Hlavní obsah
Lidé a společnost

Nádherná Věra Čáslavská: hrdinka a bojovnice se smutným osudem

Foto: Fotocollectie Anefo / Wikimedia Commons / CC0 1.0 DEED

Extrémně talentovaná Věra Čáslavská, ikona krásy československých žen a špičková atletka, gymnastka. Ve svém oboru se stala bezpochyby špičkou, a to nejen za zisk celkově sedmi zlatých olympijských medailí.

Článek

Věra Čáslavská se narodila v Praze, za období okupace, v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Tato rodačka z pražského Karlína je jednou z nejúspěšnějších českých sportovkyň a sportovců obecně. Mezi její úspěchy patří celkem 7 zlatých a 4 stříbrné medaile z Olympijských her, tři zlata, tři stříbra a jeden bronz z Mistrovství světa ve sportovní gymnastice a neuvěřitelných 11 zlatých, jedno stříbrno a jeden bronz z mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice. Po své veleúspěšné profesionální kariéře se stala trenérkou, a nakonec předsedkyní Československého olympijského výboru.

Foto: Ron Kroon - Anefo / Wikimedia Commons / CC0 1.0 DEED

Věra Čáslavská, Mexico 1968

Mládí

Její první kroky vedly k baletu a krasobruslení, avšak ještě před dovršením patnácti let začala trénovat gymnastiku pod vedením Evy Bosákové. Již od dětství byla velmi aktivní dítě, které neustále někde lítalo, tancovalo a předvádělo se. Její dětský sen bylo vystupovat v cirkuse. K již zmíněnému baletu ji dostala její matka, která chtěla, aby se, jako její sestry, věnovala více vznešenému sportu. Věřin pohybový um se velmi rychle projevil. Na hodiny baletu začala chodit od čtyř let a ve velmi raném věku začala zvládat kotouly a různé akrobatické triky.

Když poté začala svou profesionální kariéru gymnastky, velmi rychle se stala československou reprezentantkou. V roce 1959 ve věku pouhých sedmnácti let, necelé tři roky od jejího začátku s touto disciplínou, získala v Krakově svou první zlatou medaili v rámci akce mistrovství Evropy. O rok později přišla stříbrná medaile z Letních olympijských her v Římě a Věra se začala stávat československou senzací. Na žebříček olympijských vítězů stanula hned na další letní olympiádě, když v Tokiu získala hned tři zlaté medaile.

Od zisku čtvrté medaile ji dělil jeden nešťastný pád. I přesto Věra dokončila svou sestavu, jelikož publikum ji milovalo a japonští diváci skandovali při jejím vystoupení.

Foto: Asahi Shinbun / Wikimedia Commons / Public domain

Věra Čáslavská, LOH Tokyo 1964

Památný protest proti okupaci

Věra Čáslavská velmi tvrdě odsoudila srpen 1968. I přes její intenzivní přípravu na nadcházející olympiádu byla hrdá na svou zem a se sovětskou okupací nesouhlasila. Invazi vojsk Varšavské smlouvy odsoudila a svůj postoj stvrdila podpisem jednoho z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara: Dva tisíce slov. Tento manifest, který sepsal spisovatel Ludvík Vaculík, sloužil k aktivizaci společnosti, proti neustálému tlaku sovětských mocí. Po srpnu 1968 se stal ještě významnějším a Věra jeho podpisem ohrozila svou profesionální kariéru a účast na olympiádě. Za svůj postoj byla pronásledována státní bezpečností a byla nucena se ukrýt na chatě v lesích poblíž Šumperku v pohoří Jeseníky.

Svou vášeň pro gymnastiku neopustila a trénovala spadlých stromech a všude, kde se dalo. Státní bezpečnost věděla, že popularita Věry byla příliš velká na to, aby ji zakázali vystupovat, a tak nakonec mohla odcestovat do Mexika na svou poslední a nejlepší olympiádu.

25. října 1968 stanula na stupních vítězů společně se sovětskou gymnastkou Larisou Petrikovou, které rozhodčí přidali body až poté, co Věra Čáslavská získala v disciplíně prostná více bodů. Hlavu sklonila i při předchozím ceremoniálu předávání medailí v disciplíně kladina, kde bylo vítězství velmi sporně přisouzeno její sovětské soupeřce Nataliji Kučinské.

Věra Čáslavská se stala celebritou. Miliony diváků po celém světě sledovalo její pozlacenou jízdu na olympiádě v Mexiku. Vždyť na ní získala čtyři zlaté medaile a dvě stříbrné. Tichý protest ve formě sklonění hlavy se stal symbolem proti sovětské okupaci. Její svatbě, která se konala v mexické katedrále, přihlíželo stotisíc lidí. Taková obrovská popularita byla pro československou rodačku nevídaná.

Na záznam z ceremoniálu, na jehož konci je onen tichý protest, se můžete podívat níže:

Konec kariéry

Ještě ve stejném roce byla vyhlášena Československou sportovkyní roku a nejlepší sportovkyní světa. Její popularita byla na samé špičce, veřejnost ji milovala a její jméno mělo mezinárodní význam. I přesto, zisk celkem šesti medailí z Letních olympijských her byl jejím posledním.

