Článek
Dopravce Zubačka provoz s.r.o. vypravil po oba víkendové dny ve spolupráci s Českými dráhami, a.s. a polským dopravcem Dolnoslezského vojvodství Koleje Dolnośląskie mezistátní parní vlaky Kořenov - Szklarska Poręba Górna v čele s parní lokomotivou CS 400, resp. 312.3629, které sekundovala dieselelektrická lokomotiva T 435.0111 (nově 720.111) „Hektor“ z roku 1961.
Parní vlak 97032 Kořenov - Szklarska Poręba Górna v čele s parní lokomotivou CS400, resp. 312.3629 při odjezdu z Kořenova 4.7.2026
Jízdy mezistátních parních vlaků do Polska se potkaly se zajímavou akcí německé, resp. saské neziskovky Flügelradtouristik (Turistika s okřídlenými koly), která ve spolupráci se Železničním muzeem Drážďany zorganizovala po oba dny jízdu zvláštního parního vlaku Dresden Hbf - Liberec v čele s německou parní lokomotivou 35 1097. Cílem organizovaného celodenního zájezdu po oba dny ale byly Zubačka Tanvald - Kořenov a parní vlaky na česko-polské železnici Kořenov - Szklarska Poręba Górna. Německou parní lokomotivu 35 1097 proto v Liberci vystřídala dieselelektrická lokomotiva Českých drah T 478.3001 (753.001) Brejlovec, o kterou v českolipském depu pečuje a provozuje ji Spolek železniční nostalgie Česká Lípa.
Brejlovec T 478.3001 hosty z Drážďan dovezl přes Jablonec nad Nisou a Smržovku do Tanvaldu. Tam přišla na řadu motorová ozubnicová lokomotiva T 426.003 (715.003) Rakušanka, která vyvezla zvláštní turistický vlak z Drážďan po nejstrmější a jediné české ozubnicové trati do Kořenova pod číslem 97034 s cílovou stanici Szklarska Poręba Górna. Cestou z Tanvaldu do Kořenova se křižovalo s pravidelným mezistátním vlakem Szklarska Poręba Górna - Liberec ve vloni zrekonstruované výhybně a malebné dopravně Dolní Polubný s obnovenou ozubnicí a 3 unikátními ozubnicovými výhybkami.
Křižování zvláštního ozubnicového vlaku s mezistátním osobním vlakem 2659 Szklarska Poręba Górna - Liberec v dopravně Dolmí Polubný 5.7.2026
V centru Zubačky, dnes dopravně a bývalé pohraniční přechodové stanici Kořenově se po příjezdu mimořádného vlaku 97034 s ozubnicovou lokomotivou z Tanvaldu ve 13.26 hodin a parního vlaku 97033 ze stanice Szklarska Poręba Górna ve 13.40 hodin hodně posunovalo, aby po oba víkendové dny vznikl třetí pár vlaků do Polska, který byl pro většinu udivených cestujících překvapením, a to složením i délkou 200,5 metru.
Posun v Kořenově 4.7.2026 a pravidelný mezistátní osobní vlak 2662 ČD Liberec - Szklarska Poręba Górna s motorovými vozy RS1 Stadler 840.004 a 014
Ve služebním podání a v oficiálních dokumentech to znamenalo zápis, že mezistátní parní vlaky 97034/97035 Kořenov - Szklarska Poręba Górna a zpět jedou ve složení 312.3269 + 720.111-4 + Ds + 5 Ce + 3 Bdt + 753.001-7. Trochu polidštěno to znamená, že za parní lokomotivou 312.3629 je motorová lokomotiva 720.111 Hektor, následuje služební vůz Ds nebo také „hytlák“, za ním 5 osobních vozů Ce, tzv. Rybáků, 3 velkoprostorové vozy Bdt a na postrku lokomotiva 753.001 Brejlovec. 8 osobních vozů představuje úctyhodnou kapacitu pro 614 sedících cestujících a celý kolos váží téměř 450 tun.
Rekordní parní mezistátní vlak 97034 do stanice Szklarska Poręba Górna 5.7.2026 před odjezdem z Kořenova v 15.07 hodin
4. a 5. července vyrazil z Kořenova v 15.07 hodin z nadmořské výšky 701 m nejméně od roku 1945 nejdelší a nejkapacitnější vlak osobní dopravy, jaký dnešní česko-polská železnice zažila, aby cestující obdivovali 28 metrů vysoký a 110 metrů dlouhý most přes řeku Jizeru, následující 280 metrů dlouhý esovitý tunel a přes řadu umělých staveb, překonávajících četné vodní toky, vystoupali do Novosvětského průsmyku mezi Jizerskými horami a Krkonošemi do nejvýše položeného bodu polských železnic v nadmořské výšce 886 metrů nad zastávkou Polana Jakuszycka, přilehlou k obrovskému multifunkčnímu areálu Dolnoslezského centra sportu. To bylo slavnostně otevřeno 7. září 2022 a doslova znásobilo zájem o železnici.
Rekordní vlak 97034 v čele s parní lokomotivou 312.3629 se 5.7. rozjíždí ze zastávky Polana Jakuszycka k nejvyššímu bodu polských železnic 886 m.n.m.
