Článek
Proběhnuvší volby do Poslanecké sněmovny 3. - 4. října ukázaly odvrácenou stranu novely volebního zákona z roku 2021, která diskriminuje nejmenší kraje. Libereckému sebrala 2 mandáty, takže má 6 poslanců z původních 8, Karlovarskému jeden mandát, takže jej zastupují 4 poslanci z původních 5. V Karlovarském kraji tak cca 2,41 % voličů České republiky (ČR), kteří odevzdali platné hlasy a bylo jich 135 439, zastupují 4 poslanci, což jsou 2% sněmovny. 1 mandát poslance tak představuje 33 589 hlasů voličů.
Nejhůře to odnesli a jsou diskriminováni voliči v Libereckém kraji. 230 132 voličů, kteří odevzdali platné hlasy, představuje cca 4,1 % takovýchto voličů ČR a zastupuje je nově 6 poslanců, což jsou 3% mandátů poslanecké sněmovny. 1 mandát poslance tak v Libereckém kraji představuje neuvěřitelných 38 355 hlasů voličů. Třetím nejhorším v tomto ohledu je Ústecký kraj s neporovnatelně jinými disproporcemi. Ústecký kraj přišel o 1 mandát poslance a má jich 13, takže 1 mandát odpovídá 29 815 hlasů a cca 6,9 % voličů ČR zastupuje 6,5 % poslanců ve sněmovně. Nejlépe dopadl Plzeňský kraj, který si polepšil z 11 na 12 poslanců a na 1 mandát poslance stačí 25 248 hlasů. K tomu 5,38 % voličů zastupuje 6 % poslanců sněmovny. V Praze vyjde 1 mandát poslance na 27 654 hlasů a 11,3 % voličů zastupuje 11,5 % poslanců sněmovny.
V této souvislosti vznikla v Libereckém kraji nevídaná disproporce a svým způsobem „křivda“. Volby vyhrálo ANO se ziskem 79 181 hlasů, což představuje 34,4 % z 230 132 platných hlasů. Na 2. místě skončila kandidátka SPOLU se ziskem 41 567 hlasů, představujících 18,06 % voličů a na 3. místě skončili Starostové a nezávislí, kteří obdrželi 37 609 hlasů, což je 16,34 % voličů. V I. skrutiniu získalo ANO 3 mandáty, SPOLU nečekaně 1 a preferenčními hlasy jej získala kandidátka na 5. pozici kandidátky Lucie Bartošová. Starostové a nezávislí získali v I. skrutiniu rovněž 1 mandát, který preferenčními hlasy obdržel Jan Berki na 2. místě kandidátky a její lídr Jan Sviták získal mandát až ve II. skrutiniu.
Liberecký kraj tak z I. skrutinia získal jen 5 mandátů a následně ve druhém jeden pro Starosty a nezávislé jako 3. nejúspěšnější. Nečekanou obětí novely volebního zákona se stal Petr Beitl, lídr 2. nejúspěšnější kandidátky Libereckého kraje SPOLU. Bývalý primátor Jablonce nad Nisou a od roku 2017 poslanec ODS a SPOLU získal přitom 2 972 přednostních hlasů jako 2. nejlepší za vítěznou Lucií Bartošovou se 3 638 hlasy, ale mandát k němu nedošel.
Nejšťastnějšími voliči a poslanci Libereckého kraje jsou ti z tábora Starostů a nezávislých, kterým k 1 mandátu poslance stačily hlasy 18 804 voličů, voliče ANO stál 1 mandát 26 393 hlasů a černého Petra si vybral tábor voličů a kandidátů SPOLU v čele s Petrem Beitlem, kde 1 mandát vyšel na nepochopitelných a úctyhodných 41 567 hlasů. Z Libereckého kraje se do sněmovny nedostalo další v pořadí SPD s 19 914 hlasy a 8,65 % voličů, mandát nezbyl ani na Českou pirátskou stran s 18 891 hlasy a 8,2 % voličů. Se 7,35 % nedošlo ani na Motoristy. A jak je toto všechno možné?
Sněmovní volby se od roku 2021 odehrávají podle zákona 189/2021 Sb., kterým se měnil zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 7. 2021. Český statistický úřad podle novely volebního zákona rozhoduje po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců.
Ironií osudu je, že mandáty se v každém regionu podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy, stranického kolegy Petra Beitla, přidělují v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale údajně mírněji než podle původní d´Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se nově dělí počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.
Ve druhém skrutiniu je při volbách do Poslanecké sněmovny od roku 2021 využita Hagenbach-Bischoffova kvóta. Princip této metody tkví obecně v tom, že se volební číslo získá vydělením počtu všech hlasů převedených z prvního skrutinia počtem mandátů nerozdělených v prvním skrutiniu, zvětšeným o číslo 1.
Další ironií osudu je, že zpravodajem výše uvedeného zákona č. 189/2021 Sb. byl Petr Fiala a 7. 4. 2021 jej odhlasovalo ze 101 přítomných 96 poslanců včetně Petra Fialy a Zbyňka Stanjury, jeden byl proti a 2 se zdrželi. Za ODS to shodou okolností nepodpořili jenom Petr Beitl a Pavel Blažek.
Zdroje:
