Článek
Úchylný chlap, nečinná matka
Včera proletěla českými médii zpráva o muži, který bil své děti a dostal za to jen podmínku, to vše za přihlížení jejich matky, která neudělala nic. Nyní jsem četl novou zprávu. Totiž, že muž zneužil holčičku a její matka celou situaci zbagatelizovala. Holčička prý nemá žádné trauma a celou dobu si myslela, že je to jen hra. Zvláštní doba.
„Cti otce svého i matku…“ Exodus 20:12.
Těžko pochopit jak dostát tomuto přikázání, s vědomím zrady od vlastních rodičů. Těžko také odhadnout, jaký mají muži v obou případech velký vliv na matku samotnou. I tak by však člověk řekl, že mateřské instinkty by měly být jedna z nejsilnějších mocí na světě. Ale zdá se, že ani to není v dnešní době pravda.
Asi je to normální
Na Tik Toku jsem nedávno viděl video, kde se matek ptali, zda by byly ochotné pro své dítě zabít. K mému šoku všechny odpověděly ne.
Později jsem zjistil, že je to kompilace „ne“ odpovědí z jiného videa. I tak ale, pokud se člověk podívá na originál, poměr „ne“ odpovědí k „možná“ a „ano“ je šokující.
Originální video můžete zhlédnout níže.
Trochu dramaticky, ale…
…nevím jak vy, já bych pro své dítě strhnul nebe a přivedl na zem devět kohort pekelných. V momentě, kdy by bylo mé dítě ve smrtelném ohrožení, jsou jen dvě možnosti, buď jej ochráním tak, že jsem ochoten pro něj umřít, anebo selžu, dítě zemře a tím pádem zemřu i já. Je to ultimátní rozhodnutí, buď udělám v případě nebezpečí všechno, třeba i zabiju a nebo zemřu sám.
Je to bezmyšlenkovitý instinkt, který se ve mě zrodil s narozením toho malého tvorečka. A zajímalo by mě, z psychologického hlediska, jak to, že se tento pud najednou vytrácí. Je to strach, otupělost, pohodlí, nebo narcisismus rodičů, kteří nestaví své dítě na první místo?
Jsem z toho jelen
Nerozumím tomu a zajímal by mě detailnější názor člověka, který by pro své dítě nedokázal zabít, který by raději přihlížel, jak je mu ubližováno, než aby konal. Pokud je odpověď strach, tak nevím teda strach z čeho, z vlastní bolesti? Ta je nic ve srovnání s bolestí dítěte.
A ptám se, kdo se těch dětí vlastně zastane? Šílená doba plodí šílené rodiče, kteří buď týrají své děti, anebo rodiče, kteří nezasáhnou v případě nebezpečí. Zdá se, že dítě ale nedostane zastání ani od státu, protože soudy rozdávají podmínky tam, kde by se v jiných dobách vraždilo. Jak k tomu tedy ten malý člověk přijde? Trauma na celý život a zastání nikde. Slýchával jsem, že děti jsou to nejdůležitější na světě, že jsou naše budoucnost. Tyto a další příklady mi však dávají signál, že pro spoustu lidí jsou děti jen přítěž a skoro až spotřební zboží.
Ach, dneska ty internety raději vypínám.
