Článek
Narodil se v židovské rodině v Boskovicích. Studoval filozofii, národohospodářství a právo v Berlíně, Mnichově a v Praze. Během první světové války byl povolán do armády, bojoval na ruské a haličské frontě, kde byl zraněn. Prožité válečné hrůzy jeho další literární tvorbu velmi poznamenaly.

Boskovice vzpomínají na svého rodáka s patřičnou úctou a hrdostí
Krátce pracoval jako dramaturg v chebském divadle, poté vstoupil do státní služby na ministerstvu zahraničí. Byl obchodním atašé na velvyslanectví v Berlíně. Současně se věnoval žurnalistice a vlastní spisovatelské tvorbě.
V roce 1929 vystoupil z diplomatických služeb, aby se mohl plně věnovat své literární práci. Několik týdnů nato však ve věku třiceti šesti let umírá na zanedbaný zánět slepého střeva. Na jeho rodném domě v Boskovicích ve Zborovské ulici se nachází pamětní deska a jeho jméno nese nedaleká literární čajovna.

Pohled z Masarykova náměstí do ulice Zborovská. Na jejím konci vlevo stojí dům s bílou fasádou, ve kterém se H. Ungar narodil
Hermann Ungar napsal jen několik knih, ale jeho prózy mají silný expresionistický náboj a hluboký psychologický ponor.
Mezi jeho tři nejznámější díla patří:
1. Zmrzačení (německy Die Verstümmelten, 1923) - nejznámější román, temná psychologická sonda do nitra bankovního úředníka a jeho podnájemníků, v níž se mísí úzkost, posedlost a neklid pod povrchem spořádaného života.
2. Třída (německy Die Klasse, 1927) - román zkoumající lidské ambice, maloměšťáctví, moc a morální selhání v prostředí soudnictví a veřejného života.
3. Chlapci a vrazi (německy Knaben und Mörder, 1920; někdy překládáno i jako Hoši a vrahové) – sbírka dvou výrazných expresionistických povídek, jimiž se výrazně prosadil hned na počátku své literární dráhy.
Z dalších titulů stojí za zmínku ještě povídkový soubor Colbertova cesta (Colberts Reise, 1930, s předmluvou Thomase Manna) nebo hra Zahradní besídka (Die Gartenlaube, premiéra 1929).

Ungerův dům stojí ve starém židovském ghettu
Logicky se nabízí otázka: mohl se boskovický Hermann Ungar znát s pražským Franzem Kafkou?
Skutečně mohl, protože oba se pohybovali ve stejném literárním okruhu německy píšících autorů. Navíc oba byli současníky - Ungar se narodil v roce 1893 a zemřel v roce 1929 v Praze, zatímco Franz Kafka žil v letech 1883-1924.

Pamětní deska na průčelí domu
Přezdívku „moravský Kafka“ dostal Hermann Ungar spíše proto, že byl v tomto pražském okruhu jediným Moravákem, než že by šlo o čistou napodobeninu Kafky. Dostal ji zpětně až v době, kdy se sám Kafka po své smrti v roce 1924 stal celosvětovým pojmem a literární ikonou.

Ungarův dům na Zborovské
Odborníci Ungarovu psychologicky vypjatou prózu ostatně přirovnávají spíš k Dostojevskému - a to už je opravdu co říct. Kritik Pavel Eisner například v roce 1933 nazval jeho tvorbu „psychoanalytickým peklem“.
Anketa
Pokud vás článek zaujal, můžete si ještě přečíst:
Zdroje:
viz odkazy v textu
místní informační turistická tabule v Boskovicích





