Článek
Článek na Seznamu rozebírá ekonomický stav maloobchodních prodejen a konstatuje, že ačkoliv prodejny přežily Covid, válku na Ukrajině, tak inflace bude poslední, smrtelná rána pro mnohé z nich. Nechci přepisovat znění článku, kdo jej nečetl, uvedl jsem jej ve zdrojích.
Co mě však zarazilo, jsou názory diskutujících. Nechci generalizovat, pod článkem, kde je zhruba 2000 komentářů, jistě najdete každý možný názor, ale když se na diskuzi podíváte, převažuje kritika českého národu. Hrůza, děs, chudáci vesničtí živnostníci, chudáci důchodci, chudáci vesničtí zaměstnanci. A za všechno může typicky česká rodina, která dělá nákup jednou týdně ve městě, nedej bože jezdí do Polska. O těchto názorech udělal Seznam vlastní článek, který také uvádím ve zdrojích níže.
Moje reakce tedy směřuje k oněm zděšeným hlasům z řad diskutujících: co se divíte?
Žil jsem na vesnici, která má 320 obyvatel
Byť aktuálně bydlím v menším městě ve Středočeském kraji, žil jsem notnou dávku svého života na malé vesnici. Typický konec světa se všemi stereotypy, které si dokážete představit, včetně obecního kulturního domu, kde se pořádaly myslivecké plesy a vesnickým „Tonckem“, co měl traktor a motorovku a dělal celé vesnici hodinového manžela a starosta by to bez něj položil.
A naše vesnice samozřejmě měla jednotu, kterou později koupil Coop. A i před více než patnácti lety měl tento vesnický Coop stejný problém, jaký popisují dnes.
- Lidi tam chodili jen na čerstvé pečivo.
- Maximálně když něco akutně potřebovali.
- Nejčastěji tam chodili důchodci a dělníci.
- Přes všední dny prázdno, o víkendu ráno narváno.
Když tak porovnám články a dobu minulou, co se tedy změnilo, že najednou krachují? No očividně všechny kategorie kupců odešly jinam a je to právě inflace, která je přiměla. Covid určitě nemohl položit prodejny, za Covidu naopak musely mít obrovské zisky. Válka na Ukrajině s běžným vyžitím českého vesničana nemá co dělat, a tak není divu, že je to právě inflace.
Ale není jediným viníkem
Inflace je možná tím posledním hřebíčkem do rakve pro spoustu prodejen, ale je to jen umocňovatel již existujícího problému. Doba se změnila a těmto prodejnám již odzvonilo. Dávno jsou pryč doby, kdy byla vesnická jednota spolu s hospodou středobodem vesmíru, kdy malý krámek ve městě sloužil pro celé okolí, protože supermarket byl na druhé straně města a přímý autobus tam jezdil jen jednou denně.
Dnes máte supermarkety na každém rohu, lidi mají větší dostupnost automobilové dopravy, a hlavně máme tu ty největší zabijáky: dovoz nákupu domů a dovoz hotového jídla. S rozmachem dovážky musel logicky někdo utrpět a nejsou to jen restaurace. Trh se změnil a nemůže za to jen inflace. Se snadným, dostupným online nakoupením potravin nebo hotového jídla přišla změna myšlení spotřebitele.
Předražené prodejny nemají šanci
Změna myšlení spotřebitele je snad větší faktor než inflace samotná. Nejde totiž jen o online nakupování, ale jde i o způsob fyzického nakupování. Lidi prostě přemýšlí dopředu, jsme velmoc slevových akcí, které malé prodejny většinou nedělají, pokud ano, tak jen dorovnají cenu supermarketů. Lidi raději nakoupí ve velkém obchodě, kde mají mnohem větší výběr, navíc ušetří klidně i tisíc korun a nemusí marnit volný čas tím, že jdou každý den do obchodu, protože udělají jeden velký nákup na týden.
A můžete někoho kritizovat za takové vypočítavé chování? No očividně můžete, protože i tato kritika byla předmětem argumentu jednoho diskutujícího. Já však říkám, že je to nesmysl. Česká rodina se prostě musí chovat ekonomicky, nebo měsíčně přijde o tisíce a tisíce vyhozených korun do luftu. To je aktuální stav české ekonomiky. V tom největším extrému se jezdí do Polska na měsíční nákupy a malý krámek tak opravdu není nic jiného než výdejna pečiva. Což je však neuživí.
