Magda Vášáryová: Za komunismu šla do naha, nakonec skončila v politice

Narodila v Banské Štiavnici do učitelské rodiny. Její otec učil literaturu a gramatiku na střední škole, zatímco matka vyučovala němčinu. Má sestru Emíliu, která je také herečkou. Tu jistě všichni známe jako Vilmu Krausovou z filmu Pelíšky. Magda Vášáryová vyrůstala v rodné Štiavnici a později studovala na matematicko-fyzikálním gymnáziu v Bratislavě. Poté pokračovala na Filozofické fakultě Univerzity Komenského, kde v roce 1971 ukončila studium sociální psychologie. Hereckou kariéru začala již v mladém věku, kdy ji objevil režisér Štefan Uher. Její první film byl „Senzi máma“ o trampotách mladých lidí, kteří se snaží narovnat své rodiče. Avšak její průlomovou rolí se stala „Marketa Lazarová“ režiséra Františka Vláčila.

Marketa Lazarová je kniha Vladislava Vančury, kterou mnozí z nás četli jen díky zařazení do povinné literatury k maturitě. Vypráví příběh o dvou kriminálních rodech v jejichž čele stojí dva znesváření vůdci, Kozlík a Lazar. Kozlík jako šlechtic a Lazar jako prachobyčejný zbojník a lapka. Ústřední postava Marketa Lazarová je čistá panna, která má být zasvěcena životu v Klášteru. Je však unesena synem Kozlíka, který se do Markety bezmezně zamiluje. Jakkoliv jsem čtení knihy nesnášel pro její psanou formu a snahu o rádoby vyšší formu českého jazyka, filmové zpracování dodnes považuju za jeden z nejlepších československých filmů.

Natáčení tohoto filmu však bylo pro Magdu Vášáryovou traumatizující zkušeností. Děj se odehrává ve středověkém českém království a i podle tohoto zasazení, je film velmi surový, chladný a temný i bez černobílé formy natáčení. Při příležitosti představení digitální restaurace filmu prohlásila, že jestli si něco vybavuje po tolika letech, je to zima. Všudypřítomná zima. Není to však jen počasí, které způsobila trauma této mladé začínající herečce. V době natáčení ji ještě nebylo ani 18 let a musela se před kamerou políbit. Byla to její první pusa v životě. Intimní scény s Františkem Veleckým v ní způsobily takové trauma, že chtěla skončit s herectvím. Tyto hluboké rány z natáčení dokládá i fakt, že se odmítla zúčastnit promítání zmiňované digitální restaurace filmu.

Nechci tady příliš rozebírat film jako takový, musím však i po tolika letech smeknout nad hereckým výkonem nejen Magdy, ale také Josefa Kemra jako Kozlíka. Jeho ztvárnění v podstatě padlého rytíře, který ztratil svou čest a zajímá se jen o zisk a moc, je spolu s perfektním kostýmem skoro až mrazivé.

Její přirozená krása vybízela k obsazování rolí princezen. Jistě všichni znají její role ve filmech jako „Radúz a Mahulena“ nebo „Princ Bajaja“. Já bych se však chtěl pozastavit nad filmem Rusalka z roku 1977. S filmovými adaptacemi oper mám většinou obrovský problém, v tomto případě je však tato verze Rusalky mou nejoblíbenější. Očividně vysokorozpočtový film, s překrásnými kostýmy a duem Vášáryová - Kňažko, kteří táhnou celý film. Kdo náhodou tuto verzi Rusalky neviděl, silně doporučuju zhlédnout. Je to takové mírně melancholické a unylé, avšak za mě naprosto sedí k tématu.

Tam kde ji starší generace zná pro její nespočetné role, do širšího povědomí veřejnosti i do povědomí mladší generace se navždy zapsala jako zlobivá, nudou ztrápená paní správcová ve filmu Postřižiny. Film podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala si získal srdce veřejnosti nejen pro své zpracování, ale i perfektní herecké výkony právě Magdy Vášáryové v roli Maryšky, a také Jaromíra Hanzlíka jako hlučného Pepina.

Roli Maryšky však Magda vůbec neměla dostat. Studio preferovalo Libuši Šafránkovou, která je slovenské herečce podobná a v té době byla českou hvězdou. Jiří Menzel si však Magdu Vášáryovou prosadil a to poté, co jí dal přečíst knihu Bohumila Hrabala a ona z ní byla nadšená, o roli velmi stála. Pozorný divák si také může všimnout, že postava Maryšky ve filmu nedělá nic jiného, než že pořád jí. Bylo to dáno i tím, že herečka v době natáčení otěhotněla a velmi ráda mlsala. Naopak scéna se zabíjačkou se musela natáčet až na počtvrté, jelikož se herečce dělalo z krve nevolno. Natáčet na počtvrté tak znamenalo, že padnout pro záběry musela celá čtyři prasata.