Za nejvyšším bodem polské železnice vlaky klesají a nejdříve překonávají potoky Rychlik a Ciekoň, přítoky řeky Kamienne a podél ní a Doliny Kamiennej s dalšími vodními toky a umělými stavbami se pak doslova snášejí přes zastávku Szklarska Poręba Huta, dříve stanicí Josephinenhütte s rozsáhlým kolejištěm, do nadmořské výšky 703 metrů a malebné cílové stanice Szklarska Poręba Górna s úžasnou přednádražní vyhlídkou na Krkonoše a skvělým zázemím.
Vítání rekordního parního vlaku 97034 ve stanici Szklarska Poręba Górna 4. 7. 2026 po příjezdu v 15.55 na nejdelší 1. nástupiště, kam se celý nevešel
20,5 km dlouhá česko-polská železnice Kořenov - Szklarska Poręba Górna vznikla v roce 1902 jako součást tehdy prusko-rakouského spojení mezi dnešní Jelení Horou a Libercem, po kolejích vzdálených 87 kilometrů. Po 2. světové válce „spala“ větší část z cca 16 km dlouhého úseku jizerskohorské železnice Harrachov - Szklarska Poręba Górna od podzimu 1945 až do prvního kříšení dobrovolníky v roce 1992. Tehdy po provizorní opravě vyrazily na trať po 47 letech v červnu a červenci zvláštní nostalgické vlaky i o 6 motorových a přívěsných vozech. Nejdelší se vydaly dokonce na celou 87 km dlouhou pouť mezi Libercem a Jelení Horou 18. a 19. 9. 1992. 4 motorové vozy řady 810 a 3 přívěsné vozy představovaly 97,8 m dlouhý vlak s kapacitou 406 sedících cestujících.
Mezistátní parní vlak 97034/035 z Kořenova po příjezdu na 1. nástupiště železniční stanice Szklarska Poręba Górna 4. 7. 2026
Po téměř nekonečných 20 letech jednání o obnovení česko-polského železničního spojení byl za pomoci evropských prostředků v letech 2009-2010 nepoužívaný úsek 15,5 km trati Harrachov - státní hranice - Szklarska Poręba Górna opraven a v létě 2010 na něm začal pravidelný provoz. Od 15. 12. 2015 jezdí přímé mezistátní vlaky Liberec - Szklarska Poręba Górna Českých drah (co by linka číslo L1 Libereckého kraje), vedené moderními nízkopodlažními motorovými vozy RS1 Stadler řady 840. Ty jsou v letní i zimní sezóně zdvojené a v hodinovém intervalu s kapacitou 142 sedících cestujících, v největší přepravní špičce jezdí i trojmo s kapacitou 213 cestujících.
Zvláštní vlak 97035 v čele s ozubnicovou lokomotivou 715.003 Rakušankou před odjezdem z Kořenova do Tanvaldu 4. 7. 2026
Česko-polská železnice Kořenov - Szklarska Poręba Górna je vedle veřejnosti známější kulturní památky a nejstrmější ozubnicové železnice Tanvald - Kořenov - Zubačky dalším obdivuhodným souborem unikátních umělých staveb v nejnáročnějším horském prostředí a velkých nadmořských výškách. Období největší slávy a pokroku si užila v letech 1923 - 1945. 15. 2. 1923 přijel do dnešního Kořenova z Jelení Hory první elektrický vlak a v roce 1927 Deutsche Reichsbahn (DR) nasadily na dopravu osobních vlaků na trati nové elektrické motorové vozy řady ET 89, které byly přímo inspirovány touto náročnou a krásnou horskou tratí. Záhy si vysloužily přezdívku „Rübezahl – Krakonoš“. Elektrické motorové vozy ET 89 byly dodány i s přívěsnými vozy a v roce 1934 k nim DR dokoupily i vozy řídící. Do dnešního Kořenova tak ve své době jezdily z pruské strany nejmodernější elektrické motorové vozy a tato horská železnice byla výzvou pro zajímavá a na tehdejší dobu moderní technická řešení.
Brejlovec 753.001 v železniční stanici Tanvald 5. 7. 2026 v čele vlaku s německými turisty do Liberce, Rakušanka 715.003 před návratem do Kořenova
Rekordně nejdelší a nejkapacitnější vlaky o prvním červencovém víkendu a zájem o ně ukázaly, že celá česko-polská železnice Tanvald - Szklarska Poręba Górna je turistickým magnetem sama o sobě, její potenciál stále roste a je třeba řešit vedle odpovídajících přepravních kapacit železniční infrastrukturu včetně adekvátního zabezpečení řízení provozu. V první řadě se nabízí zřízení výhybny s využitím kolejiště v Jakuszycích, aby kvůli nostalgickým parním vlakům nemusely být pravidelné vlaky nahrazovány náhradní autobusovou přepravou, protože se za stávajícího provozu na trať už více vlaků nevejde. To je potěšitelné konstatování v případě této česko-polské železnice, která byla zapomenuta a měla přestávku 65 let.
Další zdroje:
