Článek
Bylo pondělí 13. července 1404 (mimochodem - 2 roky od slavnostního otevření Karlova mostu v Praze), když ze Staroměstského náměstí vyšel smuteční průvod doprovázející více než 50 odsouzenců na smrt. Prošel ulicí Celetnou a dnešní Hybernskou a svoji pouť ukončil až pod šibenicí postavenou za tehdejší Horskou branou – křižovatce U Bulhara.
Jak k oné hrůzné události došlo? Na konci 14. století (bylo to za vlády Václava IV.) se bouřila šlechta a proti králi vznikla široká panská koalice. Tehdy se zmocnil loupeživý rytíř Jan, bývalý služebník krále Václava a později i moravského markraběte, se svým otcem Mikešem, který patřil jako zeman k nižší šlechtě, Čejchanova hrádku u Chocerad, odkud pak oba vyráželi na loupeživé výboje po celém Benešovsku.
Oba se účastnili loupežnických přepadů na kupeckých stezkách, kde obírali obchodníky o jejich zboží. Obvykle jim šlo hlavně o cenné tkaniny a látky, koření, zlato a stříbro nebo potraviny. Oba později rozšířili svůj vliv i na hrad Stará Dubá. Říká se, že brali hlavně bohatým a chudým rozdávali. Byli tedy něco jako Robin Hood s Jánošíkem dohromady :D
V roce 1404 proto vyslal král Václav IV. proti nim panskou jednotu, vedenou arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka, který jak Čejchmanov tak Dubou brzy dobyl. Mikeš i 50 členů bandy bylo zajato a popraveno 13. července 1404 v místech dnešní křižovatky U Bulhara v Praze. Poprava tak byla početně mnohem větší než poprava českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.
Historickou perličkou je pak fakt, že Jana, Mikeše a dalších 49 delikventů doprovodil k šibenici sám betlémský kazatel Mistr Jan Hus.
Ostatky loupežníka Zoula pobyly na šibenici - respektive na ocelovém háku - dlouhých sedm let. Nakonec se stalo to, že někdo utrhl ze zetlelého těla nohu a pak ji v noci dal ke vchodu do krámku jakési obchodnice, která potom musela na vlastní náklady vypravit pohřeb.
A když už jsme u těch šibenic a poprav. Jednou z velmi známých poprav byla poprava legendárního lupiče Jana Jiřího Grasela. Prý se na ni tehdy sešla téměř půlka Vídně. Když prý k smrti odsouzený Jiří Grasel spatřil ohromný dav, čekající na smrt trojice lupičů, měl prý pronést tato svá poslední slova: „Ježíši, tolik lidí!“
Zdroje:
