Co ukázaly evropské volby? Podpora extrémismu napříč kontinentem

Bezprostředně po oznámení výsledků voleb do Evropského parlamentu ve Francii se prezident Emmanuel Macron rozhodl oslovit národ. Nešlo však o tradiční projev, ve kterém by se snažil bagatelizovat výsledky jako něco, co se týká pouze Evropského parlamentu a nemá vliv na národní politiku. Naopak, jeho projev byl zcela nečekaný: Macron oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb.

Po drtivém úspěchu krajně pravicové strany Národní shromáždění (Rassemblement national), kterou vede Marine Le Pen, prohlásil Macron, že je svolný k novým volbám, které by udaly nový směr celé Francii. Strana Le Pen získala v Evropském parlamentu celkem 30 křesel z celkových 81.

Spolu s dalšími pravicovými stranami a stranami pro reformaci tak posílí frakci Identity and Democracy, která se dříve odštěpila od frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která zatím hrála v parlamentu druhé housle.

Macron nyní hraje all-in. Buď předčasně vypsané volby, které připadnou už na 30. června a ve druhém kole na 7. července, zabezpečí Macronovu pozici, jelikož jeho strana upadá v nemilost francouzských lidí, nebo předá žezlo a celkové směřování Francie na extremisticky pravou stranu politického spektra. Francouzskému prezidentovi je ke cti, že má odvahu říct: „Hrajeme o všechno, buď vyhrajeme, nebo jdeme pryč.“ Což je po vzoru jiných politických scén, kde se koryta drží politici zuby nehty, opravdu šokující. Macron svolal všechny středové a levicové politiky, aby se spojili a porazili Le Penovou ve volbách, které budou udávat směr jak Francii, tak celé Evropě po další řadu let.

V Německu se nekonal takový nečekaný zvrat jako ve Francii, ovšem i zde jsou zajímavé výsledky.

Tradiční CDU/CSU posílila a drtivě vyhrála celé volby se ziskem 30 % všech hlasů a zisku 29 míst, čímž výrazně pomůže evropské frakci EPP, jelikož právě ze strany německých Křesťanských demokratů těží nejvíce co do počtu poslanců.

Naopak krajně pravicová strana AfD, která v minulém uskupení měla 9 poslanců, získala díky 15,89 % procentu hlasů celkem 15 křesel a výrazně tak posílila. Když se podíváte na mapu rozdělení podle okrsků, jasně jde vidět, že země, které spadaly pod NDR tíhnou k extremismu, a vyjadřují tak jasnou kritiku směřování celé Evropské unie.

Dá se jen spekulovat, zda je to kvůli migraci, nebo obecnému strachu o směřování EU jako celku. Jisté však je, že i zde ze strany Německa dojde k posílení reformativních frakcí v rámci Evropského parlamentu.

Evropské volby zaznamenaly v Česku rekordní účast, celkem 36 % všech voličů, což je více než 7% nárůst oproti volbám v roce 2019. Situace, která nastala, má jistou drobnou paralelu v situaci ve Francii. Ačkoliv u nás nezvítězila extremistická strana, vláda Petra Fialy bojuje proti populistickému ANO, které drtivě zvítězilo. Dá se tak očekávat velmi těsný souboj v nadcházejících krajských a senátních volbách, stejně tak ve volbách do poslanecké sněmovny příští rok a dá se říct, že evropské volby byly předzvěstí výsledku dalších voleb.

Totálním vítězem je ANO 2011 Andreje Babiše, které získalo 26,14 % všech hlasů, a oproti volbám v roce 2019 získalo 5 % a 4 křesla navíc. Naopak propad zaznamenali Piráti, kteří v roce 2019 získali necelých 14 % hlasů, jejich nevýraznou marketingovou kampaň a nevýraznou kandidátku ocenili nyní pouze 6,2 % a ziskem pouze 1 poslaneckého křesla.