Legendární lechtivá scéna také skoro nemusela vzniknout. Jiří Menzel se nechal slyšet, že se mu nelíbilo prostředí, kamera, tma, ani vizáž herečky samotné. Nakonec až ve střižně uznal, že celé to prostředí včetně temna je dokonalé a vysekl kameramanu Jaromíru Šofrovi poklonu. Ostatně tato scéna asi musela zvednout ze židle celou republiku. Pamatuju si, jak mi táta vyprávěl, že film způsobil v hospodách náruživé diskuze a nikdo neprobíral nic jiného než herečku Vášáryovou. Byl to tehdy pro českou kotlinu doslova šok.

V 80. letech točila převážně televizní filmy, její poslední rolí byla Berta Garlanová z filmu "Paní Berta Garlanová"(1989). Jedná se o zfilmovanou povídku rakouského spisovatele Arthura Schnitzlera o ženě vyšší společnosti, která je znuděná životem a zaběhlými konvencemi. Na závěr její filmové tvorby bych se ale chtěl zastavit u jiného filmu, a to o rok mladším Evženu Oněginovi (1988).

Tento román ruského spisovatele Alexandra Puškina byl několikrát zfilmován a adaptován do různých forem. Ale právě toto zpracování od Petra Weigela, které vychází z opery Petra Iljiče Čajkovského, který převedl román do operní scény, se mi líbí nejvíc. Je to právě práce Weigela, který tuto klasiku natočil v krásných exteriérech a dechberoucích interiérech, co mě na zpracování nejvíce zaujalo. Celý film samozřejmě směřuje k finálnímu souboji a člověk až skoro zapomene, že se jedná o zfilmovanou operu, ale spíš je naprosto pohlcen dramatickým příběhem poslední třetiny filmu. Magda Vášáryová jako Taťána byla naprosto éterická a musím říct, že se mi celý film líbí mnohem víc, než populární hollywoodské zpracování Oněgin (1999). Tomu, kdo tento československý film neviděl, určitě doporučuji zhlédnout.

S pádem Železné opony Magda Vášáryová skončila i s herectvím a začala se zajímat o politiku. Nejprve pracovala jako velvyslankyně ČSFR v Rakousku. Rozpadu a oddělení Slovenska litovala, jelikož považovala spojené Československo jako svou zemi a oddělením přišla o kousek domoviny. V únoru roku 1992 ji dokonce Václav Havel požádal, aby byla jeho viceprezidentkou. Jeho žádost odmítla a dokonce už tehdy vyjádřila své obavy z rozdělení federace, což si Havel nechtěl připustit. Později na přelomu tisíciletí sama neúspěšně kandidovala na post prezidentky Slovenska. Od té doby zastávala několik významných diplomatických a politických funkcí.

V roce 2018 dostala v rámci festivalu Zlín Film Festival cenu za celoživotní přínos kinematografii. Do povědomí české veřejnosti se naposledy dostala ve spojitosti s kritikou cesty polské, české a slovinské delegace na Ukrajinu v březnu 2022. Tato diplomatická mise, která měla ukázat spojenecké gesto Ukrajině, byla podle Vášáryové zbytečná a pouze zaměstnávala policii a tajné služby tehdy obléhaného Kyjeva.

Kromě toho se věnuje publicistice a je autorkou knih o etiketě a životním stylu. Její společenská činnost ji plně pohlcuje, ačkoli se k herectví již nevrátila. Mezi její koníčky patří literatura, hra na klavír a poslech hudby. Je také známa svou schopností plynně hovořit šesti jazyky.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Magda_V%C3%A1%C5%A1%C3%A1ryov%C3%A

Zhlédnutí pořadu České televize Máte knihovnu, a mohla bych ji vidět. Díl 7. Magda Vášáryová

https://domov.sme.sk/c/6758573/vasaryova-podpis-anticharty-popiera.html

https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/magda-vasaryova-prijela-do-varu-uvest-snimek-marketa-lazarova.A110702_122104_zpr_mff_jaz

https://www.super.cz/clanek/celebrity-9-zajimavosti-z-filmu-postriziny-tehotna-maryska-s-parukou-i-ctyri-zabita-prasata-694953

https://www.lidovky.cz/relax/lide/magda-vasaryova-se-chce-stat-primatorkou-bratislavy.A100720_144330_lide_mtr

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/varovala-jsem-havla-ze-se-ceskoslovensko-rozpadne-dlouho-si-to-nechtel-pripustit-vzpomina-vasaryova-109463

https://www.csfd.cz/film/6665-postriziny/zajimavosti/

https://video.aktualne.cz/historky-z-placu/menzel-byl-z-koupaci-sceny-v-postrizinach-zoufaly-ve-strizne/r~2a6d67dc804b11edbe29ac1f6b220ee8/

Zhlédnutí filmů: Marketa Lazarová, Rusalka, Postřižiny, Evžen Oněgin

Marketa Lazarová, Vladislav Vančura, ISBN: 22-046-80