Článek
Všechny senátní okrsky na všechny strany kolem Ještědu se staly královstvím Starostů pro Liberecký kraj a STANu. Starostka Semil Lena Mlejnková v obvodu Jablonecko a Semilsko vystřídala Jaroslava Zemana a v okrsku Mladoboleslavsko a Turnovsko dobyl senátní pozice pro Starosty poprvé poslanec Ondřej Lochman. Přidali se tak k Michaelu Canovovi za Liberecko a Jiřímu Voseckému za Českolipsko, aby utvořili homogenní severní baštu starostů, respektive Starostů pro Liberecký kraj + STANu.
Pokud se vrátíme ke krajským volbám, Jan Grolich, Martin Kuba i Martin Půta porazili v krajích hnutí ANO především sami za sebe a díky práci, kterou lidé vidí. Všechny tyto charismatické politiky spojuje umění jít mezi lidi a nenuceně mezi ně zapadnout, jako by byli mezi svými. Neuvěřitelný politický um a skvělou strategii předvádí dlouhodobě i Martin Netolický v Pardubickém kraji, kde se, stejně jako Martin Půta, stane počtvrté za sebou hejtmanem.
Podívejme se ale podrobněji na politickou dráhu nejdéle sloužícího hejtmana pod stále stejnou vlajkou. Martin Půta, původně technolog a vedoucí výroby Vulcan a.s. Hrádek nad Nisou se stal starostou Hrádku nad Nisou v listopadu 2002 jako lídr kandidátky Hrádek potřebuje změny!, která získala 38,69 % hlasů, jako 4. v pořadí s 5,09 přednostních hlasů. Pozici starosty obhájil v roce 2006, kdy hnutí Hrádek potřebuje změny! získalo 51,49 % hlasů a většinu zastupitelstva, v roce 2010 dokonce drtivých 60,7 % hlasů.
V listopadu 2004 kandidoval do Libereckého kraje za Stranu pro otevřenou společnost v čele s Petrem Pávkem, tehdy věhlasným starostou Jindřichovic pod Smrkem, který v boji proti byrokracii zakázal vstup do obce úředníkům, a to obecní vyhláškou a dokonce zvláštní „dopravní značkou“. Na kandidátce Strany pro otevřenou společnost se potkal s Jaromírem Dvořákem, Markem Pieterem a Janem Svitákem, pozdějšími spolupracovníky ve vedení kraje. Členem Zastupitelstva Libereckého kraje se Martin Půta stal jako náhradník od února 2007. V dubnu 2008 vzniklo politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj v čele s dnešním europoslancem Janem Farským jako partnerský subjekt Starostů a nezávislých (STAN). Na podzim roku 2008 už vedl Martin Půta kandidátku Starostů pro Liberecký kraj.
Starostové pro Liberecký kraj (SLK) v čele s Martinem Půtou získali v roce 2008 13,78 % hlasů a obsadili 7 z 45 mandátů v zastupitelstvu. Zastupitelský mandát získali ještě tehdejší starostka Nového Boru Stanislava Silná, bývalý primátor Liberce Jiří Drda, starosta Železného Brodu Václav Horáček, starosta Semil Jan Farský, starosta Desné v Jizerských horách Marek Pieter a ředitel jabloneckého divadla Pavel Žur. V průběhu tohoto volebního období zůstali zástupci SLK v opozici proti vládnoucí koalici ČSSD a Strany pro otevřenou společnost. Opoziční práce šla dobře a cesta k nejvyšší metě Libereckého kraje se stala skutečností mj. i díky četným kauzám vedení ČSSD na Libereckém kraji.
27. listopadu 2012 se stal Martin Půta hejtmanem Libereckého kraje, když Starostové pro Liberecký kraj získali 22,21% hlasů a bylo z toho 13 mandátů. V roce 2016 zvítězili SLK pod vedením Martina Půty se ziskem 32,35 % hlasů a navýšili své zastoupení na 18 mandátů. V roce 2020 přišlo doposud rekordní vítězství s 38,57% hlasů a 22 mandáty.
Obdivuhodná cesta Martina Půty za volebními vítězstvími je vydřená a hodně trnitá. Nejvíce se dostal do povědomí veřejnosti a televizních kamer při katastrofálních povodních na Frýdlantsku v roce 2010. Byl vidět všude ve dne i v noci. V roce 2017 ho voliči vystřelili z posledního místa kandidátky STAN v Libereckém kraji na první místo a do Poslanecké sněmovny PČR, kde jej záhy vystřídal bývalý starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. Martin Půta měl nakročeno do nejvyšší politiky, ale v roce 2014 mu život výrazně ztrpčily údajná korupční kauza a obvinění z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Po následném odsouzení, zproštění viny a zrušení osvobozujícího rozsudku je podle úspěchu u voličů Martin Půta vnímán veřejností po 10 letech trestně právních tahanic spíše jako oběť špatně pracující justice.
Minulý týden obdržených 34,75% hlasů voličů a 20 mandátů Starostům pro Liberecký kraj ve 4. volebním období v čele s Martinem Půtou je při díky vládě celorepublikově vzrůstající oblibě ANO obrovským úspěchem. Jde sice o zhoršení o 2 mandáty proti roku 2020, ale ve 45 členném Zastupitelstvu Libereckého kraje se nabízí koalice se Spolu pro Liberecký kraj – ODS, TOP 09 a KDU-ČSL s 5 mandáty.
Aby nebylo pojednání o volebním úspěchu a králi voleb Martinu Půtovi jen ódou na radost ze série politických úspěchů, největší slabinou Libereckého kraje za éry Martina Půty je resort dopravy. Aktuálně Liberecký kraj posílá do ztráty svého autobusového dopravce. Přinejmenším rozporuplné je působení jednoho z manažerů krajského koordinátora veřejné dopravy KORID Lk s.r.o. Pavla Blažka. Ten se v nedávné minulosti v době výběru železničních dopravců ocitnul ve střetu zájmů a opakovaně uváděl Radu Libereckého kraje v omyl vlastními parametry hodnocení železničního vozového parku. Starostové prezentovali snahu snížit jeho stáří a zajistit bezbariérovost, ale na 3 železničních linkách nastal pravý opak.
Zdroje:
