Článek
Jablonecké dolní nádraží má až neuvěřitelně bohatou historii. Po stáčírně vína posloužilo jako významné zázemí k zahájení provozu železnice z Liberce do Jablonce nad Nisou 25. listopadu 1888, následně od roku 1900 i unikátní tramvajové nákladní dopravě, když se stalo nejvýznamnějším překladištěm zboží ze železnice na tramvaj a opačně. Sousední tramvajová výhybna Brandl a celý prostor k dnešnímu nádraží sloužil železničně-tramvajové nákladní dopravě do roku 1950 díky nákladní tramvajové trati do Rýnovic. Až do poloviny 90. let pak už jenom jako stanice soustředěné nakládky a vykládky ze železnice na nákladní automobily a naopak.
V době největší slávy mělo jablonecké dolní nádraží přednostu a hodně dopravních i přepravních zaměstnanců, samozřejmostí byla i nádražní restaurace. Od 10. 5. 1900 tu byla konečná zastávka druhé jablonecké tramvajové tratě pro dopravu osob. V suterénu nádražní budovy se nacházela tramvajová čekárna a tramvaj projela kolem překladiště Brandl a pokračovala Libereckou ulicí do centra města k divadlu.
Zejména novodobá historie přinesla omezení významu dolního nádraží v souvislosti s eliminací železniční nákladní dopravy přesunem na „levnější“ silnice. Křižování vlaků a výpravčí skončili na dolním nádraží v květnu roku 1998 a 15. dubna 2015 opustili dolní nádraží poslední dopravní zaměstnanci v souvislosti se zahájením výluky, která představovala likvidaci kolejového rozvětvení původní stanice a dálkové řízení trati Liberec - Tanvald z dispečerského pracoviště v Liberci.
Jablonec n. N. dolní nádraží 5. 4. 2015
Posledních 10 let potkal zajímavou budovu a celý prostor významný útlum díky mnoha nepříznivým okolnostem. V roce 2015 proběhla rekonstrukce tramvajové trati včetně navazující opěrné zdi a vznikly první náměty na demolici zbytné budovy. Tu ochránila končivší dopravní služba se zabezpečovacím zařízením, kteréžto časově přesahovaly řešení tramvajové trati.
Jablonec nad Nisou dolní nádraží v poslední den provozu 15. 4. 2015
21. prosince 2015 schválila vláda návrh Ministerstva dopravy na převedení části majetku Českých drah na stát, respektive Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Převod majetku se týkal celkem 1051 nádražních a dalších 523 provozních budov a pozemků. Tímto krokem mělo dojít ke sjednocení vlastnictví infrastruktury nutné pro provozování dráhy a měly se naplnit předpoklady pro „fungování liberalizovaného systému železnice“. „Je to logický krok, který je předpokladem pro dokončení transformace Českých drah. Majetek v železničních stanicích bude spravován jednotně a stát do něj bude moci systematicky investovat. České dráhy se mohou plně věnovat své hlavní aktivitě, tedy dopravě na železnici,“ řekl tehdy po výše uvedeném jednání vlády ministr dopravy Dan Ťok.
V roce 2016 přešla budova do vlastnictví SŽDC a záhy došlo k vystěhování posledních nájemníků služebních bytů. Bezprostředně po té následovala intenzivní devastace objektu se zánovní střechou a měděnými okapy bezdomovci. SŽDC zadala projekty demolice výpravní budovy a realizace opěrné zdi místo ní, čemuž se v roce 2018 postavily jablonecké spolky zabývající se dopravou a následně i Statutární město Jablonec nad Nisou.
Jablonec nad Nisou dolní nádraží 13. 4. 2018
Díky pokračující devastaci budovy nádraží, tentokráte i vlivem povětrnosti, a zvyšujícím se nákladům na obnovu objektu postupně mizí naděje na jeho obnovu a opět se polemizuje nad jeho demolicí co by ostudy města. K 1. lednu 2020 se mezitím SŽDC přejmenovává na Správu železnic a ta se opakovaně snaží budovu prodat formou veřejné dražby.
Vyšlo to až v těchto dnech a jablonecké dolní nádraží má nové majitele. S nimi se odvíjí další zajímavý příběh a osud, který zavál manžele Natálii Pavljučukovou a Petra Zeykana do Jablonce nad Nisou. V roce 2019 si v Raisově ulici u křižovatky s Lesní ulicí pořídili zchátralý objekt, ze kterého i přes nepřízeň osudu - Covid a válku na Ukrajině vybudovali vyhlášenou Podkarpatskou restauraci. Tu otevřeli v roce 2023.
Petr Zeykan pochází z obce Bylki, ležící na původní síti Boržavských lesních úzkorozchodných drah nedaleko Iršavy v centrální části Zakarpatské oblasti Ukrajiny, takže k ocelovým pásům kolejí má blízko. Do Jablonce nad Nisou se dostal v roce 1997 díky brigádě na stavbě v Praze, kde mu jeden jablonecký podnikatel nezaplatil a tak se stal náhle před Vánocemi bezdomovcem bez prostředků. Tehdy se mu malým útočištěm stala lavička pod lampou před výpravní budovou jabloneckého dolního nádraží. V březnu 1998 se vše obrátilo, když získal práci, vydělal si na studia a dnes podniká s titulem stavebního inženýra. Podle manželky jde koupí dolního nádraží o takový malý dar k 25 letům společného soužití, když k němu má Petr Zeykan vztah a bylo mu jej líto.
K rozhodování o tom, co s budovou jabloneckého dolního nádraží dál, by novým vlastníkům mohla pomoci dotační výzva Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021 - 2027 s názvem „Renovace brownfieldů pro cestovní ruch“, vyhlášená 20. prosince 2024 a zpřístupněná 6. ledna 2025. Příjem žádostí o podporu bude zahájen 17. února a ukončení se předpokládá 31. října 2025.
Po setkání s novými vlastníky nádraží se 7. února při příležitosti 125. výročí tramvají v Jablonci nad Nisou sešli v rámci vernisáže výstavy obrazů z tramvajového provozu „Jablonecká malodráha“ od malíře Lukáše Černého zástupci zapsaných spolků, zabývajících se kolejovou dopravou (Boveraclubu, Sdružení pro obnovení elektrických kolejových drah v Jabl. n. Nisou a Dopravního výboru) a domluvili se, že iniciativě obnovy dolního nádraží budou nápomocni.
Jablonecké dolní nádraží tak má šanci stát se vyhledávaným cílem města s vynikajícím železničním i tramvajovým spojením, kde se mohou objevit muzikální klub pro mladé, připomenutí historie společného soužití železnice i tramvají, zázemí pro spolkovou činnost a třeba i gastronomické zařízení s rozvozem nápojů po stolech prostřednictvím nákladních vlaků modelové železnice. I tak pěkně může skončit příběh o tom, jak bývalý „bezdomovec“, ze kterého se stal stavební inženýr, zachránil nádraží.
Autor textu má k nádraží vřelý vztah, neb i na něm vedle 15 dalších železničních stanic působil v letech 1990 - 1991 občas jako výpravčí a v letech 1998 - 2002 přednostoval železniční stanici Jablonec nad Nisou, pod kterou spadaly železniční tratě Jablonecka po záchranném projektu Jizerské dráhy, souvisejícím s obnovením železnice z Tanvaldu do Harrachova.