Jeden diskutující kritizoval nesolidaritu lidí. Cena závozu, dražší nákupní cena, menší likvidita, mzdy, nájem. To vše se podepisuje na dražší ceně potravin malých obchodů. A já na to odpovídám: „Já to chápu, ale nezajímá mě to.“ Ne vážně, proč by mě měl jako spotřebitele zajímat dražší rozvoz, vyšší nákupní cena, nebo to, že pro malou prodejnu je těžké zaplatit 4 prodavačky. Nezajímá mě to. Fajn je to těžké, tak to nedělejte, tak zkrachujte. Přece nebudu utrácet horentní sumy jen z dobrosrdečnosti. Pokud se v kapitalismu někdo neuživí a nemá to štěstí, že jej stát dotuje, ať nepodniká, nebo změní podnikání jako takové.
Špatný obchodní model
Tradičním malým obchodům prostě odzvonilo a je potřeba se s tím smířit. Je zajímavé, že netradičním malým obchodům neodzvonilo. Mluvím o vietnamských večerkách. Ty snad nevymřou nikdy. Nejen, že nabízí kolikrát širší výběr produktů než klasická jednota, ale zajdete si tam i v 9 večer, koupíte si vodku, bagetu za 98 korun a ledové kafe za 50 kč. Když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nejde ani o ty ceny, ale o způsob prodeje. Vietnamské večerky prostě zaplnily díru na trhu a mají tam své pevné místo. Navíc slouží jako takový malý čínský velkosklad, protože tam vždy koupíte nějakou blbost, která vás zaujme, jen protože jste ji nikdy neviděli.
Malé prodejny si stěžují, že prodej pečiva je neuživí. A to je možná ono. Možná je čas rozloučit se se všemi malými prodejnami a pokud ta kupní síla je opravdu jen v prodeji čerstvého pečiva, co takhle udělat online výdejny ve formě Alza boxů, kde bude každé ráno, v každé vesnici, v každé části města, kde není supermarket, čerstvé pečivo a maximálně vajíčka / mouka / mléko, což může být tak asi nejčastější věc, co lidem chybí. Přijdu k boxu, kliknu počet rohlíků, půlku chleba, jednu vakuovanou šunku, hladkou mouku, co mi došla, pípnu kartu automat mi to vydá a jdu domů.
Tady to máte, obchodní model, který vyplňuje díru na trhu a nahrazuje krachující stav vesnických a obecně malých prodejen. Jestli toho někdo využije a zkasíruje milionové zisky, pošlete mi alespoň 1 % z obratu po pěti letech fungování za know how, dík.
Dobu nezastavíte
Ne vážně, kritika spotřebitele je absolutně mimo mísu, trh určuje nabídka a poptávka, je dynamický, mění se a není to jen o inflaci. Vzpomínat, jak fungovaly tyhle krámky před 40 lety a porovnávat to s dnešní dobou je prostě lichý argument. Místo brečení nad rozlitým mlékem je potřeba inovovat a přizpůsobovat se.
Naše vesnická jednota například každý čtvrtek dělala zabíjačkové hody. Člověk si koupil jitrnici, tlačenku, škvarkovou pomazánku, měšťáci, co dojeli na chatu na víkend, si nakoupili kvalitní maso a špekáčky na oheň a občas byla i zvěřina. Navíc kromě klasických věcí měla koutek, který byl takový malý hobby market, takže si člověk koupil třeba hlínu, nebo lopatu, když se mu náhodou zlomila. Majitel totiž používal prodavačky jako informační rozvědku, a tak krámek vždycky věděl po čem je největší poptávka a to nabízel. Perfektní způsob, jak se vymezit a přilákat zákazníky.
Pokud však někdo neinovuje, nevymýšlí nové způsoby, jak přilákat zákazníky, myslí si, že: „Vždycky jsme dělali jako vždycky a stačilo to,“ bude stačit i v době inflace a technologického pokroku, je odkázán na krach. A je to tak v pořádku.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-male-obchody-zacaly-zavirat-ve-velkem-245439
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-sami-si-za-to-muzeme-pisi-ctenari-o-krizi-malych-obchodu-247609
