Článek
Nejsem člověk, který běžně utrácí vyšší tisíce za lístky na nějaká představení. Po nekonečném přemlouvání od kamarádů jsem dal na jejich slova a poprvé v životě šel na MMA. Hlavní zápas večera, Evropská Liga Mistrů MMA mi nic neříkala. Pro fanoušky MMA to muselo být skvělé, pro mě jsou to dva neznámí lidé, kteří do sebe řežou. Pojmy jako TKO, submise a další, jsou pro mě španělská vesnice. Já jsem šel na Vémolu.
Tak nějak z bulváru mi jeho osoba nedá pokoj. Je prakticky všude a jeho ego může přebít snad jen pověst o jeho egu. Už při vážení, z fotek a videí na internetu, jsem tušil, že je něco špatně. Nevím kolik litrů vody ze sebe musel vypotit, aby se vešel do limitu, ale ten člověk byl skoro na umření. Oproti němu, fyzicky zdatnější, energetičtější soupeř, jasně dominoval pomyslnému alfa macho žebříčku. Vémola vedle něj působil jako seschlá hromádka neštěstí.
O2 Aréna
Po dlouhé době v „Outůčku.“ Chodím tam převážně na hokej, občas na koncerty. Svou největší částku za lístky v životě, jsem se rozhodl věnovat Oktagonu.
Za své peníze jsem dostal co jsem si zasloužil, ráznou facku, abych příště ty peníze radši vyhodil z okna. „Dívej se, dívej se, on není postojář, budou se furt válet po zemi, buď rád, že jsme tak blízko.“ Říkal mi vzrušeně kamarád, který mě do toho přemluvil. K mému překvapení, Vémola šel proti svému soupeři čelem napřed. Levá, pravá konec.
Dav vzrušeně skandoval a já přísahám, že někde bude fotka z večera, kde můj zmatený obličej nevěřícně protáčí oči. To je jako konec? To je všechno? Kamarád cosi vzrušeně vřískal o pokaženém sázkařském ticketu, ale zároveň skandoval se všemi. Já nechápal co se dělo. To je jako fakt všechno?
Král je mrtev, ať žije král
Neberte mě špatně. Já si uvědomuju, že je to bojový sport a diváci jistě byli svědky mnohem rychlejších KO, které ukončily večer. To nejrychlejší v dějinách UFC trvalo pouhých 5 vteřin. Já jsem však tak nějak čekal víc. Ta neskutečná pověst toho drsného mlátiče, který se jako první Čech dostal do UFC, ten král s jeho vystylizovanou kočkou a bájným Vémolandem. Tohle bylo ono?
Jistě, je to profi sportovec. Kdyby mi dal byť jen facku na 40% jeho síly, ležím v nemocnici měsíc, ale já jako spořádaný konzument, který mu platí jeho drahé oblečení, očekávám trochu lepší show. Čekal jsem, že jeho pověst dostojí svému slovu a já uvidím parádní mlátičku dvou sportovců na vrcholu. Mládí proti zkušenostem, postoj proti zemi. Bohužel, Vémolovi očividně ujel vlak a je to poznat. Nevím, jestli takhle bojuje neustále, ale jeho hysterické máchání rukama a epileptický rytmus pohybu působil, jako by byl nervózní školák před tabulí, který přešlapuje z místa na místo. Paradoxně, když sem si pustil jeho první zápas s Attilou Véghem, pohyboval se naprosto stejně. Nervózní školák. To je ten terminátor? Arnold by se obracel v hrobě, kdyby byl mrtvý.
A já tak nějak v hloubi duše tuším, že jsem se stal obětí scamu. Že i on sám si uvědomuje, že jeho sláva už dávno pohasla. Proto dělá to, co umí očividně velmi dobře. Prodává se. Poslední zápas v O2 Aréně, poslední rozloučení, poslední odveta, poslední, poslední. Víte, Jarda Jágr, aspoň v tom svém věku nějaký ten gól střelí a lístek stojí 250 korun.
Říkám si, jaký smysl má teď jeho odveta s Attilou? Prestiž? Osobní čest? Co tím získá? Získá dalších pár korunek, aby mohl udržovat tu svou macho image. O nic víc už teď nejde. Na nový kabát pro svou paní jsem mu už přispěl, tak teď je třeba opět masírovat veřejnost o své dominanci, aby bylo z čeho platit elektriku.