Letošní volby však byly ve znamení nových stran. Uskupení Stačilo! se umístilo na čtvrtém místě těsně pod hranici 10 % a za neformálního vítěze voleb se označuje Filip Turek, který jako lídr kandidátky Přísaha + Motoristé získal třetí místo. Kateřina Konečná, tradiční europoslankyně za KSČM, zaznamenala se svým uskupením Stačilo! celkově 3% nárůst oproti výsledkům komunistické strany v evropských volbách v roce 2019. A posílí tak levicové GUE/NGL, které se tradičně v parlamentu skládá z komunistických a sociálně demokratických stran evropských zemí.

Tradiční média však nejvíce zaujal souboj Danuše Nerudové, která kandidovala za STAN, a právě zmíněného Filipa Turka. Nerudová jako zastánce evropských hodnot, Turek jako kritik Zeleného údělu a zákazu spalovacích motorů. Ačkoliv byla kampaň ve svém konci velmi vyhrocená, voliče neodrazila pochybná Turkova minulost, která zapříčinila, že se v závěru volebních debat stáhl ze všech televizních vystoupení.

Výsledky voleb ukázaly, že lidi příliš nezajímá mladická nerozvážnost Turka a jeho excesy, a ten tak posílí evropskou ECR, která se snaží o reformy.

Evropa se naklonila doprava. Data dobře shrnul deník the Guardian, který ukazuje jednotlivé frakce seřazené od politické levice až napravo.

Od krajně levicové frakce The Left, až po středově levicovou Renew tato část politického spektra zaznamenala ztrátu celkem 47 poslanců. Naopak od krajně pravicové Identity and Democracy, až po středově pravicovou EPP můžeme vidět nárůst poslaneckých míst o 26.

Bude tedy zajímavé sledovat, co se bude na evropské úrovni dít. Jsem rád, že minimálně v Česku lidi pochopili, že má smysl jít volit a já doufám, že za dalších pět let přijde k urnám ještě více voličů. Kdo chce změnu, musí se o ni poprat.

Osobně, nemyslím si, že nás čeká nějaká revoluční změna, otřes v parlamentu a nastolení nového směru. Změna směrem k reformačním stranám je stále malá a otěže stále drží frakce jako EPP, Renew, Zelení a S&D. Je však vidět, že v Evropě roste počet lidí, kteří jsou nespokojení s aktuálním směřováním Evropské unie. Misky vah mohou ještě trochu ovlivnit nezařazení poslanci, kteří teprve vyjednávají své členství, avšak na nějaké výrazné machinace to už není.

Jsem velmi zvědavý, zda svůj post obhájí Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské Komise. Leyenová, ačkoliv politička za liberálně konzervativní CDU, mi přijde ze stejného těsta jako například Angela Merkelová a spíše by se svými činy a názory měla řadit k sociálním demokratům. 17. června se v sídle Evropské rady sejde skupina 27 hlav států a předsedů vlád, aby se dohodli na tom, kdo Evropskou komisi povede. Je možné, že von der Leyenová jako zástupkyně nejsilnější frakce EPP svůj post obhájí, ale kritika se na ni nese ze všech stran, zejména pro její direktivní chování a řízení.

Další zdroje:

https://www.reuters.com/world/europe/le-pens-party-trounces-macrons-eu-vote-exit-polls-2024-06-09/

https://echo24.cz/a/HJ5×J/zpravy-svet-eurovolby-2024-fungovani-frakce-evropsky-parlament-cesti-europoslanci

https://www.bbc.com/news/articles/cv22jkmldlxo

https://en.m.wikipedia.org/wiki/2024_European_Parliament_election_in_Germany#/media/File%3A2024_European_Parliament_election_in_Germany_-_Results.svg

https://en.wikipedia.org/wiki/2024_European_Parliament_election_in_the_Czech_Republic

https://www.irozhlas.cz/volby/evropsky-parlament-2019

https://www.irozhlas.cz/volby/evropsky-parlament-2024

https://apnews.com/article/eu-parliament-elections-live-updates-latest-d66061efe90a5b3d1762d3ddfade0491