Hlavní obsah

Kyslík nad zlato: Víte, co dýcháte?

Foto: Jindřich Bíža, vytvořeno pomocí AI (Nano Banana Gemini)

Kyslík ve vzduchu je něco jako zlato v zemi. Vlastně by se dalo říci „kyslík nad zlato“, protože na rozdíl od zlata je pro život nezbytný.

V životě běžně slýcháváme slova jako: „musíme se rozhýbat a okysličit krev“, nebo „nevpustíme sem trochu čerstvého kyslíku?“, až po výhrůžku - „že ti uberu kyslík!“

Článek

Odmala se tak můžeme domnívat, respektive jsme o tom přesvědčeni, že ve vzduchu je nejvíce zastoupen právě kyslík. Myslíte si to také? Hlasujte!

Anketa

Kyslík tvoří hlavní složku vzduchu
ano
0 %
ne
100 %
Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Jenže ono je to jinak. To co nasáváme s každým vdechem do sebe, je fascinující směsicí různých plynů, od těch běžných až po ty vzácné. Tak se pojďme podívat, co vlastně dýcháme, a pěkně popořádku, podle největšího množství prvků, které je zastoupeno ve vzduchu.

Většinu atmosféry - suchého vzduchu - tvoří v podstatě dva plyny: dusík a kyslík. Dusík je ve vzduchu zastoupen zhruba 78%, na kyslík připadá 21%. To, že je dusíku více než kyslíku, je dobře – kdyby byl místo dusíku v atmosféře jen kyslík, všechno by hořelo mnohem rychleji. V podstatě příliš velké množství kyslíku by znemožnilo život na planetě. Je zajímavé, že podíl kyslíku nebyl v historii Země vždy stejný. Před miliardami let v atmosféře téměř nebyl, zatímco v období karbonu (éra obřích vážek) ho bylo kolem 35 %. To muselo být tehdy požárů!

Kromě dusíku a kyslíku vzduch ještě obsahuje asi 0,04 %CO2. I když ho je v procentech málo, jeho role je obrovská. Rostliny ho potřebují k fotosyntéze a funguje jako důležitý skleníkový plyn, který udržuje planetu teplou (ačkoliv jeho nadbytek vede k oteplování). A konečně vzduch obsahuje stopová množství vzácných plynů jako jsou argon (který je v něm nejzastoupenější), neon, helium a krypton.

A kolik člověk za celý svůj život spotřebuje kyslíku? V průměru je to přibližně 20 až 26 tun. To je množství které by zaplnilo objem zhruba 18 000 až 20 000 metrů krychlových, což odpovídá asi sedmi až osmi olympijským plaveckým bazénům.

Lidské tělo funguje jako takový malý „spalovací motor“. O „vstupu“ (kyslíku) jsme si již řekli, takže co je na jeho "výstupu"? Průměrný dospělý člověk vydechne za den přibližně 1 kg CO2, což je asi 29 tun za celý život. Tento plyn se ale do „skleníkového efektu“ nepočítá, protože uhlík v něm pochází z jídla (rostlin, které ho krátce předtím vytáhly z atmosféry).

A co pro planetu znamená naše „osobní uhlíková stopa“, kterou po sobě zanecháváme? Pokud bychom opět vzali průměrnou hodnotu, pak je to takové množství, které by zaplnilo zhruba 150 až 200 horkovzdušných balónů.

Tak se přiznejte: kolik z vás překvapilo, že spíš než kyslík dýcháme dusík, a to dokonce ve více než trojnásobném množství?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz