Článek
Pendolino (italsky „kyvadélko“) je obchodní označení elektrických vlakových jednotek s aktivním naklápěním vozové skříně od výrobce Fiat Ferroviaria, patřícího dnes ke skupině Alstom. Díky naklápění mohou pendolina projíždět oblouky až o 30 % vyšší rychlostí oproti klasickým vlakům bez naklápění.
Když se čelní představitelé resortu dopravy v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou v neděli 31. 8. 2025 spolu s pravidelnými cestujícími projeli IC 591 Pendolino z Prahy do Českých Budějovic, rychlosti 200 km/h bylo dosaženo mezi Voticemi a Sudoměřicemi a krátce i mezi Doubím a Soběslaví.
Cestou zpět IC 590 Pendolino České Budějovice - Praha 1. 9. 2025 zastavil před kamerami České televize tzv. trip, který představuje výpadek komunikace mezi palubními jednotkami a traťovou částí evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Pendolino se tak stačilo rozjet jen na 195 km/h, ale každopádně rychlost 200 km/h na IV. koridoru znamená rychlostní posun na železnici, který Českou republiku alespoň krůčkem odpoutává od dosavadního maximálního rychlostního limitu 160 km/h, který jsme drželi s Maďarskem a Slovenskem. Rakousko a Polsko v pravidelné dopravě dosahují 250 km/h a Německo 300 km/h. 200 km/h už se jezdí i ve Srbsku.
Elektrické jednotky řady 680 Pendolino mají konstrukční rychlost 230 km/h, ale aktuálně jsou schválené pro maximální rychlost 200 km/h. Mají výkon 4 000 kW, celkovou délku 185 metrů a 327 míst k sezení. Hmotnost celého vlaku je 378 tun. Vybavené jsou pro napájecí soustavy 3 kV DC, 25 kV 50 Hz AC a 15 kV 16,7 Hz AC.
Rekordní rychlost 237 km/h byla přitom dosažena pendolinem na trati Brno – Břeclav mezi Vranovicemi a Podivínem už dne 18. listopadu 2004 při zkušební jízdě. Od té doby Pendolino čekalo na rychlejší svezení přes 20 let.
První vysokorychlostní jednotka pendolino přijela do České republiky v noci z 18. na 19. června 2003. Poprvé s lidmi vyjela pendolina z Prahy do Děčína 23. prosince 2004.
Tendr na dodávku deseti rychlovlaků vypsala česká vláda už v roce 1995, ovšem celý projekt se výrazně zpozdil a také prodražil. Vítězné konsorcium vedené ČKD se totiž záhy dostalo do problémů, ČKD dokonce zkrachovalo a kontrakt proto převzala italská firma Fiat Ferroviaria, patřící v současnosti mezinárodnímu koncernu Alstom. České dráhy koupily od Alstomu nakonec 7 místo 10 plánovaných souprav 7 vozových rychlovlaků, které neměly na růžích ustláno a jejich uvádění do provozu od dodávky první v létě 2003 bylo komplikované. Správa železniční dopravní cesty si stěžovala na ovlivňování zabezpečovacího zařízení nejen asynchronními trakčními motory a už zkušební jízdy provázela rozsáhlá opatření, která omezovala pravidelný provoz. Pod schvalovací proces se nikomu nechtělo podepisovat a ve stěžejním homologačním týmu se nakonec potkali hrdinové doby Antonín Blažek a Petr Kaván. Homologační tým zastřešovaly České dráhy v čele s Antonínem Blažkem a tým Výzkumného ústavu železničního vedl Petr Kaván. Svým obětavým přístupem a nasazením pendolino rozjezdili nejdříve mezi Prahou a Děčínem, v závěru roku 2005 i jejich zásluhou zajistilo vozbu už podle jízdního řádu na pravidelných výkonech a ramenech Praha – Ostrava a Praha – Břeclav.
Pendolina si nakonec česká cestující veřejnost oblíbila, ale problémy s jejich zaváděním se staly terčem mnoha vtipů a svoje si přisadil i Jarek Nohavica v písničce Ladovská zima, kde se zpívá „Pendolíno stojí kdesi u Polomy, zamrzly mu všecky CéDé romy.“
Zdroje:
https://www.cd.cz/nase-vlaky/supercity/pendolino/-26950
