Brněnská Loretánská kaple ukrývá přesnou kopii oltáře v italském Loretu

Loretánské kaple (tzv. lorety) byly hromadně stavěny po celé Evropě v 16. až 18. stol. jako jeden z projevů „barokní zbožnosti“, a měly stylově napodobovat „Svatou chýši v Loretu“.

Loreto se od 14. století stalo proslulým poutním místem, kde byly uloženy kameny, které pocházely z příbytku, který měla obývat Panna Marie v Nazaretu. Kameny se do Itálie dostaly patrně na konci 13. století, ale již od 14. století se šířila legenda o zázračném přenesení příbytku Panny Marie anděly. K Loretu se také pojily pověsti o zázračných uzdraveních a milostech přičítaných Černé Panně Marii Loretánské. První kaple v českých zemích vznikly po návštěvách italské Lorety českými šlechtici.

Poutníci a návštěvníci Lorety přinášeli dárky buď jako poděkování za splněnou prosbu nebo jako doprovod takové prosby nebo i pouze jako důkaz své víry. Některé Lorety získaly vlivem takovýchto i cenných darů značně velké poklady, pro které musela být vystavena zvláštní pokladnice. Většina jich zmizela v době napoleonských válek, kdy byly použity pro posílení státních financí.

Vůbec první loreta na Moravě vznikla v roce 1623 v Mikulově. Postavět ji nechal kardinál František Ditrichštejn. Loreta vyhořela při požáru v roce 1784, a na jejím místě dnes stojí monumentální hrobka Ditrichštejnů.

Brněnskou loretánskou kapli Panny Marie, postavenou v barokním slohu na bývalém klášterním hřbitově, ale nepřivezla žádná záhadná loď; postavil ji jeden z nejlepších tehdejších barokních stavitelů Mořic (Mauritz) Grimm při původně gotickém (asi 1230), barokně přestavěném (1729-1733) kostele sv. Janů, v letech 1713 až 1720.

Kaple byla vysvěcena o šest let později v r. 1726. Zajímavostí je, že dřevěný oltář se sochou Panny Marie s dítětem, je zcela přesnou kopií Loretánské Panny Marie, včetně barevnosti a oblečení.

V tehdy patnáctitisícovém městě Brně M. Grimm působil pět desítek let, a za tu dobu mj. dokončil ještě Zemský dům na Dominikánském náměstí (dnes sídlo primátora Brna) a stavbu kláštera švédskou válkou poničeného kostela svatého Tomáše.
Tvůrcem ohromující freskové výmalby lorety (i celého kostela) byl František Řehoř Ignác Eckstein.

Loreta se svatými schody, které zafinancoval baron Michal Wertem, patří mezi svatá poutní místa; poutě k ní se konají 24. června každého roku (na svátek Janů) a 27. prosince. (Porcinkule pak 2.srpna. Porcinkule = poutě s nějakým vztahem k řádu františkánů, konané vždy první srpnový víkend).

Brněnská kopie svatých schodů je vytvořena tak, že do každého stupně je zasazen ostatek a stoupat po nich se může pouze po kolenou. „Nazaretská chýše“, Loreta, je jednou z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejcennějších barokních památek na Moravě. Současně jde o jedinou stavbou svého druhu v Brně.

Osobně doporučuji návštěvu brněnské lorety v období Vánoc. V té době je vystavován v přilehlém minoritském kostele největší betlém na Moravě.

Zdroj:

Wikipedie.org Loretánské kaple Loretánská kaple u Minoritrů v Brně