tohle vkládání cizího jazyka doprostřed českých vět je moc i na mě a já čekám kam ještě dál to může zajít?
Are we going to psát exclusively in english během dalších 20 years? Will we voluntarly kill náš language? Just se ptám.
Zdroje:
https://www.eknihovna.cz/aktuality/josef-dobrovsky-vyznamny-a-nezapomenutelny/
http://www.stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz/index.php?clanek=narodni-obrozeni
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/neologismy-narodni-obrozeni
https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/josef-jungmann/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/televize-se-mohla-jmenovat-rozvid-nebo-jevizor-jake-vyrazy-byly-jeste-ve-hre-106569