Státní bezpečnost ji zakázala nadále reprezentovat, její vystoupení tichého protestu z ní udělalo symbol odporu proti okupaci a její život se drasticky proměnil. Nakonec Věra otěhotněla a v roce 1969 se jí narodila dcera Radka. Jako profesionální, mezinárodně uznávaná sportovkyně nemohla sehnat žádnou práci a chvílemi pracovala jako uklízečka. Nakonec po svém profesionálním konci a řádně zdeptaná tamním režimem, vystudovala Karlovu Univerzitu, fakulta tělovýchovy a sportu. Věra se stala trenérkou a mezi lety 1979 - 1981 dokonce trénovala gymnastky v Mexiku. Sovětský svaz ji tehdy vyměnil za uhlí. Mexiko totiž pohrozilo, že pokud Sověti Věru nepustí, nebudou na Kubu dodávat právě uhlí. Takovou politickou moc Věra Čáslavská měla.

Sametová revoluce v roce 1989 byla zrodem její funkcionářské kariéry. Stala se jednou z tváří celé revoluce. Když stanula po boku Václava Havla na balkónu vydavatelství Melantrich, přivítaly ji nadšené ovace tisíců lidí. Po pádu železné opony se stala poradkyní prezidenta pro sociální a sportovní otázky. Její odhodlání, pevná ruka a bojovnost byly perfektní předpoklady pro manažerskou práci, v devadesátých letech se stala předsedkyní Československého (později českého) olympijského výboru. Na konci devadesátých let, se stala dokonce členkou Olympijského výboru.

V roce 2010 obdržela japonský Řád vycházejícího slunce, který se uděluje za mimořádný přínos pro budování mezinárodních vztahů. O tři roky později podpořila veřejně v prezidentských volbách Karla Schwarzenberga, a naopak se tvrdě ohradila proti Miloši Zemanovi.

Osobní život a rodinná tragédie

Jejím manželem se stal Josef Odložil. Profesionální atlet, který získal několik medailí v běhu na 800 a 1500 metrů. Vrcholem jeho kariéry byla stříbrná medaile na Olympiádě v Tokiu.

Věra a Josef Odložilovi se vzali právě na Olympiádě v Mexiku. Jejich svatba byla doprovázena obrovskou popularitou Čáslavské a měla rozměry světových celebrit. Vždyť jejich obřadu v mexické katedrále přihlíženo údajně 50 000 fanoušků a skandujících Mexičanů. Z jejich manželství vzešly dvě děti, dcera Radka a syn Martin.

Manželství však bylo daleko od idylické představy. Manžel Josef těžce nesl Věřin úspěch a obecnou popularitu. Choval se k ní povýšeně, násilnicky a v opilosti tropil žárlivé scény. V rozhovoru pro Reflex Věra Čáslavská vzpomíná, že když šli po ulici, lidé se jednoduše zastavovali kvůli ní, ne kvůli jejímu manželovi, který byl také profesionální atlet. Jeho mužské ego tento fakt těžce neslo a svou nejistotu si vybíjel právě na své rodině.

Věra se s Josefem po revoluci rozvedla, právě na přímluvu jejích dětí. Rozvod nesla velmi těžce, protože manželství bylo pro ni svatým závazkem. Násilnický a zhrzený Josef se s rozvodem nedokázal srovnat a Věru a její děti stále pronásledoval a dělal opilecké estrády. Vše vygradovalo v roce 1993, kdy se Josef popral na diskotéce s jejím synem Martinem, který jej po vzájemné potyčce nechtěně zabil. Martin byl odsouzen na čtyři roky nepodmíněně, avšak po prezidentské milosti od Václava Havla byl osvobozen. Věra se psychicky zhroutila a stáhla se z veřejného života. V médiích tehdy probíhaly neskutečné eskapády, spekulace a dohady o tom, jak Martin svého otce chladnokrevně zabil. Kritika se tak snesla i na samotnou Věru Čáslavskou, jelikož veřejnost kritizovala její politickou moc a vazby na Havla, který tak omilostnil vraha.

Syn Martin se neúčastní veřejného života a žije se svou rodinou mimo kamery a novináře. Z jeho posledního rozhovoru z roku 2011 je cítit lítost nad celou situací a jasný zřetel, že celá situace byla nehoda.

Věra Čáslavská přelom milénia strávila v domě s pečovatelskou službou. Její silná deprese způsobila, že se začala stranit veřejného života, odmítla poskytovat rozhovory a celkově začala chřadnout. Tato národní hrdinka, odvážná a statečná sportovkyně, která získala nespočet medailí a získala světový úspěch, zemřela ve věku 74 let po prohraném boji s rakovinou slinivky břišní.

Foto: PhotoKishimoto Co., Ltd. / Wikimedia Commons / Free license

Věra Čáslavská a Yukio Endo, 1964

Zdroje:

Věra Čáslavská - Život na Olympu, Pavel Kosatík, ISBN: 978-80-204-2630-7

https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/svatbu-caslavske-s-odlozilem-navstivilo-100-tisic-lidi-manzelstvi-ale-stastne-neskoncilo.A181025_173627_ln-sport-ostatni_rkj

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_%C4%8C%C3%A1slavsk%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dva_tis%C3%ADce_slov

https://www.bbc.com/sport/olympics/45900544

https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/74446/vera-caslavska-jak-me-breznev-pustil-do-mexika.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Odlo%C5%BEil

https://www.lidovky.cz/relax/lide/pohnute-osudy-syn-very-caslavske-zabil-sveho-otce-od-vezeni-ho-zachranila-milost.A160303_201015_lide_ele

https://zeny.iprima.cz/celebrity/vera-caslavska-5-let-od-smrti-syn-manzel-josef-odlozil

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz