Článek
Zajímalo vás někdy, proč má někdo absolutně čistý sluch, zatímco někdo jiný téměř školený “hluch”?
Možná budete překvapeni, ale většina lidí má sluch „relativní“. To znamená, že umí správně rozeznat tón ve vztahu k jinému tónu - například umí určit tercii či kvartu. Když jim zadáte tón „C“, sami pak umí správně odvodit například tón „F“. Při absolutním sluchu to je jinak - správná výška tónu se vybavuje automaticky. Čím to je?
Kromě genů za tím stojí získaná schopnost která se formuje v dětství v období před 4. až 7. rokem života. Toto rané období je klíčové pro rozvoj mozkových drah, které umožňují propojení konkrétní frekvence (výšky tónu) s jejím slovním označením (např. C, D, E…). Dítě se naučí „katalogizovat zvuky“ absolutním způsobem, podobně jako se učí mateřský jazyk. V dospělosti je naučení se absolutního sluchu pro většinu lidí téměř nemožné.
Zpívat z not (tzv. z listu) bez doprovodu nástroje, to je „vyšší dívčí“ schopnost
Zajímavou otázkou je, proč pro člověka s absolutním sluchem je tak těžké zazpívat falešně nějakou písničku. Odpověď je, že neumí zpívat „falešně“ (mimo tón) vůči referenci, kterou slyší, a nebo kterou má uloženou v paměti. Jinak řečeno - lidé s absolutním sluchem vnímají každý tón jako konkrétní a neměnnou entitu, takže tón „C“ je pro ně prostě tón „C“ a ne „C#“ nebo „H“ (“B”). Absolutním sluchem se může pochlubit pouze jeden člověk z deseti tisíc.
Většina lidí (více než 80 % populace) má schopnost používat relativní sluch, který je nutným předpokladem pro praktické provozování hudby. Dobrou zprávou je, že ho lze trénovat aktivní hrou na nějaký hudební nástroj, sborovým zpěvem či jen pouhým poslechem hudby.
Anketa
Zdroje:
video (test sluchu) https://www.youtube.com/watch?v=Vutnf3Gij0g
